733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Rodičovské hejno drůbeže: jak vybrat zdravé chovné slepice a kohouty

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z odborných podkladů VFU Brno, z univerzitních poradenských služeb a z českého veterinárního zákona. Číselné údaje jsou vždy přiřazeny ke zdroji nebo označeny jako orientační.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Když se chová drůbež na další generace, začíná všechno dávno před líhní: u rodičů. Projdeme spolu, jak je vybrat, čím je krmit, jak hlídat zdraví a jak z jejich vajec dostat co nejvíc silných kuřat.

1. Rodičovské hejno v kostce

Rodičovské (rozmnožovací, též chovné) hejno tvoří slepice a kohouti, od kterých získáváte násadová vejce. Kvalita kuřat je jen tak dobrá, jak dobří a zdraví jsou rodiče. Tabulka shrnuje základ, podrobnosti najdete v dalších kapitolách.

2. Co je rodičovské hejno a jak to funguje ve velkém

Podle přednášky Veterinární univerzity Brno o chovu a pohodě drůbeže (2024) má chov drůbeže v České republice tři úrovně: šlechtitelské chovy, rodičovské neboli rozmnožovací chovy a užitkové chovy. Šlechtitelské chovy vytvářejí genetický základ, rodičovské chovy z něj produkují násadová vejce a užitkové chovy (nosnice nebo výkrm) získávají kuřata z těchto vajec. Tento model nám pomůže uvědomit si, že chovatel s malým hejnem vlastně dělá všechny tři úrovně naráz: udržuje svou linii, vybírá rodiče a odchovává potomstvo.

Průmyslové rodičovské chovy masných typů fungují velmi přísně. Dospělí kohouti váží podle uvedené přednášky přibližně 4,5–5,5 kg a slepice 3,5–4,0 kg. Chovají se na hluboké podestýlce v kombinaci s rošty, kuřice a kohoutci se odchovávají odděleně a poměr pohlaví před pohlavní dospělostí se udává 1 kohout na 10–12 slepic. V produkci se světelný den drží okolo 14–16 hodin a hejno se využívá do věku asi 64 týdnů; za tu dobu slepice snese zhruba 180 vajec. Krmení se záměrně omezuje, aby plemenná zvířata neztučněla.

Malochovatel tyto postupy nekopíruje do puntíku, ale z nich vyplývá několik obecně platných zásad: zvířata nesmějí být ztučnělá, rodičovské hejno vyžaduje čisté prostředí a vejce je třeba po odchodu z hnízda rychle zpracovat. Po každém turnusu se v průmyslové hale všechno vyčistí, vydesinfikuje a nechá vyschnout. I v malém chovu platí stejná logika: čistota kurníku vstupuje přímo do zdraví kuřat.

3. Stanovte si cíl chovu

Dříve než začnete vybírat zvířata, rozhodněte se, co vlastně chcete. Rodičovské hejno pro vystavovatele vypadá jinak než hejno pro domácí produkci masa nebo vajec. Čím jasnější cíl, tím snazší výběr.

Jednotlivá plemena a jejich vlastnosti popisují samostatné články na našem webu, proto se tu věnujeme hlavně výběru a péči o chovná zvířata. Rozdíl je také mezi čistokrevným chovem a křížením: potomci křížení se nemusí vyrovnat rodičům a v dalších generacích se znaky štěpí, takže pro udržení vlastního typu je potřeba čistá linie.

4. Odkud chovná zvířata získat

Nejdůležitější rozhodnutí padá při koupi. Zvířata, která dnes koupíte, jsou základem všeho, co se v následujících letech vylíhne. Spolehlivé zdroje jsou zejména:

• Zkušení chovatelé v místním svazu (Český svaz chovatelů), kteří vedou záznamy o původu a znají své linie.
• Chovatelské výstavy – příležitost vidět zvířata vedle sebe a posoudit je podle standardu.
• Ověřené líhně a rozmnožovací chovy, které dodávají kuřata nebo násadová vejce s doklady o původu.
• Chovatelé uvádějící původ zvířat: čím více víte o rodičích a prarodičích, tím lépe odhadnete výsledek.

Vyhněte se nákupu z náhodných inzerátů bez možnosti vidět zbytek hejna. Při osobní návštěvě si prohlédněte i ostatní zvířata a prostředí. Hejno, které je čisté, čilé, dobře opeřené a bez zjevných příznaků dýchacích potíží, je dobrým signálem. Naopak kýchání, pěnivé oči, otoky, trvalý průjem nebo zjevné vyhublé kusy jsou důvodem odmítnout nákup. Vybraná plemena a jejich standard najdete v atlasu plemen slepic na Časkrmení.

5. Karanténa a první týdny

Nově koupená zvířata mají být nejdříve oddělena od stávajícího hejna. Doba karantény se doporučuje v řádu několika týdnů a během ní sledujete příjem krmiva a vody, trus, dýchání, chování a vzhled peří. Nechte si poradit od veterináře, pokud cokoli vzbuzuje podezření. Karanténa chrání vaše dosavadní zvířata před zavlečením nákazy; jde o jedno z nejlevnějších opatření v celém chovu.

V karanténě se zároveň ukáže, jak se zvířata chovají: kohout, který ihned napadá obsluhu, nebo slepice, která je dlouhodobě apatická, nejsou vhodnými rodiči. Spojování starých a nových slepic má vlastní pravidla, o kterých píšeme v samostatném článku. Zde jen připomínáme, že novou skupinu s původním hejnem spojujete až po ukončení karantény a po pozorování zdravotního stavu.

Čak radí

Karanténa je nudná, ale užitečná. Když ji přeskočíte a přinesete s novými slepicemi nákazu, může se to projevit právě ve vajíčkách pro další kuřata.

6. Výběr slepic

Slepice jsou polovina genetiky potomstva a zároveň tvoří prostředí, ve kterém se zárodek vyvíjí: kvalita skořápky, složení žloutku a bílku i zdravotní stav matky ovlivňují vylíhnutá kuřata. Při výběru proto hodnoťte celek, ne jen vzhled.

Kontrolní seznam pro hodnocení slepice

• Celkový dojem: čilá, zvědavá, dobře se pohybuje, reaguje na okolí.
• Opeření: hladké, lesklé, bez plešatých míst (mimo období přepeřování) a bez parazitů.
• Hřebínek a lalůčky: sytě zbarvené, bez strupů a otoků; barva a tvar odpovídají plemeni.
• Oči a nozdry: čisté, bez výtoku, bez pěny a bez zápachu.
• Nohy a prsty: rovné, bez otoků, bez deformit a bez ran na ploskách.
• Tělesná kondice: ani vyhublá, ani ztučnělá; prsní kost bez ostrého hřebene, ale i bez tukových nánosů.
• Břicho a kloaka: čistá kloaka, bez slepených peří a bez zápachu.
• Snáška: vejce o správné velikosti a s pevnou skořápkou; vhodné je znát historii snášky.
• Povaha: klidná, snášenlivá, bez sklonů k vyklovávání vajec či agresi.

Důležité je vybírat matky, které vydrží. Slepice, které snášejí pravidelně, jsou zdravé a po přepeřování se vrací do kondice, jsou lepšími kandidátkami než slepice s jednou dobrou sezónou. V malochovu se osvědčuje značit nosnice (kroužek, značka na křídle) a poznamenávat si, které se osvědčily.

Tvar a vzhled řeší standard plemene. Pro každé uznané plemeno stanoví barvu, váhu, tvar těla, hřebenu a dalších znaků. Podrobnosti o hřebenech, peří a plemenech najdete v dalších článcích. Zde platí: slepice podle standardu je dobrý začátek, ale pokud nesnáší, má zdravotní potíže nebo vyklovává vejce, nepatří do rodičovského hejna.

7. Výběr kohouta z hlediska plemenitby

Kohout přenáší na potomky polovinu genů celého hejna, protože jeho potomstvo je mnohem početnější než potomstvo jedné slepice. Proto se říká, že dobrý kohout je pro chov důležitější než slepice – přesto nesmíte zapomenout, že bez kvalitních matek to nepůjde. Podrobný průvodce výběrem a povahou kohouta máme v samostatném článku Výběr kohouta a v článku Kohout v hejně; zde se zaměříme na to, co je důležité právě pro rodičovské hejno.

• Původ: kohout z jiné linie než slepice, aby nebyl s nimi příbuzný ve větší míře.
• Kondice: pevná stavba, dobré nohy, správná hmotnost podle plemene, čistá kloaka.
• Chování: pozorný k slepicím, volá je ke krmení, nenapadá lidi.
• Plodnost: projeví se v praxi vysokým podílem oplozených vajec, což se dá ověřit prosvícením (viz kapitola o plodnosti).
• Vyvážená hmotnost: podle výrobce genetiky Cobb, jak ji cituje americká univerzitní práce, se doporučuje, aby se hmotnost samců a samic příliš nelišila, ideálně v rozmezí 15–20 %, aby páření probíhalo spolehlivě.

Zajímavé je doporučení z odborné literatury: v průmyslových chovech se samci odchovávají odděleně od samic a do rozmnožovacího kurníku se přesouvají až kolem 21.–22. týdne věku. Hobby chovatel tuto zásadu nepřebírá doslova, ale měl by dbát, aby mladí kohouti nebyli šikanováni staršími ani nevytvářeli boje o hierarchii v hejnu bez možnosti úniku.

8. Věk chovných zvířat

Věk výrazně ovlivňuje plodnost i líhnivost. Podle poradenského článku výrobce genetiky Hendrix Genetics se líhnivost zhoršuje zejména u rozmnožovacích hejn starších než 50 týdnů, zatímco u velmi mladých hejn (do 35 týdnů věku) je žádoucí kratší skladování vajec. Průmyslové rozmnožovací chovy masných typů se využívají do asi 64 týdnů věku.

Co to znamená pro malochov? Doporučení je spíše obecná zásada než přesné pravidlo:

• Mladé slepice na začátku snášky snášejí menší vejce, která mají obvykle nižší líhnivost; do líhně se vybírají až vejce dostatečné velikosti. Pro nosné typy se podle Hendrix Genetics doporučují vejce od 50 g, vejce lehčí než 45 g se líhnou hůře.
• Slepice ve druhém a třetím roce snášejí méně, ale s věkem se vejce zvětšují a skořápka může být slabší; líhnivost je proto potřeba sledovat.
• Kohouti mají nejvyšší plodnost obvykle v mladší dospělosti; velmi staří kohouti mohou být méně plodní nebo mohou přejít k agresi. Pozor, konkrétní věkové hranice pro plemena se liší.

Plán obměny hejna s tím počítá: každý rok nechte odchovat část mladých slepic a nejslabší nebo nejstarší vyřaďte z chovu. Tím udržíte stabilní věkovou skladbu. O délce života slepic píšeme v samostatném článku a o přípravě kuřic před snáškou také.

9. Poměr pohlaví a páření

Kolik kohoutů potřebujete? Přesné číslo neexistuje, závisí na plemeni, velikosti výběhu, povaze kohouta a stáří. Orientace z odborných zdrojů:

Z těchto čísel vyplývá, že přibližně 8–10 % samců je horní hranice v průmyslu. V malém hobby hejnu je praxe jiná: jeden kohout a pět až dvanáct slepic je běžná hranice, ale s důležitým upozorněním, že jde o chovatelskou zkušenost, nikoli o jednotný předpis. Pokud kohout slepice trápí (zbavené peří na hřbetě, rány), zvyšte počet slepic nebo kohouta odeberte.

Jak dlouho jsou vejce oplozená

Podle poradenské publikace Mississippi State University extension je slepice nejplodnější asi 3 až 4 dny po páření, proto musí být hejno dostatečně kryto, aby ke spáření docházelo přibližně každé tři dny. Spermie se mohou ve slepici uchovávat až 3 týdny. Praktický důsledek: po zařazení nového kohouta nebo po odebrání starého počkejte alespoň tři týdny, než začnete vejce použít k rozmnožování, jinak se vám mohou vylíhnout kuřata po předchozím kohoutovi.

Pro čistokrevný chov se tento postup využívá i naopak. Chcete-li zjistit otce potomstva, oddělte slepice s jedním kohoutem na dobu delší než tři týdny. Poté vejce nasazujte.

V zahraniční literatuře se popisuje přisazování mladších kohoutů (anglicky „spiking“). Podle citované americké práce má přisazení mladších kohoutů do ustáleného hejna podporovat plodnost díky soutěživosti. V malochovu je ovšem třeba počítat s bojem o místo v hejnu; kohouti musí mít dost místa k úniku.

Čak radí

Víc kohoutů neznamená víc kuřat. Když se perou, slepice trpí a plodnost klesá. Raději méně kohoutů a víc klidu.

10. Příbuzenská plemenitba a obnova krve

Příbuzenská plemenitba (inbreeding) znamená páření blízce příbuzných jedinců. Zvyšuje pravděpodobnost, že potomek zdědí od obou rodičů stejnou nevýhodnou verzi genu, což se může projevit poklesem plodnosti, líhnivosti, životaschopnosti a odolnosti. Tento jev se označuje jako inbrední deprese. Naopak cílená, kontrolovaná příbuzenská plemenitba se využívá ve šlechtění k upevnění žádoucích znaků, ale vyžaduje důsledný výběr a záznamy, které si hobby chovatel často nevede.

V malém uzavřeném hejnu se příbuznost zvyšuje každou generací. Zásady pro prevenci:

1. Začněte se zvířaty z více než jednoho chovu, nejlépe z různých linií.
2. Kohouta pravidelně měňte, aby nebyl otcem všech slepic v dalším roce. Dcery otcova kohouta s ním nenechávejte.
3. Zaznamenávejte původ: kdo je otec a matka každého odchovaného kusu.
4. Chovnou skupinu udržujte co nejpočetnější, aby se rozmanitost nezužovala.
5. Pokud jde o vzácné plemeno, zvažte spolupráci s dalšími chovateli, kteří nabízejí zvířata z jiné linie.

Pozor na omyl: příbuzenská plemenitba sama nevytváří vady, jen zvýrazňuje ty, které v linii už jsou. Když se vady objeví, příčinou může být i prostředí nebo krmení, proto je třeba je důkladně rozlišit.

11. Vady a důvody k vyřazení z chovu

Z rodičovského hejna vyřazujte (označujeme jako brakování) zvířata, která mají znaky, které nechcete předávat dál. Obecný přehled:

Poznámka k etice: pokud je třeba zvíře utratit, činí se tak podle zákona na ochranu zvířat proti týrání (č. 246/1992 Sb.) rychle, šetrně a s minimálním utrpením. Neumíte-li to, svěřte zákrok veterináři nebo zkušenému chovateli. Více se tomu věnuje samostatný článek o utracení slepice. Zvíře, které chcete vyřadit z chovu, nemusíte hned zabít – může zůstat jako domácí nosnice, pokud je zdravé.

12. Krmení chovného hejna

Chovná zvířata mají jiné nároky než běžné nosnice. Obecné krmení slepic řeší samostatné články (Čím krmit slepice, Krmná směs nebo obilí). Zde se zaměříme jen na rozdíly pro rodičovské hejno.

• Dostatek energie a živin: podle Hendrix Genetics záporná energetická bilance, tedy nedostatek krmiva, snižuje plodnost i líhnivost.
• Vitamíny a stopové prvky: uvádějí se minimální hladiny kyseliny linolové, selenu a vitamínu E, které souvisejí s plodností a líhnivostí. Konkrétní množství neurčujte sami; použijte kompletní krmnou směs určenou pro chovnou drůbež nebo se poraďte s veterinářem či výživářem.
• Směs pro chovné hejno: průmysl používá speciální premix pro rozmnožovací hejna, nikoli premix pro nosnice. V malochovu hledejte krmné směsi označené pro chovnou drůbež.
• Ne přetučnělá zvířata: VFU Brno uvádí, že se v průmyslových rozmnožovacích chovech masných typů krmení omezuje (restrikce), aby se plemenní ptáci nevykrmovali a neztučněli. Ztučnělé slepice hůře snášejí a ztučnělí kohouti hůře páří.
• Čerstvá voda: pořád k dispozici, čistá. Napáječky pravidelně myjte.

Doplňky nevybírejte bez rozmyslu. Chybný přísun vitamínů nebo minerálů dokáže uškodit stejně jako nedostatek. Pokud pozorujete tenkou skořápku či snížení líhnivosti, vyhledejte radu veterináře. Mezi změny krmení patří také období přepeřování a zimní provoz, o nichž píšeme jinde.

13. Prostředí, světlo a pohoda

Plodnost a líhnivost nejsou jen otázkou genů. Podle univerzitní publikace Mississippi State University je potřeba chovné ptáky držet v dobrých podmínkách, protože špatné podmínky oslabují rozmnožovací soustavu. Co to znamená v praxi?

• Prostor: dostatek místa na zemi, na bidlech a u krmítek, aby se slabší jedinci mohli vyhnout silnějším. Přeplnění vede k agresi a kanibalismu, jak připomíná i přednáška VFU Brno.
• Světlo: v průmyslové produkci masných typů se světelný den drží okolo 14–16 hodin. V malochovu se snáška a plodnost přirozeně zvyšují s prodlužujícím se dnem; zásady osvětlení popisuje samostatný článek o osvětlení v kurníku.
• Podestýlka: suchá, čistá, vyměňovaná. VFU Brno uvádí u průmyslových hal nastýlání slámy či hoblin do výšky 5–10 cm. Vlhká podestýlka je zdrojem plísní a parazitů.
• Hnízda: dostatek čistých hnízd, aby se vejce neumazávala a nelámala. Čistá hnízda jsou základem čistých násadových vajec.
• Klid: minimum stresu, žádné náhlé změny, ochrana před predátory.
• Teplota: mrazy i vedro snižují výkonnost. Konkrétní opatření řeší články o zimě a zateplení kurníku.

Welfare (pohoda zvířat) je i zákonná povinnost. Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání vyžaduje, aby chovatel zajistil zvířatům podmínky odpovídající jejich druhu a potřebám. Pro rodičovské hejno to znamená dostatek prostoru, krmiva, vody a péče o nemocná zvířata.

Čak radí

Spokojené slepice dělají lepší vejce. Zkus se někdy podívat na hejno očima slepice: je tu dost místa, čisto a klid?

14. Zdraví, biologická ochrana a zákon

Některé nemoci se přenášejí z matky přímo vejcem na kuřata. Typickým příkladem je pulorová nákaza (salmonelóza způsobená bakterií Salmonella Pullorum) a tyfus drůbeže (Salmonella Gallinarum). Podle informačního listu kanadské inspekční agentury CFIA se přenáší stykem s nakaženými ptáky a svislým přenosem z nosnice na kuřata prostřednictvím vajec. Postihuje hlavně mladá kuřata, u dospělých ptáků se projevuje poklesem snášky, apatií, průjmem a nízkou líhnivostí. Léčba neexistuje a nemoc se potvrzuje laboratorně. Kanada je podle CFIA bez těchto nákaz od roku 1982. Jak je to v ČR dnes, uveďte u veterináře; zde nelze bez ověření prohlásit konkrétní stav.

Prevence v chovech spočívá hlavně v biologické ochraně (biosecurity) a v hygieně:

• koupit zvířata z ověřeného chovu a zachovat karanténu,
• chránit hejno před kontaktem s volně žijícím ptactvem, nedávat krmítka a napajedla pro divoké ptáky blízko kurníku (zásada CFIA),
• omezit návštěvy v kurníku, mít vlastní obuv a oblečení pro práci s hejnem,
• čistit a dezinfikovat nářadí a vybavení (viz článek o dezinfekci kurníku),
• hlídat hlodavce (potkani a myši v kurníku),
• špinavá nebo prasklá vejce nenasazovat společně s čistými.

Vyšetření rodičovského hejna u veterináře (např. podle chovného cíle) je doporučené zejména tehdy, pokud se vyskytly zdravotní problémy, nízká líhnivost nebo úhyny kuřat v prvních dnech. Veterinář určí, jaké vyšetření je vhodné; léky a očkování nikdy nepodávejte bez konzultace.

Co říká zákon

• Veterinární zákon č. 166/1999 Sb. v § 3 odst. 2 řadí mezi „zvířata“ i násadová vejce. Při obchodu s nimi tak platí veterinární požadavky.
• Podle § 11 je chovatel i další osoba, která zachází se zvířaty, povinen neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu o podezření na nebezpečnou nákazu. Povinnost se považuje za splněnou, jakmile podezření oznámíte úřednímu nebo soukromému veterináři.
• Podle § 12 musíte při podezření zvířata ponechat na místě, oddělit produkty a provést dezinfekci do příchodu úředního veterináře.
• Podle § 5 odst. 4 musí chovatel drůbeže, který chová podnikatelsky, ohlásit krajské veterinární správě pokles příjmu krmiva nebo vody, pokles snášky nebo nadlimitní úhyn.

Chcete-li prodávat násadová vejce nebo kuřata ve větším rozsahu, zjistěte si u krajské veterinární správy aktuální povinnosti (registrace, evidence). Základní informace o registraci chovu slepic najdete v samostatném článku Registrace chovu slepic.

15. Výběr a skladování násadových vajec

I nejlepší rodiče dají špatná kuřata, pokud vejce špatně vyberete nebo skladujete. Doporučení z odborných zdrojů:

1. Sbírejte často. Čím méně času vejce stráví v hnízdě, tím méně se znečistí a ochladí či přehřeje.
2. Vybírejte čistá vejce. Podle citované univerzitní práce jsou nejvhodnější vejce z čistých hnízd. Znečištěná vejce mohou přenášet bakterie do líhně; praní a dezinfekce mají proměnlivé výsledky a vždy se řeší opatrně.
3. Kontrolujte skořápku a tvar. Prasklé, deformované, extrémně velké či malé vejce do líhně nepatří.
4. Dbejte na hmotnost. Podle Hendrix Genetics se vejce lehčí než 45 g líhnou hůře; pro nosné typy se doporučují vejce od 50 g. U zakrslých plemen platí hmotnost typická pro plemeno.
5. Skladujte krátce. Dlouhodobé skladování (déle než 7 dní) podle Hendrix Genetics zhoršuje kvalitu vajec a přežití zárodku. Vejce se doporučuje nechat po snesení 1–2 dny odpočinout před založením.
6. Vlhkost v místě skladování: pro vejce na papírových podložkách se uvádí relativní vlhkost 50–75 %.
7. Teplota: zárodek se zastavuje při tzv. fyziologické nule. Odborná literatura uvádí v různých pracích hodnoty mezi zhruba 20 a 27 °C (68–80,6 °F); chladné skladování do 7 dnů se považuje za běžnou praxi a líhnivost nezhoršuje. Konkrétní teplotu pro vaše podmínky doporučí návod k líhni nebo zkušený chovatel.
8. Prodloužení inkubace: Hendrix Genetics uvádí, že u dlouhého skladování se doba inkubace prodlužuje přibližně o hodinu za každý den skladování nad první tři dny. Jde o pokyn pro velké provozy, v malé líhni ho berte jako orientační.

Teplotu, vlhkost a otáčení vajec v líhni řeší články Teplota v líhni, Líheň na kuřata a Líhnutí kuřat den po dni. Z odborné přednášky VFU Brno vychází, že v průmyslových předlíhních se vejce inkubují při 37,5 °C a vlhkosti 55 % a od 14. dne se chladí; malá líheň se řídí návodem výrobce.

16. Sledování plodnosti a líhnivosti

Plodnost je procento oplozených vajec ze všech nasazených. Líhnivost je procento vylíhnutých kuřat z nasazených vajec (případně z oplozených – vždy uveďte, jak jste ji počítali). Podle Mississippi State University extension nemůže být líhnivost vyšší než plodnost a při běžné inkubaci bývá asi o 8 procentních bodů nižší; z plodnosti 93 % tak vychází líhnivost okolo 85 %.

Jak plodnost zjistit

Plodnost ověříte prosvěcováním po několika dnech inkubace (viz článek Prosvěcování vajec) nebo rozbitím neoplozených vajec po skončení inkubace. Neoplozená vejce jsou čirá, oplozená ukazují cévky a zárodek.

Modelový příklad výpočtu

Takový výsledek by byl velmi dobrý. Pokud je plodnost nízká, hledejte příčinu v kohoutovi, v poměru pohlaví, v kondici hejna nebo v zimním období. Pokud je plodnost vysoká a líhnivost nízká, hledejte příčinu v krmení matek, skladování vajec, hygieně a v líhni. Změnu vždy dělejte jednu naráz, jinak nepoznáte, co pomohlo.

17. Evidence a značení zvířat

Bez záznamů se chov nedá zlepšovat. Doporučujeme jednoduchý sešit nebo tabulku. Zapisujte:

• číslo kroužku nebo značky každé chovné slepice a kohouta, plemeno, barevný ráz, datum vylíhnutí a původ,
• datum zařazení do chovu a datum vyřazení,
• dny, kdy jste vejce sbírali a nasazovali, počet nasazených vajec,
• výsledky prosvícení, počet vylíhnutých kuřat,
• zdravotní zásahy a návštěvy veterináře,
• případně hmotnost a vývoj mláďat.

Pro čistokrevný chov je plemenná kniha doplňkem; pravidla pro její vedení popisuje samostatný článek Plemenná kniha. Kroužkování mláďat pomáhá označit odchov. Prodáváte-li násadová vejce či kuřata, nabídněte kupujícímu informace o původu a zdravotním stavu hejna.

18. Chovatelský rok krok za krokem

Termíny se liší podle plemene, regionu a počasí. Nejlepší dobu pro vaše hejno určí vlastní zkušenost a záznamy. Pokud využíváte kvočnu, věnujte se článkům o kvočně a umělé kvočně.

Čak radí

Zapisuj si všechno. Za pár let budeš vědět, které slepice a který kohout ti dávají nejzdravější kuřata. Paměť na to nestačí.

19. Nejčastější chyby a mýty

20. Slovníček pojmů

• Rodičovské (rozmnožovací) hejno: chovná zvířata, od nichž se získávají násadová vejce.
• Šlechtitelský chov: nejvyšší úroveň, která vytváří genetický základ.
• Plodnost: podíl oplozených vajec.
• Líhnivost: podíl vylíhnutých kuřat z nasazených vajec.
• Inbreeding: příbuzenská plemenitba.
• Brakování: vyřazování zvířat z chovu.
• Fyziologická nula: teplota, při které se zárodek přestává vyvíjet.
• Biosecurity: soubor opatření chránících hejno před zavlečením nákazy.
• Svislý přenos: přenos nákazy z matky na potomky vejcem.
• Restrikce krmení: záměrné omezení krmení k zabránění tučnění.

21. Časté otázky o rodičovském hejnu

Shrnutí

Čak radí

Dobré rodičovské hejno vyžaduje trpělivost, pořádek a záznamy. Pokud budeš potřebovat krmivo, napáječky nebo vybavení pro kurník a líheň, podívej se do nabídky Časkrmení.

Zdroje a právní předpisy

• Veterinární univerzita Brno: Chov a welfare drůbeže (přednáška, 2024)
• Mississippi State University Extension: publikace P3670 o plodnosti a líhnivosti
• Hendrix Genetics: Considerations for better hatchability
• Virginia Tech (VTechWorks): práce o rozmnožovacích hejnech drůbeže a skladování násadových vajec
• Canadian Food Inspection Agency: informační list o pulorové nákaze a tyfu drůbeže
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterináře ani platné právní předpisy. Údaje z průmyslových rozmnožovacích chovů jsou uvedeny jako orientace; v malochovu se postupy liší. Neověřeno: konkrétní povinnosti drobných chovatelů při prodeji násadových vajec a aktuální zdravotní stav drůbeže v ČR.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.