Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.

Přihlášeno, děkujeme.

Došlo k chybě, zkuste to prosím znovu.

Slepičí trus jako hnojivo: kompostování a dávky

Stručná odpověď
Slepičí trus je jedno z nejsilnějších domácích hnojiv – obsahuje hodně dusíku, fosforu a draslíku. Čerstvý ale může rostliny spálit a nese bakterie, proto ho nejlépe zkompostujte s uhlíkatým materiálem (sláma, hobliny, listí), aby kompost dosáhl teploty kolem 55 °C. Univerzita na Havaji uvádí pro zeleninovou zahradu dávku slepičího hnoje zhruba 0,7–2,2 kg na m² a doporučuje ho zapravit alespoň týden až dva před výsadbou. U nekompostovaného trusu se jako vodítko používá odstup 120 dní před sklizní zeleniny, která se dotýká půdy, a 90 dní u ostatní.

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z publikací univerzit (University of Hawaii, University of Kentucky, Penn State Extension, University of Guam) a z amerických pravidel ekologického zemědělství pro statková hnojiva. Obsah živin v trusu se liší podle krmení, podestýlky a stáří, údaje berte jako orientační.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Slepice nám každý den nadělí kus „hnědého zlata“. Dlouho jsem ho jen vyhazoval na hromadu, než jsem zjistil, kolik toho umí, když se s ním zachází správně. V tomhle průvodci najdete, kolik trusu slepice vyrobí, kolik živin obsahuje, jak ho kompostovat, v jakých dávkách ho dávat a na co si dát pozor kvůli zdraví.

Obsah průvodce

Slepičí trus jako hnojivo v kostce
Kolik trusu slepice vyprodukuje
Kolik živin trus obsahuje
Jak se živiny mění stárnutím
Proč nehnojit čerstvým trusem
Bezpečnost: bakterie a zelenina
Princip kompostování trusu
Poměr uhlíku a dusíku
Kompostování krok za krokem
Teplota, vlhkost a překopávání
Když kompost nehřeje nebo zapáchá
Hluboká podestýlka jako předkompost
Dávky na m² podle odborných zdrojů
Dávky pro stromy, keře a květináče
Kdy a jak hnojit během roku
Které plodiny trus ocení a které ne
Tekuté hnojivo z trusu
Modelový výpočet: kolik trusu na moji zahradu
Skladování a sousedé
Nejčastější chyby
Mýty a fakta
Slovníček pojmů
Časté otázky (30 odpovědí)

1. Slepičí trus jako hnojivo v kostce

Otázka	Krátká odpověď
Je slepičí trus dobré hnojivo?	Ano, je bohatý na dusík, fosfor i draslík.
Kolik ho slepice vyrobí?	Podle Univerzity v Kentucky se v trus mění asi 45 % hmotnosti zkrmeného krmiva, tedy kolem 50 g denně.
Kolik obsahuje živin?	Čerstvý trus podle Univerzity na Havaji asi 1,6 % N, 1,1 % P₂O₅ a 0,5 % K₂O ve vlhkém stavu.
Mohu hnojit čerstvým trusem?	Raději ne; pálí rostliny a nese bakterie. Lepší je kompostovat.
Jaký poměr C:N v kompostu?	Cílově asi 30:1 (Kentucky), v rozmezí 25–40:1 (USDA NOP).
Jakou teplotu má kompost dosáhnout?	Zhruba 54–66 °C; pro hygienizaci alespoň 55 °C po několik dní.
Kolik dát na m²?	Univerzita na Havaji: asi 0,7–2,2 kg slepičího hnoje na m² zahrady.
Kdy zapravit?	Alespoň týden před výsadbou, u vyšších dávek dva týdny.
Odstup před sklizní?	U nekompostovaného trusu 120 dní (plodina u půdy), 90 dní (nad půdou).
Co nikdy?	Čerstvý trus na listy zeleniny těsně před sklizní.

2. Kolik trusu slepice vyprodukuje

Poradenská publikace Univerzity v Kentucky o kompostování podestýlky z malých chovů uvádí jednoduchý postup: slepice sní asi čtvrt libry krmiva denně (přibližně 113 g) a zhruba 45 % tohoto krmiva se promění v trus. Pak stačí vynásobit počtem slepic a dnů.

Na jednu slepici tedy připadá orientačně 113 g × 0,45 = asi 51 g trusu denně. Hmotnost čerstvého trusu se ovšem liší podle obsahu vody, takže výsledek berte jako odhad.

Počet slepic	Za den	Za měsíc	Za rok
1	0,05 kg	1,5 kg	19 kg
3	0,15 kg	4,6 kg	56 kg
5	0,25 kg	7,6 kg	93 kg
10	0,51 kg	15,3 kg	186 kg
15	0,76 kg	22,9 kg	279 kg

Výpočet pro pět slepic: 5 × 51 g = 255 g denně, × 365 = 93 kg ročně. K tomu musíte připočítat podestýlku, se kterou se trus mísí. Část trusu navíc slepice nechávají ve výběhu, takže do kompostu se dostane jen to, co sesbíráte v kurníku a pod hřady.

Zajímavost: velká část trusu vzniká v noci na hřadu. Proto se vyplatí mít pod hřady snadno vyjímatelnou desku nebo vrstvu podestýlky, ze které trus pravidelně sbíráte. Získáte tak nejkoncentrovanější materiál pro kompost.

3. Kolik živin trus obsahuje

Univerzita na Havaji (College of Tropical Agriculture and Human Resources) uvádí v publikaci o slepičím hnoji tyto hodnoty pro čerstvý trus. Údaje jsou ve tvaru N – P₂O₅ – K₂O, tedy dusík, fosfor vyjádřený jako oxid fosforečný a draslík jako oxid draselný, v procentech hmotnosti.

Stav čerstvého trusu	N	P₂O₅	K₂O
Vlhký (jak padá)	1,6 %	1,1 %	0,5 %
Obchodní stav (asi 30 % vody)	4,5 %	3,0 %	1,3 %
Bez vody (sušina)	6,7 %	4,5 %	2,0 %

Co to znamená v praxi: 10 kg čerstvého vlhkého trusu obsahuje orientačně 160 g dusíku, 110 g oxidu fosforečného a 50 g oxidu draselného. Sušený trus je proto mnohem silnější než čerstvý – stejná hmotnost obsahuje víc živin, protože v ní chybí voda.

Univerzita na Havaji zároveň upozorňuje, že složení hnoje se liší a při nákupu se má řídit garancí výrobce. Doma podobně: složení vašeho trusu závisí na krmení, podestýlce a na tom, jak dlouho ležel.

Poznámka ke zdrojům: Hodnoty živin pocházejí z publikace GHGS-02 University of Hawaii. Pro přesnou znalost složení vlastního hnoje nebo kompostu je možné nechat udělat rozbor v akreditované laboratoři.

4. Jak se živiny mění stárnutím

Stejná publikace Univerzity na Havaji ukazuje, jak se obsah živin mění, když trus leží. Hodnoty jsou v obchodním stavu (asi 30 % vody).

Stáří trusu	N	P₂O₅	K₂O
Čerstvý	4,5 %	3,0 %	1,3 %
10 týdnů	2,4 %	2,4 %	1,8 %
6 měsíců	1,9 %	2,4 %	1,3 %
1 rok	1,1 %	1,0 %	0,6 %

Z tabulky je vidět, že nejrychleji ubývá dusík. Za deset týdnů klesne téměř na polovinu, za rok na čtvrtinu. Dusík uniká hlavně jako čpavek do vzduchu (proto ten štiplavý zápach) a vyplavuje se deštěm. Fosfor a draslík jsou stálejší.

Pro zahradníka to znamená dvě věci:

Trus ležící volně na dešti bez zakrytí rychle ztrácí hodnotu.
Kompostování s uhlíkatým materiálem dusík lépe zadrží než volná hromada samotného trusu.

5. Proč nehnojit čerstvým trusem

Čerstvý slepičí trus má dvě vlastnosti, které ho dělají riskantním přímo na záhony:

Příliš mnoho dusíku najednou

Velké množství rychle uvolnitelného dusíku a solí může poškodit kořeny a klíčící rostliny – zahradníci mluví o „spálení“. Univerzita na Guamu proto doporučuje po pobytu slepic na ploše počkat asi dva týdny, než se dusík v půdě naváže, a teprve pak sázet. Univerzita na Havaji doporučuje slepičí hnůj zapravit do půdy alespoň týden před výsadbou, u větších dávek dva týdny.

Bakterie

Trus drůbeže může obsahovat salmonely a další bakterie. Na zelenině, která se jí syrová, to představuje riziko. Proto existují pravidla odstupu mezi hnojením a sklizní (kapitola 6).

Zápach a mouchy

Čerstvý trus na povrchu zapáchá a láká mouchy. Pro vás i sousedy je kompost mnohem příjemnější řešení.

Čak radí

Jednou jsem dal čerstvý trus pod mladé sazenice papriky, protože jsem jim chtěl dopřát. Za týden byly žluté a uschlé. Od té doby trus vždycky nejdřív kompostuju. Rostliny mi to vracejí.

6. Bezpečnost: bakterie a zelenina

Americký národní program pro ekologické zemědělství (USDA National Organic Program, předpis 7 CFR § 205.203) stanoví pro syrový statkový hnůj tato pravidla. Syrový hnůj se musí kompostovat, pokud není:

použit na plodiny, které nejsou určeny k lidské spotřebě,
zapraven do půdy nejméně 120 dní před sklizní plodiny, jejíž jedlá část přichází do kontaktu s půdou,
zapraven do půdy nejméně 90 dní před sklizní plodiny, jejíž jedlá část s půdou do kontaktu nepřichází.

Jde o americký předpis pro certifikované ekologické pěstování, ne o český zákon pro domácí zahrady. Je to ale v odborné literatuře široce citované a srozumitelné vodítko, které doporučujeme dodržovat i doma.

Typ plodiny	Příklady	Odstup od syrového trusu
Jedlá část v půdě nebo u ní	mrkev, ředkvička, brambory, salát, jahody, cuketa na zemi	alespoň 120 dní
Jedlá část nad půdou	rajčata a okurky na opoře, fazole tyčkové, kukuřice	alespoň 90 dní
Okrasné rostliny	květiny, okrasné keře	není potřeba z hygienických důvodů

Pokud trus řádně zkompostujete (kapitoly 7–10), riziko se výrazně sníží. Univerzita v Kentucky uvádí, že kompostování zničí většinu patogenů v hnoji a zkompostovaný materiál je bezpečný pro trávník i zahradu.

Osobní hygiena

Státní zdravotní ústav upozorňuje, že salmonely se mohou přenášet i přímým kontaktem se zvířaty, zejména drůbeží, a kontaminovanými povrchy, a jako prevenci zdůrazňuje mytí rukou mýdlem po kontaktu se zvířaty. Při práci s trusem a kompostem proto:

používejte rukavice,
po práci si umyjte ruce mýdlem,
zeleninu před jídlem důkladně omyjte,
při suchém trusu nevdechujte prach (například při vymetání kurníku zvlhčete podestýlku nebo použijte roušku).

7. Princip kompostování trusu

Kompostování je řízený rozklad organické hmoty mikroorganismy. Když má kompost správný poměr uhlíku a dusíku, dostatek vlhkosti a vzduchu, mikroorganismy se rychle množí a hromada se zahřeje. Teplo pak ničí patogeny a semena plevelů a výsledkem je stabilní, nezapáchající hnojivo.

Slepičí trus je pro kompost výborný „motor“. Univerzita v Kentucky uvádí pro slepičí trus poměr uhlíku a dusíku asi 8:1 – obsahuje tedy hodně dusíku a málo uhlíku. Sám o sobě by se rozkládal špatně a zapáchal. Proto se míchá s materiálem bohatým na uhlík.

Zelené (bohaté na dusík)	Hnědé (bohaté na uhlík)
Slepičí trus	Sláma
Posekaná tráva	Hobliny a piliny
Zbytky zeleniny	Suché listí
Plevel bez semen	Drcené větve
Kávová sedlina	Kartón a papír bez barev

8. Poměr uhlíku a dusíku

Univerzita v Kentucky doporučuje cílit na poměr uhlíku a dusíku přibližně 30:1. V praxi to podle ní znamená složit hromadu zhruba ze 70–75 % uhlíkatých materiálů a 25–30 % dusíkatých materiálů. Americký program pro ekologické zemědělství požaduje u kompostu počáteční poměr C:N mezi 25:1 a 40:1.

Penn State Extension uvádí, že u trusu bez podestýlky je běžné míchat drcený mulč s trusem v poměru 5:1 (pět dílů mulče na jeden díl trusu). Zároveň upozorňuje, že přesný poměr C:N se bez laboratorních rozborů určuje těžko.

Praktická pravidla

Trus s podestýlkou z kurníku (sláma, hobliny) už obsahuje uhlík. Často stačí přidat jen trochu suchého listí nebo slámy.
Čistý trus z desky pod hřady potřebuje hodně uhlíkatého materiálu.
Zápach čpavku = málo uhlíku. Přidejte hnědý materiál.
Hromada nehřeje a je suchá = často málo dusíku nebo vody.

Doporučení: Jednoduchá pomůcka pro domácí kompost: na každý kbelík čistého trusu přidejte zhruba tři kbelíky slámy, hoblin nebo listí. Pokud kompostujete podestýlku z kurníku, stačí méně. Sledujte vůni – zdravý kompost voní po lesní půdě.

9. Kompostování krok za krokem

Univerzita v Kentucky popisuje jednoduchý systém se dvěma komorami. Materiál zůstává alespoň dva týdny v první komoře, pak se přehodí do druhé a zůstává tam další tři týdny. Celkem tedy alespoň pět týdnů, než se kompost dále nechá dozrát a použije.

Připravte místo. Rovné, dobře přístupné, ne příliš blízko studny a domu sousedů.
Postavte komory. Dvě vedle sebe z palet, prken nebo pletiva.
Na dno dejte hrubý materiál. Větvičky nebo hrubou slámu pro proudění vzduchu.
Vrstvěte. Střídejte trus nebo podestýlku z kurníku s vrstvami slámy, listí nebo hoblin.
Zvlhčete. Materiál má být vlhký jako vyždímaná houba.
Měřte teplotu. Zapíchněte do středu kompostový teploměr.
Po alespoň dvou týdnech přehoďte obsah do druhé komory. Vnější vrstvy dejte doprostřed.
Po dalších alespoň třech týdnech nechte kompost dozrát, dokud nevychladne a nevoní zemitě.
Prosejte a hrubé zbytky vraťte do nového kompostu.

Jak poznat hotový kompost

tmavá, drobtovitá struktura,
vůně lesní půdy, žádný čpavek,
nerozeznáte původní trus ani podestýlku,
hromada se už po překopání nezahřívá.

Čak radí

Kompostový teploměr byl nejlepší nákup pro moji zahradu. Za pár korun vím, jestli kompost pracuje. Když ručička vyskočí přes padesát stupňů, mám radost, že to funguje.

10. Teplota, vlhkost a překopávání

Teplota

Univerzita v Kentucky uvádí, že kompost má během procesu dosáhnout 130–150 °F, tedy přibližně 54–66 °C. Penn State Extension uvádí jako pravidlo 131 °F (55 °C) po tři dny za sebou. Americký program pro ekologické zemědělství požaduje u kompostu teplotu 131–170 °F (55–77 °C):

po dobu 3 dnů u uzavřeného nebo provzdušňovaného kompostu,
po dobu 15 dnů u kompostu v řádcích (hromadách), který se během té doby překopává alespoň pětkrát.

Zdroj	Teplota	Doba
University of Kentucky	54–66 °C	během kompostování
Penn State Extension	55 °C	3 dny po sobě
USDA NOP – uzavřený systém	55–77 °C	3 dny
USDA NOP – hromady	55–77 °C	15 dní, alespoň 5× překopat

V domácí hromadě se horké jádro tvoří uprostřed, okraje zůstávají chladnější. Proto je překopávání důležité: okraje se dostanou doprostřed a projdou vysokou teplotou.

Vlhkost

Penn State Extension uvádí pro směs vlhkost 40–60 %. V praxi: když materiál zmáčknete v ruce, má být vlhký, ale nemá z něj téct voda.

Překopávání

Penn State doporučuje překopat hromadu, když teplota dosáhne vrcholu a začne klesat. Překopání promíchá materiál, dodá vzduch a teplota by pak měla znovu stoupnout v dalším cyklu.

Tvar hromady

Penn State uvádí, že dlouhé úzké hromady fungují lépe než velké kulaté, protože vzduch se snáze dostane do středu. Velké hromady mají být u základny asi dvakrát širší, než jsou vysoké.

Převod teplot pro rychlou orientaci

°F (původní zdroj)	°C	Význam
130 °F	54 °C	dolní hranice podle University of Kentucky
131 °F	55 °C	hranice podle Penn State a USDA NOP
150 °F	66 °C	horní hranice podle University of Kentucky
170 °F	77 °C	horní hranice podle USDA NOP

Domácí měření krok za krokem

Zapíchněte kompostový teploměr s dlouhou sondou do středu hromady.
Nechte ho chvíli ustálit a odečtěte teplotu.
Změřte i na dvou dalších místech, blíže k okraji.
Zapište si datum a teploty.
Když teplota po vrcholu klesá, hromadu překopejte a měřte znovu.

Čak radí

Teploty si píšu na prkýnko u kompostu. Po pár týdnech vidím křivku – nejdřív stoupá, pak klesá, po překopání zase stoupne. Je to jako sledovat, jak kompost dýchá.

11. Když kompost nehřeje nebo zapáchá

Univerzita v Kentucky uvádí, že pokud hromada nedosáhne potřebné teploty, může být příliš suchá, příliš malá nebo s nevyváženým poměrem uhlíku a dusíku.

Problém	Pravděpodobná příčina	Řešení
Nehřeje, je suchý	málo vody	zvlhčit při překopávání
Nehřeje, je vlhký a slehlý	málo vzduchu	překopat, přidat hrubý materiál
Nehřeje, hodně slámy	málo dusíku	přidat trus nebo trávu
Nehřeje, malá hromada	malý objem	sbírat materiál a založit najednou
Zápach čpavku	příliš mnoho dusíku	přidat slámu, listí, hobliny
Zápach hniloby	příliš vody, málo vzduchu	překopat, přidat suchý materiál
Mouchy	trus na povrchu	zakrýt vrstvou slámy nebo hotového kompostu

Malá zahrada a málo materiálu

Univerzita v Kentucky upozorňuje, že příliš malá hromada nemusí dosáhnout potřebné teploty. U pár slepic se trus hromadí pomalu. Řešení:

sbírejte trus a podestýlku do zakryté nádoby a horký kompost zakládejte najednou, až máte dost materiálu,
přidejte posekanou trávu a zbytky ze zahrady, které objem a dusík zvětší,
použijte zateplený kompostér, který lépe drží teplo,
pokud horký kompost nevznikne, nechte kompost zrát déle a hotový používejte hlavně k okrasným rostlinám a ke stromům, nebo dodržujte u zeleniny odstupy jako u syrového hnoje.

Studený (pomalý) kompost také funguje, jen trvá déle a nedosáhne hygienizačních teplot. Proto u něj platí opatrnost při hnojení zeleniny, kterou jíte syrovou.

12. Hluboká podestýlka jako předkompost

Mnoho chovatelů používá v kurníku hlubokou podestýlku: na starou vrstvu průběžně přidávají novou a celý obsah vyměňují jen jednou nebo dvakrát za rok. V podestýlce přitom probíhá pomalý rozklad.

Univerzita na Guamu u traktoru s hlubokou podestýlkou doporučuje přidávat čerstvou podestýlku každých několik dní a každý měsíc nebo dva ji odstranit a zkompostovat. Dobře vedená hluboká podestýlka podle ní nemá zapáchat a pomáhá zabránit vyplavování trusu do podzemní vody.

Podestýlka z kurníku je výborný základ pro kompost, protože už obsahuje trus i uhlíkatý materiál. Jaké druhy podestýlky zvolit a jak je měnit, rozebíráme v článku Podestýlka v kurníku.

13. Dávky na m² podle odborných zdrojů

Univerzita na Havaji uvádí pro zeleninovou zahradu tyto doporučené dávky slepičího hnoje:

obecně 3 až 10 tun hnoje na akr zahrady,
pro malé plochy 14 až 46 liber na 100 čtverečních stop.

Přepočet na metrické jednotky: 14 liber je 6,35 kg, 46 liber 20,9 kg a 100 čtverečních stop 9,29 m². Vychází tedy přibližně 0,7 až 2,2 kg slepičího hnoje na m².

Plocha záhonu	Nižší dávka (0,7 kg/m²)	Vyšší dávka (2,2 kg/m²)
1 m²	0,7 kg	2,2 kg
5 m²	3,5 kg	11 kg
10 m²	7 kg	22 kg
20 m²	14 kg	44 kg
50 m²	35 kg	110 kg

Univerzita na Havaji doporučuje hnůj zamíchat do půdy alespoň týden před výsadbou při dávkách do 5 tun na akr (asi 1,1 kg/m²) a dva týdny před výsadbou při vyšších dávkách.

Jak dávky číst

Dávky se vztahují ke slepičímu hnoji, jak ho popisuje havajská publikace; zkompostovaný trus s podestýlkou je méně koncentrovaný, a proto ho lze dát spíše při horní hranici nebo víc.
Nižší dávka se hodí pro plodiny s menšími nároky a půdy, které už jsou dobře zásobené.
Vyšší dávka se hodí pro náročnou zeleninu a chudší půdy.
Pokud se chcete řídit přesně, nechte si udělat rozbor půdy.

Pozor: Více neznamená lépe. Přehnojení dusíkem vede k bujnému růstu listů na úkor plodů, k vyšší náchylnosti k chorobám a k vyplavování dusíku do vody. V pokusu Utah State University navíc stoupla v půdě pod slepicemi zasolenost. Držte se doporučených dávek.

Jak dávku odměřit bez váhy

Málokdo váží kompost na kilogramy. Pro orientaci si jednou zvažte plný kbelík svého kompostu nebo uleželého trusu s podestýlkou. Hmotnost se liší podle vlhkosti a podílu podestýlky, takže číslo z cizího zdroje by nebylo přesné. Když víte, kolik váží váš kbelík, snadno spočítáte, kolik kbelíků patří na záhon.

Příklad: pokud váš kbelík kompostu váží 6 kg a záhon má 10 m², pak při dávce 1,5 kg/m² potřebujete 15 kg, tedy dva a půl kbelíku. Rozprostřete je rovnoměrně a zapravte do horní vrstvy půdy.

Kompost versus čerstvý hnůj v dávkování

Dávky Univerzity na Havaji se vztahují ke slepičímu hnoji. Zkompostovaný trus s podestýlkou obsahuje méně živin na kilogram, protože se do něj přimíchal uhlíkatý materiál a část dusíku během kompostování unikla. Proto ho lze dávat ve vyšších dávkách bez rizika spálení rostlin. Naopak sušený trus bez podestýlky je velmi koncentrovaný a měl by se dávkovat při spodní hranici.

14. Dávky pro stromy, keře a květináče

Univerzita na Havaji uvádí i dávky pro jednotlivé rostliny:

Rostlina	Doporučení (původní jednotky)	Přepočet
Rajčata	jedna vrchovatá lopata na rostlinu	–
Stromy a keře	5 liber na palec průměru kmene	asi 0,9 kg na každý centimetr průměru kmene
Květináč 4 palce	1 čajová lžička	květináč asi 10 cm
Květináč 6 palců	2 čajové lžičky	květináč asi 15 cm
Květináč 8 palců	3 čajové lžičky	květináč asi 20 cm

Přepočet pro stromy: 5 liber = 2,27 kg, 1 palec = 2,54 cm, tedy 2,27 / 2,54 = 0,89 kg na centimetr. Strom s kmenem o průměru 5 cm by podle tohoto vodítka dostal zhruba 4,5 kg hnoje.

U květináčů pozor: v malém objemu půdy se snadno přehnojí. Dávka čajové lžičky je skutečně malá a je lepší začít opatrně.

15. Kdy a jak hnojit během roku

Období	Co dělat s trusem a kompostem
Podzim	zapravit kompost nebo uleželý hnůj do záhonů pro jarní výsadbu; na podzim lze použít i méně vyzrálý kompost, který do jara dozraje
Zima	sbírat trus a podestýlku, zakrývat hromadu proti dešti
Brzké jaro	zapravit vyzrálý kompost alespoň 1–2 týdny před výsevem a výsadbou
Jaro a léto	zakládat nový kompost, přihnojit náročné plodiny vyzrálým kompostem
Pozdní léto	nepřihnojovat dusíkem trvalky a dřeviny, aby stihly vyzrát před zimou

Podzimní zapravení má výhodu: do jarní výsadby uplyne dost času, takže se snadno dodrží i odstup 120 dní pro zeleninu sklízenou v létě.

16. Které plodiny trus ocení a které ne

Slepičí trus je bohatý hlavně na dusík a fosfor. Proto se nejvíc hodí k plodinám, které potřebují hodně živin.

Ocení více	Opatrně nebo méně
Zelí, kapusta, květák	Mrkev a kořenová zelenina (přehnojení může zhoršit kvalitu kořenů)
Rajčata, papriky, okurky, cukety, dýně	Luskoviny (hrách, fazole si dusík zajistí částečně samy)
Brambory (v rozumné dávce)	Bylinky ze suchých oblastí
Pórek, celer	Rostliny vyžadující chudou půdu
Ovocné stromy a keře	Rostliny vyžadující kyselou půdu, například borůvky (vliv na pH se liší)

Tabulka vychází z obecných zahradnických zásad o nárocích plodin na živiny; konkrétní doporučení pro slepičí trus podle jednotlivých plodin v ověřených zdrojích uvedeno nebylo.

Střídání plodin a trus

Zahradníci často plánují záhony podle nároků plodin na živiny: v prvním roce po vydatném hnojení náročné plodiny, ve druhém středně náročné, ve třetím nenáročné a luskoviny. Slepičí kompost proto nejvíc dávejte na záhon, kde budou v příštím roce náročné plodiny. Tak se živiny využijí nejlépe a riziko přehnojení u citlivějších plodin je menší.

Rok na záhonu	Plodiny	Slepičí kompost
1. rok	náročné (zelí, rajčata, dýně)	vydatná dávka na podzim předem
2. rok	středně náročné (cibule, salát, kořenová zelenina)	menší dávka nebo žádná
3. rok	nenáročné a luskoviny	bez hnojení trusem

Schéma je obecné zahradnické pravidlo, ne údaj z ověřených studií o slepičím trusu. Přizpůsobte ho své půdě a zkušenostem.

17. Tekuté hnojivo z trusu

Někteří zahradníci připravují z trusu tekuté hnojivo – trus vloží do vody, nechají vyluhovat a roztok ředí. Takový výluh může být účinný, ale nese stejné hygienické riziko jako čerstvý trus. Ověřené odborné zdroje, ze kterých vycházíme, pro výluh z trusu konkrétní poměry ředění neuvádějí.

Pokud ho chcete používat:

nelijte ho na listy a plody zeleniny, kterou budete jíst,
používejte ho ke kořenům okrasných rostlin nebo zeleniny dlouho před sklizní,
raději ho připravujte ze zkompostovaného materiálu,
pracujte v rukavicích a nádoby udržujte zakryté.

Čak radí

Výluh jsem zkoušel a fungoval na kytky před domem. Na zeleninu ho ale nedávám, tam mi stačí kompost. Je to jistější a nemusím počítat dny do sklizně.

18. Modelový výpočet: kolik trusu na moji zahradu

Ukážeme si, kolik zahrady pohnojíte trusem od svých slepic. Jde o modelový výpočet s zjednodušujícími předpoklady.

Předpoklady

6 slepic.
Trus podle Univerzity v Kentucky: asi 51 g na slepici a den.
Do kompostu se dostane modelově 60 % trusu (zbytek zůstane ve výběhu).
Při kompostování s podestýlkou a ztrátou vody získáte modelově podobnou hmotnost hotového kompostu jako vstupního trusu (podestýlka přidá objem, rozklad a vypařování ho uberou).

Výpočet

Krok	Výpočet	Výsledek
Trus za rok	6 × 51 g × 365	112 kg
Sesbíraný trus	112 × 0,6	67 kg
Plocha při dávce 2,2 kg/m²	67 / 2,2	30 m²
Plocha při dávce 0,7 kg/m²	67 / 0,7	96 m²

Šest slepic tak modelově pohnojí zhruba 30 až 100 m² zahrady ročně, podle toho, jak silně hnojíte a jaké plodiny pěstujete. Pro běžnou zeleninovou zahradu je to často dost.

Kolik krmiva slepice sní a kolik stojí jedno vejce, počítáme v článku Kolik krmiva sní slepice. Trus je v té kalkulaci příjemným bonusem.

Celoroční koloběh na příkladu

Jak může vypadat rok s trusem v modelové domácnosti se šesti slepicemi:

Měsíc	Činnost
Leden–únor	sběr trusu z desek pod hřady a podestýlky do zakryté hromady
Březen	založení horkého kompostu s listím a slámou, měření teploty
Duben	překopání, zapravení loňského vyzrálého kompostu do záhonů alespoň 1–2 týdny před výsadbou
Květen–srpen	průběžné kompostování, přihnojení náročné zeleniny vyzrálým kompostem
Září–říjen	velký úklid kurníku, nový kompost, podzimní zapravení do sklizených záhonů
Listopad–prosinec	kompost zraje, hromada je zakrytá

Díky tomuto rytmu máte na jaře vždy hotový kompost a čerstvý trus nikdy nepřijde přímo k zelenině před sklizní.

19. Skladování a sousedé

Zakryjte hromadu. Déšť vyplavuje živiny a vytváří zápach.
Nemějte kompost u hranice se sousedem. Zápach a mouchy jsou častým zdrojem sporů.
Držte odstup od studny. Výluh z hnoje nesmí do vody, kterou pijete.
Neskladujte trus u vody. Rybníky a potoky nesmí být znečištěné splachy.
Kompostujte pravidelně. Menší dávky se zpracují rychleji a méně zapáchají.

Poznámka: Pro zemědělské podniky platí v Česku podrobná pravidla o skladování a používání statkových hnojiv (zejména zákon o hnojivech a předpisy ke zranitelným oblastem). Pro malou domácí zahradu je podstatné hlavně to, aby trus a kompost neznečišťovaly vodu a neobtěžovaly sousedy.

20. Nejčastější chyby

Čerstvý trus přímo ke kořenům mladých rostlin. Riziko spálení.
Trus na listy a plody zeleniny. Hygienické riziko.
Volná hromada samotného trusu na dešti. Ztráta dusíku a zápach.
Kompost bez uhlíkatého materiálu. Nehřeje správně, zapáchá.
Příliš suchý nebo mokrý kompost. Rozklad se zastaví.
Nepřekopávání. Okraje nedosáhnou vysoké teploty.
Přehnojování. „Když trochu pomůže, víc pomůže víc“ neplatí.
Práce bez rukavic a mytí rukou.

21. Mýty a fakta

Mýtus	Fakta
Čerstvý trus je nejsilnější, tak je nejlepší.	Je nejsilnější, ale pálí rostliny a nese bakterie.
Rok starý trus je stejně hodnotný jako čerstvý.	Podle Univerzity na Havaji klesne obsah dusíku za rok na čtvrtinu.
Kompost musí ležet roky.	Při dobrém vedení stačí týdny až měsíce, rozhoduje teplota.
Slepičí trus je jen dusík.	Obsahuje i fosfor a draslík.
Kompost se nemusí překopávat.	Překopání pomáhá provzdušnit a dostat okraje doprostřed.
Trus z domácích slepic je vždy bezpečný.	I zdravé slepice mohou nést salmonely; dodržujte hygienu.

22. Slovníček pojmů

N – P₂O₅ – K₂O – zápis obsahu dusíku, fosforu a draslíku v hnojivu.
Poměr C:N – poměr uhlíku a dusíku v kompostované směsi.
Termofilní fáze – horká fáze kompostování, kdy teplota přesahuje zhruba 45–55 °C.
Hygienizace – snížení počtu patogenů působením vysoké teploty.
Zrání kompostu – fáze po horké fázi, kdy se kompost stabilizuje.
Hluboká podestýlka – podestýlka, ke které se průběžně přidává nová vrstva.
Statkové hnojivo – hnojivo z chovu zvířat.
Výluh – tekuté hnojivo vzniklé louhováním organické hmoty ve vodě.

Jednotky a přepočty, které se hodí

1 libra = 0,4536 kg; 1 čtvereční stopa = 0,0929 m²; 1 palec = 2,54 cm.
Převod °F na °C: odečtěte 32 a vynásobte 5/9. Například 131 °F je (131 − 32) × 5/9 = 55 °C.
P₂O₅ a K₂O: hnojiva se tradičně označují obsahem oxidů. Fosforu jako prvku je v P₂O₅ zhruba 44 %, draslíku v K₂O zhruba 83 %. Pro domácí zahradu stačí pracovat s údaji v oxidech.
Sušina: hmotnost materiálu bez vody. Údaje v sušině jsou vždy vyšší než ve vlhkém stavu.

Tyto převody pomáhají správně číst zahraniční publikace, ze kterých většina ověřených údajů o slepičím trusu pochází.

Na závěr kapitoly: tři zlatá pravidla

Zaprvé, trus kompostujte s dostatkem slámy, listí nebo hoblin a hlídejte teplotu. Zadruhé, hnojte v doporučených dávkách a s předstihem před výsadbou. Zatřetí, u zeleniny, kterou jíte syrovou, nikdy nepoužívejte čerstvý trus těsně před sklizní a po práci s trusem si vždy umyjte ruce. S těmito pravidly je slepičí trus bezpečné a vydatné hnojivo.

23. Časté otázky o slepičím trusu jako hnojivu

Je slepičí trus dobré hnojivo?

Ano, patří k nejbohatším statkovým hnojivům na dusík a fosfor.

Kolik trusu vyprodukuje jedna slepice?

Orientačně kolem 50 g denně, tedy asi 19 kg za rok.

Kolik dusíku obsahuje čerstvý trus?

Podle University of Hawaii asi 1,6 % ve vlhkém stavu.

Mohu hnojit čerstvým trusem?

Nedoporučuje se; může spálit rostliny a nese bakterie. Lepší je kompost.

Jak dlouho kompostovat slepičí trus?

Kentucky uvádí systém alespoň 2 + 3 týdny ve dvou komorách, pak dozrání; rozhoduje teplota.

Jakou teplotu má mít kompost?

Kolem 54–66 °C; alespoň 55 °C po několik dní.

Proč kompost se slepičím trusem zapáchá?

Obvykle je v něm málo uhlíkatého materiálu nebo málo vzduchu.

Čím trus v kompostu doplnit?

Slámou, hoblinami, suchým listím nebo drcenými větvemi.

Jaký poměr C:N je ideální?

Asi 30:1, v rozmezí 25–40:1.

Kolik trusu dát na m²?

Univerzita na Havaji uvádí asi 0,7–2,2 kg slepičího hnoje na m².

Kdy trus zapravit před výsadbou?

Alespoň týden, u vyšších dávek dva týdny předem.

Kdy mohu sklízet zeleninu po hnojení syrovým trusem?

Jako vodítko 120 dní u plodin u půdy a 90 dní u plodin nad půdou.

Je zkompostovaný trus bezpečný?

Podle University of Kentucky kompostování zničí většinu patogenů a kompost je vhodný pro zahradu.

Mohu dávat trus k rajčatům?

Ano, Univerzita na Havaji uvádí jednu vrchovatou lopatu hnoje na rostlinu, zapravenou předem.

Kolik trusu dát ke stromu?

Asi 0,9 kg na každý centimetr průměru kmene.

Mohu hnojit trusem květiny v květináči?

Ano, ale velmi opatrně – 1 až 3 čajové lžičky podle velikosti květináče.

Ztrácí trus hodnotu, když leží?

Ano, hlavně dusík. Za 10 týdnů zhruba o polovinu, za rok na čtvrtinu.

Je lepší trus sušit?

Sušený trus je koncentrovanější; při sušení na vzduchu ale část dusíku uniká.

Mohu dát trus na trávník?

Zkompostovaný ano; čerstvý může vypálit místa a zapáchat.

Mohu kompostovat podestýlku z kurníku?

Ano, je to ideální základ kompostu.

Jak dlouho vydrží kompostový teploměr?

Při běžném používání mnoho let; je to levná a užitečná pomůcka.

Musím kompost překopávat?

Je to vhodné, aby se provzdušnil a všechny části prošly vysokou teplotou.

Zničí kompost semena plevelů?

Vysoká teplota většinu semen poškodí, ale jen tam, kde jí materiál skutečně dosáhne.

Mohu dávat trus k borůvkám?

Raději opatrně; borůvky potřebují kyselou půdu a vliv hnoje na pH se liší.

Jak se chránit při práci s trusem?

Rukavice, mytí rukou mýdlem, nevdechovat prach.

Mohou děti pomáhat s kompostem?

Ano, s rukavicemi, pod dohledem a s důkladným mytím rukou.

Kde kompost umístit?

Na rovném místě, daleko od studny, vody a hranice se sousedem.

Mohu kompostovat trus s kuchyňským odpadem?

Ano, rostlinné zbytky z kuchyně se do kompostu hodí; maso a vařená jídla do domácího kompostu nedávejte, lákají zvířata.

Je slepičí trus lepší než kravský hnůj?

Je koncentrovanější, zvlášť na dusík a fosfor, takže se dávkuje opatrněji.

Mohu kompost použít do truhlíků na balkoně?

Ano, vyzrálý a v malém množství, smíchaný se substrátem.

Shrnutí

Slepičí trus je bohatý na dusík, fosfor i draslík; čerstvý je ale příliš silný a nese bakterie.
Nejlepší je kompostovat ho s uhlíkatým materiálem v poměru C:N kolem 30:1.
Kompost by měl dosáhnout alespoň 55 °C po několik dní a měl by se překopávat.
Doporučená dávka slepičího hnoje je podle University of Hawaii asi 0,7–2,2 kg na m².
Hnojte alespoň týden až dva před výsadbou; u syrového trusu dodržte 90–120 dní před sklizní zeleniny.
Při práci s trusem používejte rukavice a myjte si ruce.

Čak radí

Teď už víte, jak z obyčejného trusu udělat poklad pro zahradu. Kdo chce mít zdravé slepice a dobrý trus, potřebuje i dobré krmivo a čistou podestýlku – obojí najdete i v nabídce Časkrmení. Tak ať vám zahrada roste!

Zdroje a právní předpisy

University of Hawaii, College of Tropical Agriculture and Human Resources, publikace GHGS-02 o slepičím hnoji
University of Kentucky Cooperative Extension Service, J. Jacob, T. Pescatore: Composting Poultry Litter in your Backyard, ASC-242 (2019)
Penn State Extension, T. Fischer: Composting Poultry Manure to Reduce the Spread of Pathogens (aktualizace 2026)
University of Guam Cooperative Extension: Chicken Tractors (2025)
USDA National Organic Program, 7 CFR § 205.203 – pravidla pro statková hnojiva a kompost
Utah State University Extension, M. Palmer, D. Frame: Chickens in the Vegetable Garden
Státní zdravotní ústav: Salmonelózy – základní informace

Článek má informativní charakter. Dávky a lhůty vycházejí z univerzitních a zahraničních odborných zdrojů a slouží jako vodítko; konkrétní potřebu hnojení nejlépe určí rozbor půdy.