733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Slepice kýchá a chrčí: respirační nemoci, příznaky a co dělat

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z veterinárních příruček, univerzitních materiálů o zdraví drůbeže a z informací Státní veterinární správy o nebezpečných nákazách. Příznaky jednotlivých nemocí se překrývají, diagnózu může stanovit jen veterinář a laboratoř. Článek neobsahuje dávkování léčiv.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Kýchající slepice zní jako drobnost, ale v kurníku se z ní rychle může stát problém celého hejna. Dýchací nemoci se šíří snadno a některé zůstávají v chovu natrvalo. Proto jsem prošel veterinární příručky a materiály univerzit a sepsal, jak dýchací potíže poznat, které nemoci za nimi stojí, co udělat hned a kdy je povinnost hlásit podezření úřadům.

1. Kýchání a chrčení v kostce

2. Jak dýchá slepice

Dýchací soustava ptáků se od savčí výrazně liší. Slepice nemá bránici. Vzduch proudí přes nosní otvory na zobáku, nosní dutinu a hrtan do průdušnice, která se dělí na průdušky a vede do plic. Plíce jsou poměrně malé a pevné. Kromě nich má slepice soustavu vzdušných vaků, tenkostěnných útvarů, které zasahují do dutiny tělní a dokonce i do některých kostí.

Vzdušné vaky fungují jako měchy. Díky nim proudí vzduch plícemi jedním směrem a výměna plynů je velmi účinná. Má to ale i nevýhodu. Infekce, prach a plísňové spory se snadno dostanou hluboko do těla, a zánět vzdušných vaků se špatně léčí. Navíc pod očima leží infraorbitální dutiny, které se při zánětu plní hlenem a hnisem. Proto slepice s rýmou často mívají oteklý obličej pod okem.

3. Příznaky dýchacích potíží

Dýchací potíže se u slepic projevují různě podle toho, která část dýchací soustavy je postižena.

Horní cesty dýchací

• Kýchání, odfrkávání, potřepávání hlavou.
• Výtok z nosních otvorů, nejdříve vodnatý, později hustý.
• Ucpané nosní otvory, přischlé strupy.
• Slzení, napěněné oko, slepená víčka.
• Otok obličeje pod okem a kolem očí.
• Nepříjemný zápach z hlavy, typický pro coryzu.

Průdušnice a dolní cesty

• Chrčení, chroptění, bublavé nebo pískavé zvuky.
• Dýchání otevřeným zobákem.
• Natahování krku při nádechu.
• Kašel, odkašlávání hlenu, u některých nemocí s krví.
• Pohupování ocasu při dýchání.

Celkové příznaky

• Apatie, zježené peří, zavřené oči.
• Pokles příjmu krmiva a vody.
• Pokles snášky, vejce s tenkou, nepravidelnou skořápkou nebo vodnatým bílkem.
• Hubnutí.
• U některých nemocí průjem, kulhání nebo nervové příznaky.

Jak dýchací potíže poslouchat

Večer, když slepice sedí na hřadu a v kurníku je klid, postůjte u dveří a poslouchejte. Chrčení a pískání jsou ve tmě dobře slyšet. Pak slepici opatrně vezměte do ruky a přiložte ucho k jejímu boku. Zdravá slepice dýchá tiše.

4. Prostředí kurníku: čpavek, prach a vlhko

Než začnete myslet na nákazu, zhodnoťte prostředí. Špatné ovzduší je častou příčinou nebo spouštěčem dýchacích potíží. Čpavek vznikající z rozkládajícího se trusu dráždí sliznice a oslabuje jejich obranu, takže na ně snáze nasednou viry a bakterie.

Varovné signály v kurníku

• Cítíte čpavek už ve dveřích. Univerzitní materiály uvádějí, že člověk čpavek ucítí obvykle už při koncentracích, které slepice začínají zatěžovat.
• Pálí vás oči nebo se vám špatně dýchá.
• Na oknech a stěnách se sráží vlhkost.
• Podestýlka je mokrá, slehlá a zapáchá.
• Ve vzduchu je hodně prachu, na pavučinách vrstvy prachu.
• Krmivo nebo podestýlka jsou plesnivé.

Co zlepšit

• Větrání pod střechou, nad úrovní hřadů, aby slepice neseděly v průvanu.
• Pravidelné odklízení trusu, zejména pod hřady.
• Suchá, kvalitní podestýlka bez plísní a s nízkou prašností.
• Napáječky umístěné tak, aby kolem nich nevznikala mokrá místa.
• Přiměřený počet slepic na velikost kurníku.

Podrobně se uspořádání kurníku věnuje článek Kurník pro slepice. V této souvislosti stačí říct, že dobře větraný suchý kurník je jedním z nejúčinnějších opatření proti dýchacím nemocem.

Čak radí

Mám jednoduchý test. Ráno strčím do kurníku čumák a když mě zaštípe čpavek, je jasné, že slepice dýchají ještě hůř než já, protože sedí blíž podestýlce. Pak hned vyměním podestýlku a otevřu větrací otvory nahoře. Je to nejlevnější prevence, jakou znám.

5. Mykoplazmóza

Mykoplazmóza patří mezi nejrozšířenější dýchací onemocnění drůbeže. Hlavním původcem dýchací formy je Mycoplasma gallisepticum. Mykoplazmy jsou drobné bakterie bez buněčné stěny. Nemoc se v anglické literatuře nazývá chronické respirační onemocnění, což dobře vystihuje její průběh. Bývá vleklá a v hejnu se drží dlouho.

Jak se šíří

• Přímým kontaktem mezi ptáky a kapénkami ve vzduchu.
• Kontaminovanými předměty, obuví, oděvem a přepravkami.
• Vertikálně, tedy přes vejce z nakažené slepice na kuře.
• Nositelkami, které nemají příznaky, ale mykoplazmy vylučují.

Příznaky

• Kýchání, výtok z nosu a očí, napěněné oči.
• Otok pod okem.
• Chrčení a dušnost.
• Pokles příjmu krmiva, hubnutí, pokles snášky.
• Pomalý, vleklý průběh trvající týdny.

Mykoplazmóza se často zhoršuje souběžnou infekcí jinými bakteriemi nebo viry a špatným prostředím. Stres, například přeprava nebo spojování hejn, může vyvolat vzplanutí příznaků u nositelek.

Příbuzná mykoplazma

Mycoplasma synoviae vyvolává podle veterinárních příruček mírnější dýchací potíže a záněty kloubů a šlachových pochev, projevující se kulháním a otoky kloubů. U nosnic je spojována i se změnami skořápky na špičce vejce.

6. Infekční bronchitida

Infekční bronchitida je velmi nakažlivé virové onemocnění, které způsobuje koronavirus specifický pro drůbež. Virus infekční bronchitidy není přenosný na lidi a nesouvisí s koronaviry lidí. Existuje mnoho typů viru, což komplikuje ochranu očkováním.

Příznaky

• Kýchání, chrčení, kašel a výtok z nosu.
• Rychlé šíření celým hejnem během několika dnů.
• U nosnic výrazný pokles snášky.
• Vejce s tenkou, zvrásněnou nebo deformovanou skořápkou a s vodnatým bílkem.
• U kuřat vyšší úhyny, u některých typů viru postižení ledvin.

Typickou stopou infekční bronchitidy u nosnic jsou deformovaná vejce. Pokud kurník kýchá a zároveň se objevují vejce se zvrásněnou skořápkou, je to důležitá informace pro veterináře. Poškození vejcovodu u kuřat nakažených v mladém věku může vést k tomu, že slepice později snášejí málo nebo vůbec.

7. Infekční rýma (coryza)

Infekční rýma, odborně infekční coryza, je bakteriální onemocnění způsobené bakterií Avibacterium paragallinarum. Postihuje hlavně horní cesty dýchací a šíří se rychle.

Příznaky

• Otok obličeje, často jednostranný, kolem oka a pod ním.
• Hustý, nepříjemně zapáchající výtok z nosu.
• Slepená víčka, otok laloků.
• Kýchání a potíže s dýcháním přes nos.
• Pokles příjmu krmiva a snášky.

Charakteristickým znakem je výrazný zápach, který je cítit z hlavy nemocné slepice. Coryza se šíří kontaktem, vzduchem i kontaminovanou vodou. Nemocné slepice a nositelky jsou hlavním zdrojem nákazy. Veterinární příručky uvádějí, že uzdravené slepice mohou zůstat nositelkami.

8. Infekční laryngotracheitida

Infekční laryngotracheitida je virové onemocnění způsobené herpesvirem drůbeže. Postihuje hlavně hrtan a průdušnici.

Příznaky

• Velmi ztížené dýchání, natahování krku a otevřený zobák.
• Hlasité chrčení a sípání.
• Vykašlávání hlenu, v těžké formě s krví. Na stěnách a hřadech mohou být kapky krve.
• Slzení, otok spojivek.
• Pokles snášky, úhyny.

Těžká forma se vyznačuje vykašláváním krve a úmrtím udušením, mírná forma připomíná jiné dýchací nemoci. Herpesviry mají schopnost přetrvávat v těle v klidové formě, takže slepice, které nemoc přežijí, mohou být celoživotními nositelkami a virus vylučovat při stresu.

9. Newcastleská choroba

Newcastleská choroba je virové onemocnění ptáků, které patří mezi nákazy podléhající povinnému hlášení a úřednímu tlumení podle veterinární legislativy EU i ČR. Průběh se liší podle kmene viru. Mírnější kmeny vyvolávají hlavně dýchací potíže, nejzávažnější kmeny vedou k vysokým úhynům.

Příznaky, které mohou nastat

• Dýchací potíže, kašel, chrčení.
• Prudký pokles snášky, deformovaná vejce.
• Zelený průjem.
• Nervové příznaky: kroucení krku, třes, ochrnutí křídel a nohou, pohyb do kruhu.
• Otoky hlavy.
• Náhlé úhyny.

V komerčních chovech drůbeže se proti Newcastleské chorobě očkuje. Holubi mohou být nakaženi blízce příbuzným virem. Podrobnosti o aktuální situaci a pravidlech pro očkování a hlášení zveřejňuje Státní veterinární správa.

10. Aviární influenza

Aviární influenza, lidově ptačí chřipka, je virové onemocnění ptáků. Vysoce patogenní formy působí v chovech drůbeže velmi vysoké úhyny. V posledních letech se v Evropě i v České republice opakovaně vyskytuje, zejména v podzimních a zimních měsících, kdy ji šíří migrující volně žijící ptáci, hlavně vodní.

Příznaky

• Náhlé úhyny, někdy bez předchozích příznaků.
• Apatie, výrazný pokles příjmu krmiva a vody.
• Prudký pokles snášky.
• Dýchací potíže, výtok, kýchání.
• Otoky hlavy, krku a laloků.
• Modrofialové zbarvení hřebínku, laloků a kůže na nohou.
• Nervové příznaky, průjem.

Při výskytu ptačí chřipky vyhlašuje Státní veterinární správa mimořádná veterinární opatření, například ochranná pásma a pásma dozoru, a v rizikovém období může nařídit chov drůbeže v uzavřených prostorách nebo pod střechou. Opatření se týkají i drobnochovatelů. Sledujte proto aktuální informace na webu Státní veterinární správy a v obci.

Některé kmeny ptačí chřipky mohou výjimečně nakazit i člověka. Při podezření se k ptákům nepřibližujte bez ochranných pomůcek, nedotýkejte se uhynulých ptáků holýma rukama a řiďte se pokyny veterinářů.

Čak radí

Na podzim si vždycky zkontroluji, jestli Státní veterinární správa nevyhlásila nějaká opatření kvůli ptačí chřipce. Slepicím pak zajistím krmení a napájení pod střechou, aby k nim nemohli divocí ptáci. Je to otrava, ale chrání to celé okolí.

Jak rozlišit nebezpečné od běžného

Pro chovatele je nejdůležitější rozlišit, kdy jde o běžnou respirační infekci a kdy o možnou nebezpečnou nákazu. Běžné infekce se obvykle šíří postupně, slepice kýchají a mají výtok, ale většina z nich žere a úhyny jsou ojedinělé. U nebezpečných nákaz je typický náhlý nástup, výrazná apatie celého hejna, prudký pokles snášky a příjmu krmiva a vody a úhyny během krátké doby. Toto rozlišení je ale jen hrubé vodítko. I mírnější průběh může skrývat nebezpečnou nákazu, a proto platí pravidlo, že při nejasnosti se má zavolat veterinář.

11. Další příčiny: plísně, neštovice, tenkohlavec, cholera

Aspergilóza

Aspergilóza je onemocnění vyvolané plísněmi rodu Aspergillus, jejichž spory slepice vdechnou z plesnivé podestýlky nebo krmiva. Projevuje se dušností, dýcháním otevřeným zobákem a hubnutím, typicky bez kýchání a výtoku. Častěji postihuje kuřata, ale i dospělé ptáky. Spolehlivá léčba je obtížná, proto je zásadní prevence, tedy suchá podestýlka a krmivo bez plísní.

Drůbeží neštovice

Drůbeží neštovice jsou virové onemocnění přenášené hlavně komáry a kontaktem. Kožní forma vytváří strupy na hřebínku a lalocích. Takzvaná vlhká forma tvoří nažloutlé povlaky v ústech, hrtanu a průdušnici a vede k dýchacím potížím.

Tenkohlavec průdušnicový

Červ žijící v průdušnici způsobuje natahování krku, otevírání zobáku a lapání po dechu, hlavně u mladých ptáků. Potvrzuje se vyšetřením trusu. Podrobněji o něm píšeme v článku o odčervení slepic.

Ptačí cholera

Bakteriální onemocnění způsobené bakterií Pasteurella multocida. Akutní forma vede k náhlým úhynům, chronická k otokům laloků, obličeje a kloubů a k dýchacím potížím.

Kolibacilóza

Některé kmeny bakterie Escherichia coli způsobují záněty vzdušných vaků, často jako druhotnou infekci po viru nebo mykoplazmě a při špatném ovzduší.

Nedostatek vitaminu A

Dlouhodobý nedostatek vitaminu A poškozuje sliznice a projevuje se výtokem z očí a nosu a bílými pustulkami v ústech a jícnu. U slepic krmených kompletní směsí je vzácný, objevuje se spíše při jednostranném krmení obilím.

Cizí těleso a poranění

Vzácně může dýchací potíže způsobit cizí těleso, například kousek stébla v hrtanu nebo zrno v nosní dutině.

Čak radí

Když slepice chrčí, natočím si večer na telefon krátké video, jak dýchá a jaké zvuky vydává. Veterináři to moc pomůže, protože slepice v ordinaci bývá ze stresu úplně jiná než doma na hřadu. Stačí pár vteřin záznamu.

12. Srovnání nemocí podle příznaků

Tabulka je jen orientační. Příznaky se mezi nemocemi výrazně překrývají a v hejnu může probíhat více infekcí současně.

13. Co dělat jako první

Postup krok za krokem

1. Zhodnoťte situaci: kolik slepic má příznaky, jak rychle se šíří, zda došlo k úhynům, jak se snáší.
2. Při varovných znacích nebezpečné nákazy: úhyny, prudký pokles snášky, otoky hlavy, fialový hřebínek, nervové příznaky. Ihned volejte veterináře nebo krajskou veterinární správu a dál postupujte podle jejich pokynů.
3. Oddělte nemocné ptáky: do čistého, teplého, dobře větraného prostoru bez průvanu.
4. Zlepšete prostředí: vyměňte podestýlku, zvyšte větrání nad úrovní slepic.
5. Zajistěte vodu a krmivo: čerstvá voda a kompletní krmivo snadno dostupné.
6. Zaznamenejte příznaky: kdy začaly, u kolika slepic, co pozorujete. Natočte krátké video dýchání.
7. Kontaktujte veterináře: domluvte vyšetření a odběr vzorků.
8. Omezte pohyb: neprodávejte, nedarujte ani nepřemisťujte ptáky a vejce, nejezděte na výstavy, nepouštějte návštěvy.

Tři modelové situace

Situace první: v lednu cítíte v uzavřeném kurníku čpavek, dvě slepice občas kýchnou, jinak žerou a snášejí. Pravděpodobným spouštěčem je špatné ovzduší. Vyměňte podestýlku, otevřete větrání pod střechou a několik dní slepice sledujte. Pokud kýchání neustane nebo se objeví výtok, kontaktujte veterináře.

Situace druhá: týden po přikoupení tří slepic z trhu má nová slepice oteklé oko a zapáchající výtok a během pár dní kýchá polovina hejna. Jde o typický obraz infekce zavlečené novými ptáky. Nemocné oddělte, nikoho do chovu nepouštějte a nechte veterináře odebrat vzorky. Od výsledku se odvine léčba i rozhodnutí, co s hejnem dál.

Situace třetí: v listopadu během dvou dnů uhyne pět slepic z dvanácti, ostatní jsou apatické, mají fialové hřebínky a nesnášejí. Do výběhu přitom létají divoké kachny z blízkého rybníka. Toto je podezření na nebezpečnou nákazu. Okamžitě volejte veterináře nebo krajskou veterinární správu, ptáky ani vejce nikam nepřemisťujte a uhynulé ptáky uložte v uzavřeném obalu v chladu.

Co nedělat

• Nepodávejte antibiotika bez veterináře. Na viry nepůsobí a mohou zkreslit diagnózu.
• Nepoužívejte lidské léky ani přípravky pro jiná zvířata.
• Nevyhazujte uhynulé ptáky, mohou být klíčoví pro diagnózu.
• Nečekejte týden, zda se to nespraví samo, pokud slepice slábnou.

14. Izolace a karanténa

Izolace nemocných ptáků je nejdůležitějším okamžitým opatřením. Respirační infekce se šíří kapénkami, prachem, vodou a předměty. Čím dříve nemocnou slepici oddělíte, tím větší je šance, že ostatní neonemocní nebo onemocní mírněji.

Jak připravit izolační prostor

• Oddělená klec nebo kotec, ideálně v jiné budově nebo alespoň bez společného vzduchu s hejnem.
• Vlastní krmítko a napáječka, které se nesdílí.
• Teplo bez průvanu a dobré větrání.
• Měkká, suchá podestýlka.

Péče o nemocnou slepici v izolaci

Nemocná slepice potřebuje hlavně klid, teplo a stálý přístup k vodě. Při ucpaných nosních otvorech se jí hůř dýchá i žere. Veterinář může ukázat, jak nosní otvory a okolí očí šetrně očistit vlažnou vodou nebo fyziologickým roztokem, aby slepice lépe dýchala. Krmivo nabízejte v mělké misce, aby k němu měla snadný přístup. Pokud slepice nežere, nabídněte jí krmnou směs rozmočenou ve vodě, kterou snáze přijme.

Každý den si zapište, jak slepice dýchá, zda žere a pije, a ideálně ji zvažte na kuchyňské váze. Pokles hmotnosti nebo zhoršení dýchání je signálem k další konzultaci s veterinářem. Zbytky krmiva a vody denně vyměňujte, protože do nich slepice s výtokem zanáší původce nemoci.

Hygiena při ošetřování

• Nejprve ošetřujte zdravé slepice, nemocné až nakonec.
• Pro izolaci mějte zvláštní obuv nebo návleky a pracovní oděv.
• Po ošetření si umyjte ruce.
• Nářadí a nádoby z izolace nepoužívejte v hlavním kurníku.

Karanténa nových ptáků

Nové slepice umístěte do odděleného prostoru na několik týdnů, než je spojíte s hejnem. Univerzitní materiály a doporučení pro biologickou bezpečnost obvykle uvádějí zhruba tři až čtyři týdny. Během této doby je pozorujte. Karanténa ale nezachytí bezpříznakové nositelky mykoplazem nebo laryngotracheitidy, proto je důležitý i výběr chovatele, od kterého kupujete.

15. Povinnost hlášení a role SVS

Zákon o veterinární péči ukládá chovatelům povinnost neprodleně oznámit veterinárnímu lékaři nebo krajské veterinární správě podezření na výskyt nebezpečné nákazy. Totéž platí při neobvyklém zvýšení úhynů nebo při náhlém poklesu užitkovosti, jako je prudký pokles snášky. Mezi nákazy drůbeže, které podléhají povinnému hlášení a úřednímu tlumení podle evropského zákona o zdraví zvířat, patří zejména vysoce patogenní aviární influenza a Newcastleská choroba.

Co udělat při podezření

1. Telefonicky kontaktujte svého veterináře nebo krajskou veterinární správu. Kontakty najdete na webu Státní veterinární správy.
2. Do příjezdu veterináře ponechte ptáky na místě, nepřemisťujte je a nikomu je nedávejte.
3. Neprodávejte a nedarujte vejce ani maso.
4. Uhynulé ptáky uložte do uzavřeného obalu v chladu, nikoli zmražené.
5. Omezte vstup do chovu a nechoďte k jiným chovatelům.
6. Řiďte se pokyny úředního veterináře.

Registrace chovu

Chovatelé drůbeže, a to i drobnochovatelé, mají povinnost registrovat svůj chov v ústřední evidenci. Registrace umožňuje Státní veterinární správě rychle informovat chovatele v ohrožených oblastech a cíleně provádět opatření. Podrobnosti o registraci najdete na webu Státní veterinární správy a Českomoravské společnosti chovatelů, která evidenci vede.

Proč hlášení pomáhá

Včasné nahlášení umožní rychle potvrdit nebo vyloučit nebezpečnou nákazu a zabránit jejímu šíření do dalších chovů. U nebezpečných nákaz může stát za stanovených podmínek poskytnout náhradu nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nařízenými opatřeními. Podrobnosti stanoví veterinární zákon.

16. Návštěva veterináře a diagnostika

Dýchací nemoci drůbeže nelze spolehlivě rozlišit jen podle příznaků. Veterinář proto obvykle odebere vzorky k laboratornímu vyšetření.

Možná vyšetření

• Výtěry z průdušnice, hrtanu nebo nosních dutin k průkazu virů a bakterií, často metodou PCR.
• Krevní vzorky ke zjištění protilátek, které ukážou, s čím hejno přišlo do styku.
• Kultivace bakterií a stanovení citlivosti na antibiotika.
• Pitva uhynulých ptáků ve Státním veterinárním ústavu, která dá nejjistější odpověď.
• Vyšetření trusu na tenkohlavce.

Co si připravit

• Popis příznaků a kdy začaly.
• Počet slepic, věk, počet postižených a uhynulých.
• Údaje o snášce a vzhledu vajec.
• Údaje o očkování a předchozích nemocech.
• Informace o nových ptácích, výstavách a kontaktu s divokými ptáky.
• Video dýchání a fotografie hlavy.

Veterinární péči o drůbež poskytují soukromí veterinární lékaři se zaměřením na ptáky. Specializované pracoviště má například Veterinární univerzita Brno na své klinice chorob ptáků.

17. Léčba obecně a ochranná lhůta vajec

Léčba závisí na příčině. Proto je diagnóza tak důležitá.

• Virové infekce, jako infekční bronchitida nebo laryngotracheitida, nelze antibiotiky vyléčit. Péče je podpůrná a veterinář může doporučit léčbu druhotných bakteriálních infekcí.
• Bakteriální infekce, jako mykoplazmóza nebo coryza, může veterinář léčit antimikrobiky vybranými podle diagnózy. Léčba zpravidla zmírní příznaky, ale nositelství neodstraní.
• Nebezpečné nákazy, jako ptačí chřipka a Newcastleská choroba, se neléčí, tlumí je úřední opatření.
• Plísňové infekce se léčí obtížně, zásadní je prevence.
• Tenkohlavec se řeší odčervením podle veterináře.
• Prostředí: u všech příčin pomáhá suchý, dobře větraný kurník a omezení stresu.

Antibiotika a odpovědnost

Antibiotika smí předepsat jen veterinář. Evropská pravidla o veterinárních léčivech omezují jejich preventivní a plošné použití. Nadužívání antibiotik vede ke vzniku odolných bakterií, které ohrožují zvířata i lidi.

Ochranná lhůta u vajec

Po každé léčbě léčivem platí ochranná lhůta, během níž se vejce nesmějí použít k lidské spotřebě. U přípravků registrovaných pro nosnice ji najdete v příbalové informaci. Některé léčivé látky se u slepic snášejících vejce pro lidskou spotřebu vůbec nesmějí použít. Pokud veterinář použije přípravek mimo registraci, stanoví ochrannou lhůtu podle evropských předpisů, které pro takové případy určují minimální lhůty. Do konce ochranné lhůty vejce vyřazujte, nejezte je a nedávejte nikomu dalšímu. Datum konce lhůty si zapište.

18. Nosičství a co po nemoci

Řada respiračních nemocí drůbeže zanechává v hejnu nositelky. Slepice se uzdraví, ale původce v těle zůstane a za stresu ho vylučuje. Týká se to zejména mykoplazmózy, coryzy a laryngotracheitidy.

Co to znamená v praxi

• Hejno, které prodělalo takovou nemoc, je třeba považovat za nakažené.
• Nové ptáky do takového hejna přidávat znamená vystavit je nákaze.
• Prodávat nebo darovat ptáky a násadová vejce z takového hejna znamená šířit nemoc dál.
• Někteří chovatelé se po poradě s veterinářem rozhodnou hejno postupně obměnit a kurník vyčistit.

Úklid po nemoci

1. Odstraňte veškerou podestýlku a trus.
2. Mechanicky vyčistěte všechny povrchy, krmítka a napáječky.
3. Použijte dezinfekční přípravek vhodný do chovů zvířat podle návodu výrobce.
4. Kurník nechte vyschnout a vyvětrat.
5. Dejte čistou, suchou podestýlku.

Čak radí

Je smutné, když hejno prodělá vleklou rýmu, ale nejhorší je ji pak nevědomky rozdat dál. Proto když vím, že mé slepice jsou nositelky, nikomu je nedávám a nová kuřata do hejna nepřidávám bez porady s veterinářem. Tak chráním i sousedy.

19. Prevence a biologická bezpečnost

Hejno

• Kupujte ptáky od prověřených chovatelů se známým zdravotním stavem.
• Nové ptáky dávejte do karantény.
• Nemíchejte ptáky různého původu a stáří bez rozmyslu.
• Zvažte s veterinářem očkování, zvláště pokud se v okolí vyskytují respirační nemoci nebo jezdíte na výstavy.

Prostředí

• Dobré větrání bez průvanu.
• Suchá, neprašná podestýlka bez plísní.
• Pravidelné odklízení trusu.
• Přiměřená hustota chovu.
• Kvalitní krmivo skladované v suchu.

Ochrana před zavlečením

• Krmení a napájení pod střechou, kam nemají přístup divocí ptáci.
• Omezení přístupu k rybníkům a vodním plochám s divokými kachnami.
• Zvláštní obuv do kurníku.
• Omezení návštěv, zejména jiných chovatelů drůbeže.
• Mytí rukou před a po práci se slepicemi.
• Čištění přepravek a vybavení zapůjčeného od jiných chovatelů.
• Dodržování mimořádných veterinárních opatření vyhlášených SVS.

Výstavy, burzy a půjčování kohoutů

Chovatelské výstavy a burzy jsou místem, kde se setkávají ptáci z mnoha chovů. Pro šíření respiračních nemocí jsou proto rizikové. Pokud se jich účastníte, vystavované ptáky po návratu umístěte na několik týdnů odděleně od hejna a sledujte je. Přepravky po návratu vyčistěte. Stejná opatrnost platí pro půjčování kohoutů nebo vypůjčení líhně a přepravek od sousedů. Během mimořádných veterinárních opatření kvůli ptačí chřipce mohou být výstavy a trhy s drůbeží omezeny nebo zakázány.

20. Nejčastější chyby a mýty

Chyby

1. Podávání antibiotik bez diagnózy. Často nepomohou, zkreslí výsledky vyšetření a vyžadují ochrannou lhůtu.
2. Zavřený nevětraný kurník ze strachu před zimou.
3. Přikupování slepic bez karantény.
4. Neohlášení úhynů ze strachu z úřadů.
5. Prodej nebo darování ptáků z nemocného hejna.
6. Vyhození uhynulých ptáků bez vyšetření.
7. Ignorování deformovaných vajec, která mohou ukazovat na infekční bronchitidu.

Mýty a fakta

21. Kontrolní seznam a slovníček

Kontrolní seznam

• Večer poslouchám dýchání slepic na hřadu.
• Kontroluji čpavek a vlhkost v kurníku.
• Mám připravený izolační box.
• Znám kontakt na veterináře a krajskou veterinární správu.
• Chov mám zaregistrovaný v ústřední evidenci.
• Nové ptáky dávám do karantény.
• Na podzim sleduji opatření SVS k ptačí chřipce.
• Vedu záznamy o léčbě a ochranných lhůtách.

Slovníček

• Coryza: infekční rýma drůbeže způsobená bakterií.
• Mykoplazmy: drobné bakterie bez buněčné stěny, původci chronických dýchacích nemocí.
• Infraorbitální dutina: dutina pod okem, která se při zánětu plní hlenem.
• Vzdušné vaky: součást dýchací soustavy ptáků.
• Nositelka: slepice bez příznaků, která vylučuje původce nemoci.
• Nebezpečná nákaza: nákaza, u níž platí povinnost hlášení a úřední tlumení.
• Biologická bezpečnost: opatření proti zavlečení a šíření nákaz.
• Ochranná lhůta: doba po léčbě, kdy se vejce a maso nesmějí použít k jídlu.
• PCR: laboratorní metoda průkazu genetického materiálu původce.

22. Časté otázky o kýchání a chrčení slepic

Shrnutí

Čak radí

Teď už víte, že kýchající slepice si zaslouží pozornost a že rychlá reakce chrání celé hejno. Suchý a vyvětraný kurník je základ, a pokud potřebujete kvalitní podestýlku, krmivo nebo napáječky, podívejte se do nabídky Časkrmení. Ať vaše slepice dýchají zhluboka a zdravě.

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat (právní rámec pro zdraví zvířat)
• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 o kategorizaci nákaz
• Nařízení v přenesené pravomoci Komise (EU) 2020/687 o tlumení nákaz
• Nařízení v přenesené pravomoci Komise (EU) 2019/2035 o registraci a evidenci zařízení a zvířat
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 o veterinárních léčivých přípravcích
• Vyhláška č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně
• Státní veterinární správa, informace o aviární influenze a mimořádných veterinárních opatřeních
• Státní veterinární správa, informace o Newcastleské chorobě
• Státní veterinární správa, informace o registraci chovů drůbeže
• Českomoravská společnost chovatelů, ústřední evidence hospodářských zvířat
• Státní veterinární ústavy, laboratorní diagnostika a pitvy drůbeže
• Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, databáze registrovaných přípravků a vakcín
• Veterinární univerzita Brno, klinika chorob ptáků, materiály o nemocech drůbeže
• Česká zemědělská univerzita v Praze, materiály o chovu drůbeže
• Mendelova univerzita v Brně, výukové texty o chovu drůbeže
• Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH), Terrestrial Manual, kapitoly o aviární influenze a Newcastleské chorobě
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), zprávy o aviární influenze v Evropě
• Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), informace o riziku aviární influenzy pro lidi
• Merck Veterinary Manual, Mycoplasmosis in Poultry
• Merck Veterinary Manual, Infectious Bronchitis in Poultry
• Merck Veterinary Manual, Infectious Coryza in Chickens
• Merck Veterinary Manual, Infectious Laryngotracheitis in Poultry
• Merck Veterinary Manual, Newcastle Disease in Poultry
• Merck Veterinary Manual, Avian Influenza
• Merck Veterinary Manual, Aspergillosis in Poultry
• Merck Veterinary Manual, Fowlpox
• Merck Veterinary Manual, Respiratory System of Poultry
• Penn State Extension, materiály o respiračních nemocech drůbeže
• University of Minnesota Extension, materiály o biologické bezpečnosti drobnochovů
• University of California Davis, Veterinary Medicine Extension, backyard poultry
• North Carolina State University Extension, materiály o zdraví drůbeže
• USDA APHIS, Defend the Flock, biologická bezpečnost pro chovatele drůbeže
• Saif Y. M. a kol., Diseases of Poultry, odborná monografie

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinářem. Diagnózu a léčbu určuje veterinární lékař. Podezření na nebezpečnou nákazu je chovatel povinen neprodleně ohlásit veterinárnímu lékaři nebo Státní veterinární správě.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Mohlo by vás také zajímat

• Slepice klove vejce: proč to dělá a jak zlozvyk zastavit
• Vejce bez skořápky: proč slepice snáší měkká vejce a jak to řešit
• Vitamíny a doplňky pro slepice: Acidomid, Roboran, vápník a grit
• Jak dlouho žije slepice a kdy přestává snášet
• Odčervení slepic: druhy červů, příznaky, kdy a jak často odčervit
• Nemoci slepic: příznaky, prevence a kdy volat veterináře
• Čmelík kuří: jak ho poznat a jak se ho zbavit z kurníku