733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Škubačka na drůbež: jak vybrat podle kapacity, výkonu a obsluhy

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Technické údaje vycházejí z návodů výrobců škubaček a parních kotlů, z odborného popisu konstrukce válcové škubačky (Západočeská univerzita v Plzni) a z právních předpisů o ochraně zvířat. Údaje o výkonu jsou údaje výrobců, ne nezávislá měření. Co jsme nemohli ověřit, uvádíme opatrně a říkáme to výslovně.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Škubání peří rukama je poctivá práce, která u deseti kuřat zabere celé odpoledne. Škubačka ji zkrátí na minuty, jenže stroj je jen jedna část řetězu. Spolu si projdeme, jak škubačka funguje, jak číst údaje výrobců, jak vybrat správnou velikost a čeho se vyvarovat, abyste neplatili za stroj, který pak leží ve stodole.

1. Škubačka na drůbež v kostce

2. Jak škubačka funguje

Peří drží v kůži díky tomu, že kořen pera sedí v malém důlku, folikulu. U živého ptáka je kůže při peří pevná a pero se vytrhává obtížně. Po opaření teplou vodou se kůže a důlky na krátkou dobu uvolní, a pero pak vyklouzne i při mírném tahu. Škubačka tohoto okamžiku využívá. Rotující pryžové prsty se opakovaně dotýkají těla ptáka a stírají a vytahují peří. Protože se pták v bubnu otáčí a převaluje, prsty se postupně dostanou na všechna místa těla.

Stroj tedy nic neřeže ani netrhá silou. Celý princip stojí na dvou věcech: měkkých prstech a správně připravené kůži. Selže-li jedno z toho, výsledek je špatný. S pevnými či opotřebenými prsty hrozí poškození kůže, s neopařeným ptákem prsty peří jen stírají po povrchu a nepovytáhnou.

Během práce se obvykle zároveň oplachuje studenou vodou. Odpovídá to i návodu k jednomu prodávanému modelu, podle kterého se vnitřek bubnu při škubání průběžně splachuje studenou vodou, čímž stoupá účinnost a odplavuje se peří i nečistoty. Součástí takových strojů bývá koryto či odtok pro vodu a peří.

3. Druhy škubaček: bubnová, válcová, ruční a vrtačková

Bubnová škubačka

Nejrozšířenější provedení. Válcový buben má na stěně, a často i na rotujícím dnu, řady gumových prstů. Kus drůbeže se vloží otvorem shora, víko či ochranný kryt se zavře a motor roztáčí dno či stěny. Výhoda je, že obsluha nemusí drůbež držet. Ruce zůstávají mimo prsty a pohyb se děje v uzavřeném prostoru. Nevýhodou je omezená velikost bubnu a nutnost kus přesně naplnit podle kapacity.

Válcová škubačka

Je to rotující válec s pryžovými prsty, k němuž obsluha přikládá opařený kus a otáčí jím. Odborný popis této konstrukce z Plzně uvádí, že je ekonomičtější a jednodušší než bubnová, protože potřebuje méně gumových prstů a slabší motor. Bubnová je podle něj vhodnější pro velkochovatele. Válcová škubačka vyžaduje zručnost, protože obsluha kus přidržuje a hrozí zachycení, pokud je kus či oblečení příliš blízko.

Ruční a vrtačkové nástavce

Prodávají se i ruční elektrické škubací přístroje a nástavce, které se připojují k vrtačce či obdobnému nářadí. Jsou levné, ale na rozdíl od bubnových strojů vyžadují, aby obsluha kus držela a vedla. Ceny zde záměrně neuvádíme, protože se mění týden od týdne a podle prodejce.

4. Gumové prsty: srdce stroje

Prsty jsou měkké gumové či silikonové výstupky různé délky. Z jejich kvality a stavu se odvíjí výsledek víc než z výkonu motoru. Návod k jednomu bubnovému modelu hovoří o velmi měkkých gumových prstech pro šetrné škubání. To je správný přístup, protože tvrdé prsty trhají kůži hlavně na prsou a křídlech.

Při výběru si všímejte těchto věcí:

• Hustota a rozmístění – prsty by měly pokrývat celý povrch bubnu rovnoměrně, aby nezůstávala místa bez účinku.
• Měkkost – prst se musí při tlaku prohýbat. Pevná tyč poškodí kůži.
• Upevnění – prsty bývají zasazeny do otvorů ve stěně. Dobrá konstrukce umožňuje vyměnit jednotlivé kusy, aniž se rozebírá celý stroj.
• Dostupnost náhrad – prsty se časem opotřebují nebo natrhnou. Ověřte, zda se prodávají jako náhradní díl.
• Materiál vhodný pro styk s potravinami – ptáci se po škubání dále zpracovávají, proto se hodí hladký, omyvatelný povrch.

Odborný popis válcové škubačky z Plzně uvádí, že se prsty upevňují provlečením skrz otvory vyvrtané ve válci a že se prsty kupují jako samostatný materiál. Pro domácí stavbu je to užitečná informace, pro nákup hotového stroje spíše důkaz, že prsty jsou běžným spotřebním dílem.

5. Kapacita: kilogramy, kusy a údaje v inzerátu

Nejvíc zavádějící údaj v nabídkách je kapacita. Zaměřte se na to, v jakých jednotkách je uvedená.

• Kilogramy na dávku – udává, kolik váhy buben unese najednou. Návod malého bubnového modelu uvádí nejvýše 6 kg, tedy jednu velkou slepici nebo dva menší kusy. Je to maximum, nikoli doporučená dávka při každém použití.
• Kusy za minutu – prodejci někdy píší například 3 až 4 kuřata za minutu u menšího a 5 až 6 kuřat za minutu u většího bubnu. Jde o tvrzení prodejce, které se ověřit nedá. Počítá jen čas ve stroji, ne přípravu, spaření, odkrvení či čištění.
• Průměr bubnu – je to podpůrný údaj. Větší buben pojme více, ale také vyžaduje větší motor a více místa.

Hlavní úskalí: skutečný výkon celé práce nezáleží na škubačce, ale na nejpomalejším kroku. Rychlé škubání nepomůže, pokud spařování trvá dlouho nebo je jen jeden kotel. Jeden člověk typicky stihne méně, než by naznačovala rychlost bubnu.

Čak radí

Číslo v inzerátu bereme jako orientační. Chcete-li vědět, co stroj opravdu zvládne, počítejte celý řetěz: odkrvení, spaření, škubání, oplach. Nejpomalejší krok určuje tempo celé práce, ne rychlost bubnu.

6. Výkon motoru, napájení a ochrana proti přetížení

Malé bubnové škubačky mívají výkon řádu stovek wattů. Návod zmíněného modelu uvádí příkon motoru 330 W, napájení 220 V a střídavý proud nejvýše 2 A. Odborný popis válcové domácí konstrukce používá motor 340 W s asi 700 otáčkami za minutu a převodem zhruba 1:1. Stroj tedy nepotřebuje průmyslový přívod a obvykle ho obsluhuje běžná jednofázová zásuvka.

Všimněte si tří věcí:

1. Tepelná ochrana motoru – model uvedený výše má ochranu proti přetížení, při které se motor zastaví. Je to užitečné zejména v případě, že buben přeplníte.
2. Vypínač na dosah – návod doporučuje stroj zapnout vypínačem dřív, než vložíte drůbež.
3. Uzemnění a bezpečné zapojení – práce s vodou a elektřinou vyžaduje správně zapojenou, uzemněnou zásuvku a vhodný proudový chránič. Podrobnosti viz kapitola o bezpečnosti.

Více wattů neznamená automaticky lepší stroj. Důležitější bývá poměr velikosti bubnu, kvalita prstů a míra naplnění. Slabý motor v přeplněném bubnu vypíná, silný motor v přeplněném bubnu poškodí kůži.

7. Spařování: bez něj škubačka nefunguje

Spaření je krok, který rozhoduje o výsledku. Dva návody prodávané techniky, bubnové škubačky a spařovacího kotle, se shodují: doporučená teplota vody je přibližně 65 °C a doba spaření 1 až 2 minuty podle druhu a věku drůbeže. Teplotu je třeba kontrolovat přesným teploměrem.

Jak poznat, že je kus připravený? Podle návodu ke kotli na to stačí zkouška: když lze peří na křídlech vytrhnout rukou, je kus hotový na škubání. Zkoušejte ji v průběhu spaření, nikoli až po něm.

Při spaření drží obsluha kus za nohy a nořit ho do vody může po nohy, ruce se do vody nedávají. Pomáhá krouživý pohyb nahoru a dolů, aby voda pronikla k peří. Tyto údaje jsou obecné. Různé druhy a různé stáří potřebují trochu jiné nastavení, a proto stojí za to první kusy zkoušet opatrně a sledovat stav kůže.

8. Spařovací kotel nebo obyčejná nádoba

Škubačka potřebuje opařený kus, a proto je důležité, čím vodu ohříváte. Možnosti jsou tři.

• Elektrický spařovací kotel s termostatem – návod jednoho modelu uvádí příkon 4 500 W, napájení 220 až 240 V, nastavitelný termostat, kontrolku ohřevu, výpustný ventil a ponornou vložku. Hladina vody má být asi 10 až 15 cm pod horním okrajem. Výhoda je stálá teplota, nevýhoda vysoký příkon, který vyžaduje vhodnou zásuvku a jištění.
• Kombinované stroje – prodávají se zařízení, která spojují škubání a spařování do jednoho celku. Ušetří místo, ale při poruše jedné části se omezí celé zařízení.
• Velký hrnec či kotel na sporáku nebo ohni – funkční, ale vyžaduje stálé hlídání teploty teploměrem a opatrnost při manipulaci s horkou vodou.

9. Postup práce krok za krokem

Níže je obecný postup, který odpovídá pokynům výrobců. Nenahrazuje návod ke konkrétnímu stroji.

1. Příprava pracoviště. Zajistěte vodu, odtok, zásuvku s jističem a proudovým chráničem, pevnou rovnou podlahu a nádobu na peří. Zásuvka musí být chráněná před vodou.
2. Zahřátí vody. Nechte kotel dosáhnout cílové teploty a ověřte ji teploměrem.
3. Odkrvení a usmrcení. Provádí se šetrně a s ohledem na zvíře, jak je popsáno v kapitole o zákonu. Odkrvení podle návodu jednoho výrobce trvá přibližně 1 až 2 minuty a výrobce doporučuje opařit a oškubat do 5 až 7 minut po odkrvení.
4. Spaření. Kus se drží za nohy a ponoří se do vody. Zkoušejte, zda jde peří na křídlech vytrhnout.
5. Zapnutí škubačky před vložením. Návod doporučuje stroj nejprve zapnout a až potom vložit kus.
6. Škubání. Kus se vloží opatrně a škube se zhruba půl minuty, podle modelu. Mezitím se vnitřek splachuje studenou vodou.
7. Vypnutí a vyjmutí. Stroj vypněte, počkejte, až se vše zastaví, a kus vyjměte.
8. Oplach a kontrola. Kus omyjte studenou vodou a zkontrolujte, zda nezůstaly pérové násady. Zbylá peříčka se dočišťují ručně.
9. Další dávka. Postup se opakuje. Nezpracovávejte větší množství, než zvládnete.
10. Úklid. Škubačku po skončení dokonale vyčistěte.

Čak radí

Nejdůležitější je pořadí. Nejdřív stroj zapnout, pak vložit kus, nikdy ne naopak. A ruce patří vždy mimo buben, i když se zdá, že se stroj už zastavil.

Podrobnosti o domácím zpracování, vykuchání a chlazení najdete v našem samostatném článku o škubání a zpracování drůbeže doma. Tady se soustředíme na stroj.

10. Kuře, kachna, husa, krůta a křepelka: co stroj zvládne

Výrobci uvádějí hlavně kapacitu v kilogramech. Malý bubnový model s limitem 6 kg zvládne kuřata, slepice a menší kusy, ale u velkých kusů dosáhne hranice. Kachny, husy a krůty jsou těžší a mají hustší a hlouběji zasazené peří, takže potřebují větší buben, případně nižší dávku a více času. Konkrétní doby spaření pro jednotlivé druhy návody neuvádějí, jen obecný rozsah 1 až 2 minuty podle druhu a věku. Přesné nastavení proto vždy ověřte na prvních kusech zkouškou vytrhávání peří.

Pokud chováte vodní drůbež, počítejte s tím, že její peří často nese lehký tuk, který voda špatně smáčí. Spaření bývá náročnější a stroj nemusí vyčistit dokonale všechno. U těchto druhů se hodí si před nákupem ověřit u prodejce, zda je model pro vodní drůbež určený. Naši chovatelé se mohou k tématu dočíst více v článku o chovu kachen a hus na zahradě.

11. Jak vybrat škubačku: kontrolní seznam

Před nákupem projděte následující body. Pomohou vám porovnat nabídky bez ohledu na značku.

• Největší kus, který budete zpracovávat. Podle toho volte velikost bubnu. Raději o stupeň větší než o stupeň menší.
• Počet kusů najednou a ročně. Pro několik kuřat ročně stačí malý stroj, pro desítky kusů v jedné sezoně počítejte s větším bubnem a lepším kotlem.
• Příkon a napájení. Ověřte, že váš přívod a jištění unesou škubačku i kotel, případně že se obě zařízení nezapnou současně na jednom okruhu.
• Tepelná ochrana motoru. Užitečná, pokud občas přeplníte buben.
• Odtok vody. Koryto či výpust u dna, aby nestála voda uvnitř.
• Průhledný kryt. Můžete sledovat průběh, aniž byste museli stroj zastavovat.
• Měkké, vyměnitelné prsty. Viz kapitola o prstech.
• Snadná demontáž. Modulární stavba, kterou návod jednoho výrobce zmiňuje jako výhodu pro údržbu.
• Stabilita. Stroj nesmí při chodu poskakovat. Pevný stojan či rám je důležitý.
• Návod v češtině a servis. Pokud se neshoduje návod s tím, co vidíte na stroji, raději se ptejte prodejce před nákupem.
• Záruka a náhradní díly. Ověřte, zda jde koupit prsty i další komponenty.

Cenu záměrně neuvádíme. Ceny v e-shopech se pravidelně mění a pro rozhodnutí je důležitější poměr kapacity, kvality prstů a servisu než rozdíl několika stovek korun.

12. Kolik škubačka potřebuje: modelové příklady

Níže jsou ilustrativní úvahy, nikoliv slibované výkony. Čísla vycházejí z údajů výrobce v předchozích kapitolách a z jednoduchých předpokladů.

Příklad 1: rodina s 10 kuřaty ročně

Zpracování se rozloží do jednoho odpoledne. Při limitu 6 kg na dávku a kuřatech kolem 2 kg lze v ideálním případě vložit dva až tři kusy, ale bezpečnější je vkládat po jednom nebo po dvou. Stačí malý bubnový stroj a rovný hrnec s teploměrem. Elektrický kotel se vyplatí hlavně tehdy, když chcete mít stálou teplotu bez hlídání.

Příklad 2: chov 40 kuřat v jedné várce

Tady už rozhoduje tempo celé práce. Pokud odkrvení, spaření a škubání obstará jeden člověk, nejpomalejší je právě odkrvení a spaření. Dvě osoby si práci rozdělí a škubačka pak nebude brzdit. Doporučuje se vlastní kotel s termostatem a pravidelná výměna vody. Výrobce kotle sám uvádí, že se voda při znečištění vypouští a nahrazuje teplou.

Příklad 3: kachny a husy na vánoční svátky

Několik kusů za sezonu. Zvažte větší buben, nebo využijte možnost půjčit stroj či využít službu u sousedního chovatele. Pro několik málo kusů ročně je půjčení často rozumnější než nákup. Neplatí to ale vždy, proto si spočítejte, kolik za půjčovné zaplatíte.

13. Bezpečnost práce s elektřinou a horkou vodou

Škubání se děje v mokru. Voda, elektřina a rotující stroj jsou kombinace, která vyžaduje disciplínu.

• Uzemněná zásuvka a proudový chránič. Výrobce kotle výslovně požaduje provoz jen v uzemněné zásuvce. Proudový chránič doporučujeme obecně pro každé zařízení v mokrém prostředí, v případě pochybností se obraťte na elektrikáře.
• Vhodný prodlužovací kabel. Návod ke kotli varuje před nevhodnými prodlužovacími kabely. Použijte kabel dimenzovaný na příkon spotřebiče a chráněný před vodou.
• Odpojení při údržbě. Údržba se nikdy neprovádí, je-li zařízení připojené k síti.
• Horký povrch a pára. Kotel a okolí zůstávají horké. Ruce do horké vody nedávejte, kus držte za nohy.
• Rotující části. Za chodu do bubnu nesahejte, neoblékejte volné oděvy a dlouhé vlasy svažte.
• Kluzká podlaha. Voda, peří a tuk zvyšují riziko uklouznutí. Používejte pevnou obuv s protiskluzovou podrážkou.
• Děti a zvířata mimo pracoviště. Nejen kvůli stroji, ale i kvůli horké vodě a poranění.

14. Hygiena, čištění a údržba

Škubačka přichází do styku s kůží, peřím i tělními tekutinami. Bez pravidelného čištění se stane zdrojem pachu a rizikem pro další zpracování. Návod výrobce říká, že se má po každém použití důkladně umýt od nečistot a že při montáži se šrouby mají dotáhnout přiměřeně, aby se za provozu neuvolnily.

1. Stroj vypněte a odpojte.
2. Vyjměte zbytky peří z bubnu a z odtoku.
3. Umyjte buben, prsty a koryto proudem vody, případně mycím prostředkem vhodným pro styk s potravinami.
4. Důkladně opláchněte čistou vodou.
5. Nechte vyschnout, nejlépe s odklopeným krytem, aby neplesnivěl.
6. Zkontrolujte prsty, šrouby, ložiska a kabel. Poškozený kabel nepoužívejte.
7. Skladujte v suchu a čistotě mimo dosah hlodavců.

Dezinfekce stroje a prostoru se řídí obecnými zásadami hygieny. Podrobnosti ke kurníku najdete v našem článku o dezinfekci kurníku. Peří a odpad likvidujte podle místních pravidel. S odpadem živočišného původu se nakládá odlišně od běžného odpadu, a proto se informujte u obecního úřadu či na veterinární správě.

15. Nejčastější chyby a jejich příčiny

Koupit, půjčit, nebo sdílet?

Rozhodnutí se vyplatí podložit prostým výpočtem. Sečtěte cenu škubačky a kotle, odečtěte případný zůstatek při prodeji a vydělte počtem kusů, které za dobu životnosti stroje zpracujete. Výsledek porovnejte s cenou půjčovného nebo s dohodou se sousedem. Pro dvacet kusů za rok může vycházet nákup rozumně, pro tři kusy za rok téměř jistě ne. Ceny nevíme a neodhadujeme, každý si musí dosadit aktuální nabídku.

Sdílení stroje v sousedství funguje dobře, pokud se předem dohodnete na pravidlech: kdo čistí, kdo opravuje prsty, kdo hradí poškození a jak se řeší rezervace termínů. Nejčastější spor nevzniká o peníze, ale o to, v jakém stavu byl stroj vrácen.

Příprava pracoviště předem

Dobrá organizace ušetří víc času než rychlejší stroj. Před zahájením si připravte:

• stůl či pracovní plochu pro vykuchání a oplach, odděleně od místa, kde se škube,
• nádoby na peří a na odpad živočišného původu,
• čistou studenou vodu v dostatečném množství,
• teploměr, hodiny či časovač a nůžky na dočištění,
• chladicí prostor nebo nádobu pro hotové kusy, aby se maso co nejdříve zchladilo,
• pitnou vodu a lékárničku pro obsluhu, protože při práci s horkou vodou lze snadno utrpět popáleninu.

Počítejte s tím, že první den bude pomalejší. Návody výrobců dávají obecné rozsahy a vaše vybavení, voda i druh drůbeže se mohou lišit. Rozumné je začít s jedním kusem, vyzkoušet teplotu i dobu a výsledek zapsat. Při další dávce pak změníte vždy jen jednu věc, takže poznáte, co zlepšilo kvalitu.

Jak hodnotit výsledek

Dobře oškubaný kus má hladkou kůži bez roztržených míst, bez světlých skvrn způsobených přepařením a s minimem zbylých pérových násad. Na hrudi a stehnech by kůže měla zůstat celistvá. Pokud se objevují trhliny, snižte teplotu či čas. Pokud zůstává mnoho peří, spařovací čas mírně prodlužte nebo zkontrolujte stav prstů. Mnoho zbylých peříček na křídlech bývá obvyklé a dočišťuje se ručně.

Kdy stroj odložit a zavolat servis

Pokud stroj zvláštně hučí, vibruje, zapáchá po spáleném nebo se opakovaně vypíná tepelná ochrana, ukončete práci. Kabel s poškozenou izolací, uvolněné šrouby nebo prasklý buben nejsou drobnost, ale důvod k odpojení stroje do opravy. Neopravujte elektrické části bez odborné způsobilosti.

16. Zákon a ohled na zvíře

Škubačka je nástroj pro zpracování již usmrceného zvířete. Usmrcování samotné je upravené zákonem 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Na tomto místě podáváme jen stručný přehled. Nejde o návod k usmrcování.

• Podle § 5 zákona nesmí být zvíře usmrceno bez důvodu. Mezi důvody patří například využití produktů z chovu. Další jsou nevyléčitelná nemoc, trvalé utrpení nebo nařízené veterinární opatření.
• Osoba, která zvíře usmrcuje, se musí podle prokazatelných příznaků přesvědčit, že zvíře je mrtvé.
• Zákon zakazuje některé způsoby usmrcení, zejména ty, které působí nepřiměřenou bolest nebo utrpení, například utopení, udušení, ubití nebo ubodání. Zakázán je také elektrický proud bez okamžité ztráty vědomí.
• Pojem utrácení v zákoně vyhrazuje veterinárnímu lékaři nebo zletilé osobě pod jeho odborným dohledem. Pro domácí porážku hospodářských zvířat pro vlastní potřebu platí další ustanovení veterinárních předpisů, která jsme nemohli v celém rozsahu ověřit. Jistotu vám dá místně příslušná krajská veterinární správa.

Ohledem na zvíře začíná také příprava. Zvíře se nemá zbytečně honit, stresovat ani nechávat čekat. Stroje, nože a vybavení se připravují předem. Vyškolená osoba nebo veterinář poradí s osvědčeným, nejméně bolestivým postupem. Návod v návodech výrobců zmiňuje použití ostrého nože, odkrvovacího kužele pro přidržení a rychlé zpracování, ale nenahrazuje školení.

Prodej masa ze zvířat, která jste sami chovali a poráželi, má vlastní pravidla. Vyhláška 128/2009 Sb. se podle našeho čtení nevztahuje na prodej malých množství vlastních produktů prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli, ale pro konkrétní situaci vždy ověřte aktuální znění u veterinární správy. Vyhláška sama v ověřeném znění nestanoví počty kusů pro domácí porážku a my žádné nevymýšlíme.

17. Vlastní stavba škubačky: co vyplývá z odborného popisu

Zajímavý pohled nabízí odborný článek z Západočeské univerzity v Plzni o stavbě domácí válcové škubačky. Neslouží jako stavební návod, ale ukazuje, z čeho se stroj skládá a proč je hotový výrobek často lepší volba.

• Motor a převod. Autor použil elektromotor o výkonu 340 W s asi 700 ot/min. Původní řemenice byla příliš malá, válec se točil pomalu, proto ji nahradil větší. Výsledný převod byl přibližně 1:1.
• Vyvážení. Hřídel musela být přesně vycentrovaná, jinak by stroj vibroval. Autor ji prodloužil, sváry osoustružil a řemenice zarovnal.
• Válec. Vyrobil jej ze staré roury, do které provlékl gumové prsty.
• Ochrana. Motor a řemen opatřil oplechováním, rám natřel proti korozi a motor připojil přes vypínač.
• Čas a náklady. Stavba podle autora trvala mnoho hodin a stála málo peněz, protože šlo převážně o zbytkový materiál.

Vlastní stavba má smysl pro zručné kutily s přístupem k dílně. Chybí jí ale certifikace a často i krytí rotujících částí. Rotující stroj s volným řemenem a bez krytu je nebezpečný. Pokud nemáte zkušenosti s elektroinstalací a svařováním, kupte raději hotový výrobek s ochranným krytem a návodem.

18. Mýty a fakta o škubačkách

19. Slovníček pojmů

• Škubačka – stroj na odstraňování peří z drůbeže.
• Prsty – měkké gumové výstupky, které stírají peří.
• Spaření – ponoření drůbeže do horké vody, které uvolní peří.
• Spařovací kotel – nádoba s ohřevem a termostatem.
• Odkrvení – odtok krve po usmrcení.
• Termostat – regulátor teploty.
• Proudový chránič – bezpečnostní prvek, který přeruší proud při úniku.
• Folikul – důlek v kůži, v němž sedí kořen pera.

Čak radí

Věřím, že teď víte, na co se při výběru škubačky ptát. A ještě jedna rada: než stroj koupíte, ujasněte si, zda ho budete používat třikrát za život, nebo třikrát za rok. Podle toho se rozhodne, zda koupit, nebo půjčit.

20. Časté otázky o škubačkách na drůbež

Shrnutí

Čak radí

Škubačka vám práci zkrátí, ale nenahradí přípravu a zodpovědnost. Pokud budete potřebovat něco pro chov nebo krmení drůbeže, mrkněte do nabídky Časkrmení. A když si nebudete jistí, zeptejte se veterináře nebo chovatelského svazu.

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (zakonyprolidi.cz)
• Vyhláška č. 128/2009 Sb., o veterinárních požadavcích na výrobu a uvádění na trh produktů živočišného původu (epravo.cz, znění do 31. 3. 2026)
• Západočeská univerzita v Plzni: odborný článek o konstrukci škubačky drůbeže (dspace5old.zcu.cz)
• Návod k bubnové škubačce hydiny CIMUKA YL-PL01-C (liahneme.sk)
• Návod ke spařovacímu kotli CIMUKA YL-FW-50E (liahneme.sk)
• Nabídky prodejců škubaček (údaje o kapacitě chápeme jen jako tvrzení prodejce)

Článek má informativní charakter a nenahrazuje návod výrobce, odborné školení ani poradenství veterinární správy.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.