733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Ptačí chřipka a drobnochovatelé: opatření SVS v roce 2026

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje vycházejí z webu a tiskových zpráv Státní veterinární správy (stav ohnisek k 7. 5. 2026, informace o statusu země ze srpna 2026). K datu aktualizace jsme na webu SVS nenašli platná celostátní mimořádná opatření, situace se ale může měnit ze dne na den, proto sledujte úřední desku SVS a svou krajskou veterinární správu.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Ptačí chřipka je téma, které každý podzim vyděsí chovatele slepic, kachen i hus. Panika ale nepomůže, pomůže vědět, co se děje a co můžete udělat. Prošel jsem informace Státní veterinární správy a sepsal pro vás, jaká je situace v roce 2026, jak si ohlídat hejno, co dělat, když slepice začnou hynout, a jak číst opatření, která úřady vyhlašují.

1. Ptačí chřipka v kostce

2. Co je ptačí chřipka

Ptačí chřipka je virové onemocnění ptáků. Nebezpečná je její vysoce patogenní forma, která v chovech drůbeže způsobuje rychlé hromadné úhyny. Jde o nákazu povinnou hlášením, a proto při jejím potvrzení zasahuje Státní veterinární správa, nařizuje utracení postiženého chovu a vymezuje pásma s omezeními.

Zdrojem viru bývají především volně žijící ptáci, zejména vodní. V roce 2026 byla v Česku nákaza u volně žijících ptáků potvrzena v 34 případech, nejčastěji šlo o labutě velké. Virus se do chovu dostává přímým kontaktem s divokými ptáky, jejich trusem nebo přes kontaminované krmivo, vodu, podestýlku, obuv a nářadí.

Ptačí chřipka a newcastleská choroba se mohou na první pohled podobat, protože obě způsobují úhyny. Jde ale o odlišné nemoci a obě jsou povinně hlášené. Newcastleské chorobě a povinnému očkování se věnuje samostatný článek.

3. Situace v Česku v roce 2026

Podle přehledu Státní veterinární správy a jejích tiskových zpráv:

V roce 2025 bylo podle SVS potvrzeno 11 ohnisek v komerčních chovech. V roce 2026 jich do května bylo devět, osm z nich v chovech jedné společnosti, a k nim dvacet ohnisek v nekomerčních drobnochovech. Ohniska v drobnochovech podle pravidel Světové organizace pro zdraví zvířat status země neovlivňují, pro chovatele samotné ale znamenají ztrátu celého hejna.

Ředitel SVS Zbyněk Semerád k obnovení statusu v srpnu 2026 uvedl, že přes příznivý vývoj riziko nákazy trvá. Podzim je tradičně obdobím, kdy se s tahem ptáků nákaza vrací.

4. Proč se týká i drobnochovů

Často slýcháme, že ptačí chřipka je problém velkochovů. Čísla roku 2026 ukazují opak: drobnochovů zasaženo bylo víc než komerčních farem. Důvody jsou pochopitelné:

• slepice, kachny a husy na dvorku mají často volný výběh, kam slétají divocí ptáci,
• krmivo a voda bývají venku a lákají vrabce, holuby, kosy i racky,
• kachny a husy chodí k rybníkům a potokům, kde se zdržují vodní ptáci,
• na dvorku se pohybují další zvířata, děti i návštěvy,
• drobnochovatelé častěji nakupují a vyměňují zvířata na trzích a od sousedů.

SVS také uvádí, že u ohnisek v chovech do 50 ptáků obvykle nevymezuje uzavřená pásma a chovatelé v okolí jsou vyzýváni k dodržování biologické bezpečnosti. Pro samotného chovatele však nákaza znamená likvidaci hejna.

Čak radí

Moje kachny milují potok za plotem. Když ale přijde podzim a na potoce se objeví divoké kachny, nechávám je doma na dvorku pod sítí. Ze začátku protestovaly, ale zdraví je přednější.

5. Příznaky, kterých si všímat

Leták Státní veterinární správy pro drobnochovy uvádí jako možné příznaky ptačí chřipky:

• zvýšené hynutí,
• netečnost,
• průjem,
• otoky okolo očí a hřebínku,
• těžké dýchání.

V praxi chovatelé ohnisek často hlásili náhlé úhyny bez předchozích příznaků. Pozornost věnujte i poklesu příjmu krmiva a vody a náhlému poklesu snášky.

U smíšených chovů s kachnami a husami je vhodné myslet na to, že právě vodní drůbež se nejčastěji dostává do kontaktu s divokými vodními ptáky. Hlídejte proto, kam chodí.

6. Preventivní opatření podle SVS

Leták SVS „Ptačí chřipka – preventivní opatření v drobnochovech“ shrnuje šest zásad:

V tiskové zprávě z února 2022 SVS doporučovala i síťování oken a větracích otvorů a zastřešení nebo úplné uzavření výběhů. V srpnu 2026 pak SVS připomněla, že tam, kde nelze drůbež uzavřít, je třeba umístit krmivo a vodu pod přístřešek a nepouštět drůbež k otevřeným vodním plochám, kde se shromažďují volně žijící ptáci.

7. Zakrytí výběhu v praxi

Úplné zastřešení je nejúčinnější, protože chrání i před trusem ptáků, kteří přeletují nad výběhem. Síť zabraňuje ptákům ve vstupu, ale trus jí může propadat. Možnosti:

• Pevná střecha (plech, polykarbonát, desky) nad částí výběhu, kde je krmivo a voda.
• Plachta přes výběh, napnutá tak, aby na ní nestála voda a sníh ji neprotrhl.
• Síť proti ptákům s malými oky, aby jí neprolezli ani vrabci.
• Kombinace: střecha nad krmením a síť nad zbytkem výběhu.

Na co myslet

• Síť musí být napnutá a bez děr, kontrolujte ji po větru a sněhu.
• Pod sítí nenechávejte zbytky krmiva, které by lákaly hlodavce.
• Zakrytý výběh má být dost velký, aby se drůbež nemačkala.
• Zajistěte ventilaci kurníku, pokud drůbež tráví víc času uvnitř.
• Zaměstnejte drůbež, aby se nenudila: hrabání, zavěšená zelenina, prachová lázeň.

8. Krmení a napájení pod střechou

Krmivo a voda jsou pro divoké ptáky magnetem. Pokud je máte venku, zvete je do chovu. Proto:

• krmítka a napáječky umístěte do kurníku nebo pod pevný přístřešek,
• zásoby krmiva skladujte v uzavřených nádobách, kam se nedostanou ptáci ani hlodavci,
• podestýlku skladujte zakrytou,
• nenapájejte drůbež vodou z rybníka nebo potoka,
• neházejte drůbeži zbytky na zem do volného výběhu,
• uklízejte rozsypané krmivo.

Pomoci mohou krmítka s víkem, která se otevírají až pod váhou slepice, a uzavřené napáječky. Vhodné vybavení najdete v článcích o napáječkách a automatickém krmení slepic.

9. Hygiena chovatele

Virus může přinést i člověk na botách nebo oblečení, třeba z procházky kolem rybníka. SVS doporučuje převlékání, přezouvání a mytí rukou při přechodu ze dvora do domu. V praxi:

1. Mějte boty a oblečení jen do kurníku.
2. Před vstupem do kurníku se přezujte.
3. Po práci s drůbeží si umyjte ruce mýdlem.
4. Omezte návštěvy u drůbeže na nezbytné minimum.
5. Nářadí z kurníku nepůjčujte a nepůjčujte si cizí.
6. Po návštěvě jiného chovu nebo rybníka nechoďte rovnou ke své drůbeži.

Obecné zásady čištění a dezinfekce kurníku najdete v článku Dezinfekce kurníku.

10. Hlášení úhynů a podezření

Pokud drůbež začne hynout nebo má příznaky popsané výše, jednejte rychle. SVS uvádí, že při podezření je nutné kontaktovat místně příslušnou krajskou veterinární správu, která zajistí odběr vzorků. Leták pro drobnochovy uvádí, že zvýšené úhyny lze hlásit SVS nebo svému veterináři.

Postup

1. Uhynulé ptáky nevyhazujte a neodnášejte. Uložte je s rukavicemi do pevného igelitového pytle na chladné místo mimo dosah zvířat.
2. Zbytek hejna zavřete do kurníku.
3. Zavolejte krajskou veterinární správu nebo svého veterináře.
4. Popište, kolik ptáků uhynulo, za jakou dobu, jaké měli příznaky a zda byli v kontaktu s divokými ptáky.
5. Do příjezdu veterinářů nepřemisťujte drůbež, vejce ani hnůj.
6. Řiďte se pokyny úřadu.

Čak radí

Kdyby mi náhle uhynulo několik slepic, nebudu čekat a hádat. Zavolám krajskou veterinární správu. Raději jednou zbytečně, než abych nechal nákazu šířit do celé vesnice.

Uhynulý divoký pták

Pokud najdete uhynulé labutě, kachny nebo dravce, nesahejte na ně a informujte krajskou veterinární správu. Většina případů u volně žijících ptáků v roce 2026 se týkala právě labutí.

11. Mimořádná veterinární opatření: jak je číst

Při zhoršení situace vydává SVS mimořádná veterinární opatření (MVO). Mohou platit pro celou republiku, pro rizikovou oblast nebo jen pro okolí ohniska. Zveřejňují se na úřední desce SVS a obvykle nabývají platnosti dnem následujícím po vyhlášení.

Z minulých let máme představu, co celostátní opatření obsahují:

Tyto příklady slouží k orientaci. Konkrétní povinnosti vždy určuje aktuálně platné znění opatření. Čtěte v něm zejména, na koho se vztahuje (všichni chovatelé, nebo jen evidované chovy), na jaké území, od kdy, a jaké výjimky platí.

12. Ochranná a dozorová pásma

Při potvrzení ohniska vymezuje krajská veterinární správa kolem něj ochranné a dozorové pásmo. Například při ohnisku ve Slupi na Znojemsku v březnu 2026 šlo o ochranné pásmo 3 km a dozorové pásmo 10 km. V pásmech platí omezení přesunů drůbeže, vajec a dalších produktů, soupis chovů a zvýšený dohled.

U drobnochovů do 50 ptáků SVS v roce 2026 pásma obvykle nevymezovala. Pokud ale chováte v blízkosti komerčního ohniska, pásmo se vás může týkat a můžete být požádáni o součinnost, například o sdělení počtu chované drůbeže.

Jak zjistit, zda jste v pásmu: na webu SVS v přehledu ohnisek a na úřední desce jsou uvedeny obce v pásmech a data, do kdy pásma platí. Informace často zveřejňují i obecní úřady.

13. Evidence chovu a registrace

Řada opatření rozlišuje chovy evidované podle plemenářského zákona (zákon č. 154/2000 Sb.) a neevidované drobnochovy. Evidované chovy mají například povinnost hlásit KVS, pokud nemohou drůbež uzavřít, a od 30. března 2026 se na ně vztahuje povinná vakcinace proti newcastleské chorobě bez ohledu na velikost.

Výukové materiály Veterinární univerzity Brno uvádějí, že evidenci musí vést mimo jiné hospodářství s nosnicemi, jejichž vejce se prodávají na trh, a chovy s produkcí násadových vajec nad 100 kusů. Zda se povinnost registrace týká i vašeho drobnochovu, si ověřte u Českomoravské společnosti chovatelů nebo krajské veterinární správy, protože závisí na účelu a rozsahu chovu.

Čak radí

Každý podzim si na lednici přilepím lísteček s telefonem na krajskou veterinární správu. Doufám, že ho nebudu potřebovat, ale kdyby ano, nebudu ho hledat.

14. Výstavy, trhy a nákup drůbeže

Při zhoršené nákazové situaci SVS v minulosti zakazovala trhy, výstavy a svody drůbeže a ptáků. I mimo zákazy platí, že každý nový pták je riziko.

• Kupujte drůbež od chovatelů, kteří znají zdravotní stav hejna.
• Nové ptáky držte nějakou dobu odděleně a sledujte je, než je spojíte s hejnem.
• Před výstavou si ověřte aktuální opatření a podmínky pořadatele.
• Po návratu z výstavy nebo trhu dodržujte hygienu.

Postup spojování nových a starých slepic najdete v samostatném článku.

15. Vejce a maso z vlastního chovu

Pokud je vaše hejno zdravé, můžete vejce a maso běžně používat při dodržení obvyklé hygieny a důkladné tepelné úpravy. Z chovu, kde je podezření na nákazu nebo kde byla nákaza potvrzena, vejce ani maso nepoužívejte a nikomu je nedávejte. Řiďte se pokyny veterinární správy.

Při manipulaci s nemocnými nebo uhynulými ptáky používejte rukavice a po práci si důkladně umyjte ruce. Pokud byste po kontaktu s nemocnou drůbeží měli zdravotní potíže, informujte o tom svého lékaře.

16. Podzimní plán pro drobnochovatele

1. Září: připravte síť, plachtu nebo střechu nad výběhem, zkontrolujte kurník.
2. Září až říjen: přesuňte krmítka a napáječky pod střechu, uzavřete zásoby krmiva.
3. Říjen: omezte výběh vodní drůbeže k rybníkům a potokům.
4. Průběžně: sledujte web SVS a obecní úřad, zda nebyla vyhlášena opatření.
5. Denně: kontrolujte zdraví hejna, počítejte ptáky.
6. Při úhynech: ihned volejte KVS nebo veterináře.
7. Zima: kontrolujte sítě a střechy po sněhu a větru.
8. Jaro: opatření dodržujte i během jarního tahu.

17. Nejčastější chyby

• Krmítko na volném dvoře. Láká divoké ptáky.
• Kachny na rybníce v době tahu. Přímý kontakt s vodními ptáky.
• Stejné boty na procházku i do kurníku. Přenos viru na obuvi.
• Čekání s hlášením úhynů. Nákaza se šíří.
• Vyhození uhynulého ptáka do popelnice. Zničí možnost vyšetření a šíří virus.
• Nákup drůbeže bez znalosti původu. Riziko zavlečení nákazy.
• Ignorování opatření, protože mám jen pár slepic. Opatření se často týkají všech chovatelů.

Čak radí

Síť nad výběhem jsem si pořídil jednou a slouží mi každý rok. Na jaře ji smotám a na podzim zase natáhnu, je to práce na jedno odpoledne.

18. Mýty a fakta

19. Kontrolní seznam

• Výběh je zakrytý nebo mám materiál připravený.
• Krmivo a voda jsou pod střechou.
• Zásoby krmiva a podestýlky jsou uzavřené.
• Drůbež nemá přístup k rybníkům a potokům.
• Mám boty a oblečení jen do kurníku.
• Denně kontroluji zdraví a počet ptáků.
• Znám telefon na krajskou veterinární správu.
• Sleduji úřední desku SVS a obce.
• Vím, zda je můj chov evidovaný.

20. Časté otázky o ptačí chřipce

Shrnutí

Čak radí

Ptačí chřipce se dá z velké části předejít tím, že slepičky budou mít střechu nad hlavou a krmivo v suchu a bezpečí. V Časkrmení najdete krmítka, napáječky i krmiva, se kterými to zvládnete. A hlavně: když se něco děje, volejte veterináře. Držím vašim slepičkám palce!

Zdroje a právní předpisy

• Státní veterinární správa: Ptačí chřipka v ČR, přehled ohnisek 2026
• Státní veterinární správa: leták Ptačí chřipka – preventivní opatření v drobnochovech
• Státní veterinární správa: tiskové zprávy k mimořádným veterinárním opatřením (leden 2021, listopad 2021, únor 2022, prosinec 2022)
• Státní veterinární správa: Rozšíření povinné vakcinace proti newcastleské chorobě (duben 2026)
• Agropress (ČTK): SVS: Česko je opět mezinárodně uznanou zemí bez výskytu ptačí chřipky (srpen 2026)
• Zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon
• Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon
• Veterinární univerzita Brno: výukové materiály k evidenci zvířat

Článek má informativní charakter a nenahrazuje znění mimořádných veterinárních opatření ani pokyny Státní veterinární správy a veterináře. Aktuální závazná opatření najdete na úřední desce SVS.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Mohlo by vás také zajímat

• Kokcidióza u slepic a kuřat: příznaky, prevence, kokcidiostatika a očkování
• Marekova choroba slepic: příznaky, přenos a očkování kuřat
• Newcastleská choroba a povinné očkování drůbeže v ČR (2026)
• Apatická slepice: postupná diagnostika a co dělat
• Lékárnička chovatele slepic
• Odčervení slepic: druhy červů, příznaky, kdy a jak často odčervit
• Průjem u slepic: co znamená barva trusu a kdy jít k veterináři