Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.
Stoleté vejce: jak vzniká, proč se mu říká tisícileté a je bezpečné?
Stručná odpověď
Stoleté (též tisícileté nebo černé) vejce je čínská specialita, tedy vejce, nejčastěji kachní, které se několik týdnů až měsíců konzervuje v silně zásaditém prostředí. Zásada pronikne skořápkou, bílek změní na tmavě jantarovou, průsvitnou rosolovitou hmotu a žloutek na zelenošedý krémový střed. Staré není ani sto, ani tisíc let, název je jen nadsázka. Hotové vejce se jí studené, bez vaření, s tofu, zázvorem nebo v rýžové kaši.
Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje vycházejí z odborné studie o výrobě pidanu (Journal of Food Science and Technology), z informačního listu Ontarijské veterinární fakulty Univerzity v Guelphu, z článku hongkongského Střediska pro bezpečnost potravin a z encyklopedických přehledů. Co se nepodařilo ověřit, uvádíme jen opatrně.

Čak radí
Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Stoleté vejce vypadá jako z hororu, ale ve skutečnosti je to stará čínská pochoutka, kterou se pokrmy dochucují už několik staletí. V tomto průvodci se dozvíte, jak vzniká, proč tmavne, čím je zvláštní jeho vůně, co je na něm bezpečné a na co si dát pozor. A hned na začátku: doma ho vyrábět nebudeme, a to z dobrých důvodů, o kterých se také dočtete.
Obsah průvodce
- Stoleté vejce v kostce
- Co stoleté vejce vlastně je
- Proč se mu říká stoleté a tisícileté: názvy a nadsázka
- Původ a historie
- Která vejce se používají
- Tradiční výroba krok za krokem
- Moderní průmyslová výroba
- Co se uvnitř vejce děje: chemie bez složitostí
- Vzhled, vůně a chuť
- Jak poznat kvalitní kus
- Olovo, zinek, měď: kde bývá riziko
- Bakterie, kažení a bezpečné zacházení
- Výživa a sůl
- Jak se stoleté vejce jí a podává
- Regionální variace
- Nákup a skladování
- Proč ho nedělat doma
- Mýty a fakta
- Podobné konzervované vejce a odlišení od jiných
- Slovníček
- Stoleté vejce v kuchyni: tři jednoduché pokrmy
- Modelový příklad: kolik soli může být v jednom vejci
- Nejčastější chyby a na co se zeptat prodejce
- Srovnání s běžným vejcem
- Co víme jistě a co ne
- Časté otázky (28 odpovědí)
1. Stoleté vejce v kostce
| Otázka | Krátká odpověď |
|---|---|
| Je opravdu staré sto let? | Ne. Zraje řádově týdny až měsíce. Název je nadsázka. |
| Z čeho se dělá? | Nejčastěji z kachních vajec, méně z kuřecích, křepelčích, krůtích nebo husích. |
| Jak vzniká? | Působením silné zásady (tradičně hlína s vápnem, popelem, solí a čajem, dnes často roztok). |
| Proč je černé? | Zásada rozloží bílkoviny, bílek ztmavne a zprůsvitní, žloutek zezelená až zešedne. |
| Jí se syrové? | Jí se bez tepelné úpravy, ale není to syrové vejce. Je zpracované zásadou. |
| Jak chutná? | Slaně, pikantně, s jemným umami, s vůní po amoniaku a sirovodíku. |
| Je nebezpečné? | Při dobré výrobě a čerstvém kusu obvykle ne. Rizikem mohou být kovy z nekvalitní výroby. |
| Dá se udělat doma? | Technicky ano, prakticky nedoporučujeme: pracuje se s leptavými látkami. |
| Kde ho koupit? | V asijských obchodech, hotové, v obalu nebo v hlíně. |
2. Co stoleté vejce vlastně je
Stoleté vejce, čínsky pidan (皮蛋), je vejce, které prošlo konzervací zásadou. Nejde o fermentaci kvasinkami ani bakteriemi, jak se někdy píše, ale hlavně o chemickou přeměnu: hydroxid a sodné ionty pronikají skořápkou dovnitř a mění strukturu bílkovin i tuků. Výsledkem je produkt, který vypadá i chutná jinak než jakékoli vejce, na které jsme zvyklí z českých kuchyní. Bílek je tuhý, průsvitný a hnědý, žloutek tmavě zelený až šedý, krémový a se silnou vůní.
Podle informačního listu Ontarijské veterinární fakulty Univerzity v Guelphu se vejce tradičně obalují pastou z čaje, vápna, soli a popela, obalí se v rýžových plevách a nechají zrát až několik měsíců. Novější postup spočívá v namáčení surových vajec v silném zásaditém roztoku, který je pohodlnější a rychlejší.
Zajímavost: písemné zmínky o stoletých vejcích sahají podle kanadského informačního listu už do roku 1640, tedy do doby, kdy se v Čechách odehrávala třicetiletá válka.
Je důležité chápat, že stoleté vejce není vadné ani zkažené vejce. Je to záměrně vyrobená potravina, podobně jako sýr s plísní nebo kysané zelí. Odlišuje ji od zkaženého vejce způsob výroby, kontrolované prostředí a hlavně to, že vejce prošlo celým procesem před zahájením jakéhokoli kažení.
Pokud vás zajímá téma vajec obecně, na Časkrmení najdete samostatné články o kachních vejcích, o křepelčích vejcích, o skladování vajec i o syrových vejcích a salmonele. Tady se soustředíme jen na tuto jednu specialitu.
3. Proč se mu říká stoleté a tisícileté: názvy a nadsázka
V češtině se setkáte s pojmy stoleté vejce, tisícileté vejce, černé vejce nebo konzervované vejce. V angličtině se používá century egg, hundred-year egg, thousand-year egg, black egg či skin egg. Čínský název pidan se obvykle překládá jako kožené nebo kůrové vejce, patrně podle vzhledu povrchu.
Vejce s bílým vzorem připomínajícím větvičky borovice se nazývají songhua dan, tedy borovicová květinová vejce, a podle encyklopedických přehledů se považují za kvalitnější. V thajštině a laoštině se tomuto vejci přezdívá doslova „vejce z koňské moči“, kvůli ostrému zápachu. Tvrzení, že se vejce opravdu máčí v moči, je ale mýtus bez opory ve výrobních postupech.
Číslovka ve jménu je přehnaná záměrně, aby zvýraznila dojem stáří a tajemství. Skutečná doba výroby je podstatně kratší. Ve studii o výrobě pidanu z roku 2022 trvalo namáčení v řádu týdnů, konkrétně autoři zvolili 25 dnů, po nichž následovalo 14 dnů zrání. Tradiční hlínová metoda může trvat několik měsíců.
4. Původ a historie
Stoleté vejce se podle dostupných přehledů pojí s Čínou, odkud pocházejí i nejstarší zmínky. V 17. století popisuje učenec Fang Yizhi ve spise o poznání přírody vejce solená popelem. Lidová vyprávění o vzniku jsou spíš pověsti než historické doklady. Jedna říká, že majitel domu v provincii Chu-nan našel kachní vejce v hašeném vápně po dvou měsících, druhá, že farmář nechal vejce v popelu.
Poznámka ke zdrojům: o přesném původu neexistuje jednoznačný doklad. Příběhy o náhodném objevu považujte za legendy. Písemné zmínky jsou ze 17. století, starší nález nemáme ověřený.
Je přirozené, že lidé v dobách bez chlazení hledali způsoby, jak vejce uchovat po dobu, kdy slepice a kachny nesnášely málo. Solení, uzení, nakládání a obalování popelem patří k logice starých domácností po celém světě. Čínská varianta je výjimečná tím, že konzervace změní celé vejce a vznikne nový pokrm.
5. Která vejce se používají
Nejčastěji se používají kachní vejce. Mají větší žloutek a pevnější bílek a lépe snášejí zásadu. Kuřecí a křepelčí vejce se také zpracovávají, křepelčí jsou oblíbená pro malý rozměr a pěkný vzhled. Vzácněji se setkáte s vejci husími či krůtími. Ve studii z roku 2022 byla použita kachní vejce o hmotnosti 50 až 60 gramů.
| Druh vejce | Vlastnosti po zpracování | Poznámka |
|---|---|---|
| Kachní | Plný žloutek, tuhý, tmavý bílek | Nejběžnější volba |
| Kuřecí | Menší, jemnější chuť | Dostupné i levnější |
| Křepelčí | Malé, ozdobné | Do salátů a studené kuchyně |
| Husí, krůtí | Velké, výrazné | Spíše výjimečně |
Vejce by pro výrobu měla být čerstvá, bez prasklin a čistá. Prasklá skořápka zásadě neumožní rovnoměrné proniknutí a hrozí kažení. Jak poznat čerstvost vejce, vysvětluje samostatný článek o testu čerstvosti.
6. Tradiční výroba krok za krokem
Encyklopedický přehled uvádí příklad tradiční receptury. Černý čaj se spaří, smíchá s páleným vápnem (oxidem vápenatým), mořskou solí a dubovým popelem a vznikne pasta. V zimě se vápna dává víc, protože reakce v chladu běží pomaleji. Každé vejce se ručně obalí vrstvou pasty, přičemž se pracuje v rukavicích, protože směs leptá kůži. Potom se vejce obalí rýžovými plevami, uloží do nádob nebo košů a přikryje látkou. Pasta během několika měsíců zaschne v kůru.
- Příprava pasty z čaje, vápna, soli a popela.
- Obalení každého vejce vrstvou pasty (vždy v ochranných rukavicích).
- Obalení plevami nebo čajovými listy, aby se vejce nelepila.
- Uložení v uzavřené nádobě na chladnějším místě.
- Zrání po týdny až měsíce, během nichž se uvnitř mění barva i struktura.
- Oklepání kůry, omytí a kontrola vejce.
Pozor: pálené vápno a silné zásady způsobují popáleniny kůže a poškození očí. Receptury výše slouží k pochopení principu, nikoli jako návod k domácí výrobě.
Přesný poměr přísad se mezi výrobci liší a řada rodinných receptur je tajná. Hodnoty z encyklopedie je proto třeba brát jako ilustraci, ne jako standard.
7. Moderní průmyslová výroba
Dnešní výrobci obvykle používají namáčení v roztoku. Podle encyklopedického přehledu se vejce zhruba 10 dnů namáčejí v roztoku kuchyňské soli, hydroxidu vápenatého a uhličitanu sodného, poté několik týdnů zrají v uzavřené nádobě. Studie z roku 2022 uvádí, že moderní výroba pracuje přibližně se 4 až 5 % hydroxidu sodného a s ionty kovů, jako je zinek, hořčík a měď. Komerční kontrolní vzorek v této studii obsahoval 4,2 % hydroxidu sodného a 5 % soli.
Postup v pokusu autorů probíhal takto: namáčení při 25 až 27 °C (zvoleno 25 dnů), poté 14 dnů zrání při asi 25 °C. Cílem experimentu bylo najít náhradu hydroxidu sodného, protože spotřebitelé vnímají silnou zásadu v potravinách negativně. Autoři zkoušeli roztok z popela spálených vaječných skořápek, která byla pálena při 900 °C po dobu 12 hodin, a také zásaditou elektrolyzovanou vodu.
| Varianta roztoku | Výsledek | Poznámka |
|---|---|---|
| Hydroxid sodný + soli (běžný postup) | Plná gelovatost | Nejrozšířenější |
| 5 % popela skořápek | Podobné jako běžný výrobek | Autoři doporučují další výzkum |
| Zásaditá elektrolyzovaná voda | Gel vznikl, nejhorší senzorické hodnocení | Chuťově nejméně úspěšná |
| 1–2 % popela skořápek | Gel nevznikl | Nízká koncentrace nestačí |
Zajímavé je, že kovové ionty mají praktickou roli. Studie uvádí, že alkálie štěpí bílkoviny na malé peptidy, které se vážou s ionty kovů do stabilních komplexů. Právě volba kovu rozhoduje o bezpečnosti výrobku, jak uvidíme v kapitole o olovu.
8. Co se uvnitř vejce děje: chemie bez složitostí
Čerstvý bílek má jen mírně zásaditou reakci. Při výrobě pidanu se pH zvyšuje na mnohem vyšší hodnoty. Ve studii z roku 2022 byl roztok před namáčením silně zásaditý, kolem pH 13,3 až 13,6. Po 25 dnech namáčení měl bílek pH přibližně 10,8 až 11,2 a žloutek 9,7 až 10,5. Po zrání klesl bílek asi na 9,4 až 9,9. Autoři uvádějí, že ke vzniku gelu došlo při pH kolem 12,5 až 13.
Hotové vejce má podle kanadského informačního listu pH nad 9,0 a aktivitu vody nad 0,92, v literatuře se uvádějí hodnoty od zhruba 8,98 do více než 9,5. Encyklopedické zdroje zmiňují rozsah 9 až 12.
Co se děje s bílkovinami a tuky
Zásada rozkládá složité bílkoviny na menší části. Některé aminokyseliny se při tom přeměňují na sirovodík a amoniak, a ty dávají vejci typickou vůni. Tuky ve žloutku ztuhnou procesem podobným zmýdelnění. Podle encyklopedie přibývá aminokyselin leucinu, asparaginu a glutaminu, a naopak ubývá lysinu, serinu a threoninu. Těkavé dusíkaté látky částečně unikají skořápkou, což pH po čase mírně snižuje.
Proč zezelenají žloutek
Zelené a šedé zabarvení žloutku vzniká zřejmě z reakcí sloučenin síry uvolněných z bílkovin s kovy; přesné pojmenování těchto reakcí zdroje, které jsme četli, nerozebírají. Podle kanadského listu žloutek na vzduchu při pokojové teplotě ztrácí sytě zelenou barvu, proto je dobré jej konzumovat brzy po oloupání.
Proč je bílek průsvitný
Bílek při zásaditém působení vytvoří gel. Tmavě jantarové zbarvení souvisí s chemickými změnami bílkovin v zásaditém prostředí; zdroje jej popisují jen obecně. Sněhové vločkovité vzory v bílku bývají podle kanadského listu znakem dobré kvality.

Čak radí
Chemie vypadá složitě, ale zapamatujte si jednu větu: žádné stoleté vejce není pečené ani smažené, celou práci udělá zásada a čas. A proto je tak důležité, aby výrobce používal jen povolené, čisté suroviny.
9. Vzhled, vůně a chuť
Skořápka je světle šedá s tmavě zelenými skvrnami, často pokrytá zbytky hlíny, čajových lístků nebo plev. Bílek je rosolovitý, průsvitný, jantarově až tmavě hnědý. Žloutek je polotuhý až tuhý, se soustřednými zelenými kruhy. Vůně je výrazná: zápach po sirovodíku a amoniaku zmiňuje kanadský informační list. Chuť se obvykle popisuje jako slaná, pikantní, s umami, bez sladkosti. Encyklopedie uvádí, že bílek je slaný s chutí umami.
Zápach amoniaku je u začátečníků častým důvodem, proč vejce odloží. Pomůže vejce po oloupání nechat několik minut na vzduchu, vůně se zmírní. Ve výsledku se chuť dobře snoubí s kyselými a pikantními přísadami: zázvorem, sójovou omáčkou nebo octem.
10. Jak poznat kvalitní kus
- Skořápka je celistvá, bez prasklin a nelepivá.
- Bílek je pevný a průsvitný, bez šedých skvrn, nelepí se na skořápku.
- Žloutek je krémový, bez tekutých míst, se zelenými a šedými vrstvami.
- Vůně je výrazná, ale ne hnilobná ani plísňová.
- Při jemném zatřesení vejce neslyšíte šplouchání.
- Obal nese údaje o výrobci, datum minimální trvanlivosti a složení.
Pozor: pokud vejce po rozkrojení voní jako shnilé maso, má plíseň, nebo má tekutý obsah, nejezte ho. Spoléhat na vlastní čich je rozumné.
Přesná kritéria jakosti se u nás neposuzují jako u běžných vajec. V Kanadě se podle informačního listu konzervovaná kachní vejce nevztahují na předpis pro vejce, kvalitu proto zajišťuje spíše dodavatel a dovozce.
11. Olovo, zinek, měď: kde bývá riziko
Největší pověst stoletého vejce kazí otázka olova. Oxid olovnatý se v minulosti používal k urychlení výroby a k dosažení měkčího žloutku. Kanadský informační list uvádí, že ho někteří výrobci používají dosud a že podle Health Canada mohou škodit i malá množství olova. Encyklopedie označuje oxid olovnatý za extrémně toxický a jako doporučenou náhradu uvádí oxid zinečnatý. Přebytek zinku však může způsobit nedostatek mědi, a proto by se jeho obsah v hotovém výrobku měl testovat.
Hongkongské Středisko pro bezpečnost potravin v článku z července 2013 uvádí, že v pevninské Číně je síran měďnatý povolenou pomocnou látkou, která může nahradit oxid olovnatý a snížit obsah olova ve výrobku. Varuje ale, že chronická nadměrná expozice olovu může poškodit ledviny a nervový systém. Zmiňuje i riziko průmyslového síranu měďnatého znečištěného těžkými kovy. Podle encyklopedie v roce 2013 tři továrny v provincii Ťiang-si používaly takový průmyslový síran měďnatý, třicet továren bylo uzavřeno pro kontrolu a tři lidé byli zatčeni.
| Látka | Role při výrobě | Riziko |
|---|---|---|
| Oxid olovnatý | Urychluje, měkčí žloutek | Toxické, nežádoucí |
| Oxid zinečnatý | Náhrada olova | Přebytek může snížit hladinu mědi |
| Síran měďnatý | Urychlení, v Číně povolený | Nečistoty z průmyslové kvality |
Dnes se tedy na trhu nabízejí často výrobky s označením „bez olova“ (lead-free). Zde je třeba opatrnost: nejde o garanci, pokud ji nepotvrzuje kontrola. V citované studii z roku 2022 se například, jak autoři sami popisují, o olovu nic neměřilo. Hongkongské středisko k tomu dodává, že jeho kontroly těžkých kovů v dováženém zboží vycházely uspokojivě.
Doporučení: kupujte od ověřeného dovozce, s označením výrobce a šarže. Nejezte je často ve velkém množství a děti ani těhotné je raději vynechte, nebo se poraďte s lékařem.
12. Bakterie, kažení a bezpečné zacházení
Podle kanadského listu literární přehled nenašel žádný zdokumentovaný případ alimentárního onemocnění ze stoletých vajec. Australský úřad Biosecurity Australia ale uvádí, že vnitřní pH sice snižuje možnost růstu salmonely, nestačí však k jejímu podstatnému zničení. To je důležité: nejde o sterilní produkt. Vejce s popraskanou skořápkou nebo z nečisté výroby může být rizikové.
- Skladujte vejce v chladu, nejlépe v lednici po otevření obalu.
- Oloupané vejce spotřebujte brzy, jedině z čisté desky a čistého nože.
- Po dotyku skořápky umyjte ruce.
- Vejce s trhlinou nebo zápachem po hnilobě nejezte.
Kanadský list zmiňuje, že stát Georgia vyžaduje od provozovatelů, kteří vejce drží při pokojové teplotě, doložit jeho bezpečnost nad 5 °C. Znamená to, že oficiální doporučení nabádá spíše k opatrnosti při pokojovém skladování. O pravidlech pro dovoz do České republiky tu nic neuvádíme, nebyla ověřena.
13. Výživa a sůl
Podle encyklopedie obsahuje stoleté vejce zhruba 13 % bílkovin, 11 % tuku, 2 % sacharidů a 2 % popelovin (přibližně). Úvod studie z roku 2022 zmiňuje vitaminy A, D a skupiny B, železo, selen, fosfor a karotenoidy lutein a zeaxanthin. Měření výživových hodnot sama studie nedělala.
Zásadní je sodík. Encyklopedie uvádí na 100 g bílku 2250 mg sodíku a na 100 g žloutku 1516 mg, což se tam vztahuje k doporučené denní dávce 1500 mg. Jde o hodnoty z jednoho zdroje a liší se podle výrobce, přesto ukazují, že vejce je velmi slané. Lidé, kteří sledují příjem soli, by měli jíst jen malé množství.
Tradiční tvrzení, že stoleté vejce zvyšuje chuť k jídlu nebo léčí vysoký tlak, kanadský informační list nepodporuje. Vzhledem k obsahu soli by to byl naopak argument proti.
14. Jak se stoleté vejce jí a podává
Podle kanadského listu se jí zpravidla bez vaření, oloupané a nakrájené na měsíčky, jako předkrm nebo příloha, se sójovou omáčkou, solí, nakládaným zázvorem, octem nebo tofu. Používá se také jako přísada do rýžové kaše.
- Opatrně oklepejte a odstraňte hlínu, případně omyjte pod tekoucí vodou.
- Oloupejte skořápku a opláchněte vejce.
- Nechte několik minut postát na vzduchu, aby vůně zmírnila.
- Rozkrojte nití nebo tenkým nožem (nůž se lepí), nakrájejte na měsíčky.
- Podávejte s kyselou nebo pikantní přísadou.
Ke krájení se v Číně používá tenká nit nebo struna, protože se rosolovitý bílek nelepí a žloutek se nerozmaže. Nůž lze namočit do vody.
15. Regionální variace
- Střední Čína: plátky s kapkou černého octa.
- Kantonská kuchyně: s nakládaným zázvorem, někdy jako pouliční jídlo na špejli.
- Šanghaj: s ochlazeným tofu.
- Tchaj-wan: na studeném tofu s bonito, sójovou omáčkou a sezamovým olejem, někdy smažené se zeleninou.
- Severní Čína: na hedvábném tofu s nakrájeným zázvorem a jarní cibulkou.
- Kaše congee: s libovým vepřovým masem, často s youtiao.
- Banketní studený předkrm: čtvrtky vejce s pečeným vepřovým, nakládanou zeleninou a medúzou.
Tyto příklady pocházejí z encyklopedického přehledu a odrážejí obecné zvyklosti, ne přesné recepty.

Čak radí
Pokud chcete stoleté vejce ochutnat, začněte malým kouskem s tofu a sójovou omáčkou. Pokud vám nebude chutnat, nic se neděje, patří k těm potravinám, na které si musí člověk zvyknout.
16. Nákup a skladování
Stoleté vejce koupíte v asijských potravinách, někdy se prodává po šesti kusech v krabičce, někdy balené v hlíně a plevách. Čtěte etiketu: výrobce, země původu, složení, datum minimální trvanlivosti. Bez řádného označení nekupujte. Vejce má být uloženo podle pokynů výrobce, po otevření v chladu.
Skladování doma: neotevřené vejce ve vlastním obalu v chladu, mimo sluneční světlo. Oloupané vejce uzavřete do nádobky a spotřebujte co nejdřív. Zelená barva žloutku na vzduchu bledne.
17. Proč ho nedělat doma
Domácí výroba vyžaduje pálené vápno, popel a sůl nebo hydroxid sodný. Tyto látky leptají kůži i oči a jejich špatné dávkování vede ke zkažení vejce. Dalším rizikem je nejasná bezpečnost surovin. Tradiční výrobci mají zkušenosti, kterými domácí experimentátor nedisponuje. Z těchto důvodů nedáváme návod. Chcete-li něco vyrobit, zvolte spíše nakládané vejce v láku nebo vejce vařená v čaji.
Pro chovatele slepic: i slepičí vejce se tak zpracovávají, ale stejně jako u jiných pokusů v domácnosti je nutné počítat s tím, že domácí vejce mívají různou čerstvost, a to je u konzervace problém.
18. Mýty a fakta
| Mýtus | Skutečnost |
|---|---|
| Vejce se zahrabává na sto let. | Zraje týdny až měsíce. |
| Namáčí se v moči. | Žádný výrobní postup moč nepoužívá. |
| Je zkažené. | Je záměrně konzervované zásadou. |
| Je vždy otrávené olovem. | Olovo se používalo, dnes se nahrazuje, ale kontrola je nutná. |
| Je léčivé. | Zdravotní tvrzení nejsou podložená. |
| Je sterilní. | Salmonelu zcela neničí. |
19. Podobné konzervované vejce a odlišení od jiných
V Číně se vedle pidanu vyrábějí také solená kachní vejce, která se uchovávají ve slaném láku nebo v hlíně se solí. Od stoletého vejce se liší tím, že nevzniká působením zásady, ale solením. Pidan a solené vejce se často jedí společně, třeba v kaši. Ostatní tradice, jako vejce vařená v čaji a sójové omáčce, jsou jednoduché a bez konzervační přeměny.
Zkažené vejce s plísní nebo hnilobou se nesmí zaměňovat s pidanem. Vejce, které se zkazilo v domácnosti, jíst nelze. Více o čerstvosti a skladování najdete v článcích o testu čerstvosti vejce a o tom, jak dlouho vejce vydrží.
20. Slovníček
- Pidan: čínský název stoletého vejce.
- Songhua dan: vejce s borovicovým vzorem v bílku.
- Zásada (alkálie): látka zvyšující pH, tady hydroxid.
- pH: míra kyselosti či zásaditosti.
- Pálené vápno: oxid vápenatý, leptavý.
- Gel: rosolovitá, tuhá struktura vzniklá z bílkovin.
- Aktivita vody: údaj o vodě dostupné pro mikroby.
21. Stoleté vejce v kuchyni: tři jednoduché pokrmy
Pokud se rozhodnete vejce ochutnat, nejbezpečnější je začít u pokrmů, kde chuť zjemní další přísady. Následující návrhy vycházejí z regionálních zvyklostí popsaných výše a jsou záměrně velmi jednoduché. Nejde o přesné čínské receptury, jen o inspiraci.
Studené tofu s vejcem
Měkké tofu se vyloží na talíř, přidá se několik měsíčků oloupaného vejce, trocha sójové omáčky, kapka sezamového oleje a jarní cibulka. Tento styl odpovídá šanghajské i tchajwanské podobě, kde se vejce podává na studeném tofu. Pokrm se jí studený, takže se nic nevaří.
Rýžová kaše s vejcem
Rýžová kaše congee se vaří s libovým vepřovým masem a vejce se do ní přidává nakrájené na kousky. Podle přehledů čínské kuchyně se k ní často podává i smažené pečivo youtiao. Kaše dobře zjemní slanost i vůni vejce, a proto je vhodná pro začátečníky.
Vejce s nakládaným zázvorem
Kantonská varianta: měsíčky vejce se zabalí do plátků nakládaného zázvoru. Kyselost zázvoru vyvažuje zásaditou chuť a ostrost amoniaku.
Tip: při první ochutnávce nejezte celé vejce. Stačí čtvrtka s tofu. Chuť se vám může líbit, ale stejně tak může být příliš silná.
22. Modelový příklad: kolik soli může být v jednom vejci
Údaje o sodíku z encyklopedického přehledu (2250 mg na 100 g bílku a 1516 mg na 100 g žloutku) se dají použít na hrubý odhad. Jde jen o ilustraci, protože skutečné hodnoty se liší podle výrobce a velikosti vejce.
| Porce | Výpočet | Sodík |
|---|---|---|
| 40 g bílku | 2250 mg × 0,4 | asi 900 mg |
| 20 g žloutku | 1516 mg × 0,2 | asi 303 mg |
| Celé vejce (60 g) | součet | asi 1200 mg |
Srovnáme-li výsledek s hodnotou 1500 mg, kterou encyklopedie uvádí jako doporučenou denní dávku sodíku, jediné vejce pokryje většinu tohoto množství. Proto se tradičně nejí celé vejce samotné, ale několik měsíčků s neslanými přílohami, například s tofu nebo s rýží. U ostatních jídel dne pak solte méně.
Pozor: výpočet je orientační. Kdo má omezený příjem soli z lékařských důvodů, měl by stoleté vejce konzumovat jen po poradě s lékařem.
23. Nejčastější chyby a na co se zeptat prodejce
- Nákup bez etikety. Vejce bez údajů o výrobci a šarži nekupujte; nelze ověřit ani původ, ani datum trvanlivosti.
- Spoléhání na slogan „bez olova“. Ptejte se, kdo jej prodává a zda má výrobce doloženou kontrolu.
- Skladování oloupaného vejce při pokojové teplotě. Žloutek rychle ztrácí barvu a roste riziko kažení.
- Jedení vadného kusu „na zkoušku“. Prasklá skořápka, tekutý obsah a hnilobný zápach jsou důvod vejce vyhodit.
- Domácí pokusy s vápnem. Hrozí poleptání a nedefinovaný výsledek.
- Velká porce hned napoprvé. Vejce je slané a výrazné; začněte malou porcí.
Při nákupu se vyplatí zeptat, z jakého vejce je výrobek (kachní, kuřecí), kdo je dovozcem, jaká je šarže a datum trvanlivosti a jak má být vejce skladováno. Prodejce, který na tyto otázky neumí odpovědět, není dobrou volbou.

Čak radí
Kdykoli si nejste jistí potravinou, držte se jednoduchého pravidla: kupovat od ověřeného prodejce, číst etiketu a při pochybnostech raději nejíst. To platí pro stoleté vejce stejně jako pro krmivo pro vaše zvířata.
24. Srovnání s běžným vejcem
| Vlastnost | Běžné vejce | Stoleté vejce |
|---|---|---|
| Zpracování | Syrové nebo vařené | Konzervace zásadou, týdny až měsíce |
| Bílek | Tekutý, po uvaření bílý | Tmavý, průsvitný, rosolovitý |
| Žloutek | Žlutý až oranžový | Zelenošedý, krémový |
| Vůně | Neutrální | Amoniak a sirovodík |
| Chuť | Jemná | Slaná, výrazná, umami |
| Podávání | Teplé i studené | Studené, jako předkrm nebo součást kaše |
| Hlavní riziko | Salmonela u syrových vajec | Kovy při nekvalitní výrobě, mikroby u poškozených kusů |

Čak radí
Kdyby někdo tvrdil, že stoleté vejce je zkažené, můžete mu klidně odpovědět, že je to vejce vyrobené zásadou a časem. Ale jestli ho doopravdy zkusíte, čekám na vaše dojmy.
25. Co víme jistě a co ne
Při psaní tohoto průvodce jsme vycházeli z odborné studie, z informačního listu univerzitní veterinární fakulty, z článku úřadu pro bezpečnost potravin a z encyklopedického přehledu. Z toho plynou jasné hranice poznání.
- Víme: vejce vzniká působením silné zásady a čas; pH hotového výrobku je podle kanadského listu nad 9,0; olovo je toxické a jeho náhrady existují; salmonelu vnitřní pH zcela neničí.
- Víme jen částečně: přesné receptury výrobců, obsah kovů v konkrétních výrobcích a skutečné rozšíření olova v současném obchodě.
- Neověřili jsme: česká ani evropská pravidla pro dovoz konzervovaných vajec, ani rozbory výrobků prodávaných v českých obchodech.
Praktický závěr je prostý. Stoleté vejce je zajímavá a v Asii zcela běžná potravina, kterou si lze příležitostně dopřát, pokud pochází od seriózního výrobce a je v dobrém stavu. Není důvod z ní dělat strašáka, ale ani ji považovat za nevinnou ozdobu talíře: jde o výrazně slanou potravinu zpracovanou silnou zásadou, u níž záleží na čistotě surovin, na kvalitě výroby a na rozumném skladování. Kdo tyto zásady dodrží, riziko si výrazně sníží. Kdo si není jistý, nechť raději sáhne po běžných vejcích, jejichž bezpečné zacházení zná každá domácnost.
Studie z roku 2022 navíc sama poznamenává, že pro nahrazení hydroxidu sodného popelem ze skořápek je potřeba další výzkum, a údaje o olovu v ní nejsou. Hongkongské středisko zase popisuje situaci z roku 2013. Pokud se rozhodujete o pravidelné konzumaci, vždy se zeptejte lékaře a hledejte novější informace.
Poznámka ke zdrojům: encyklopedie je použita jen pro historii a zvyklosti. Číselné údaje o sodíku z ní pocházejí z jediného zdroje a je třeba je brát orientačně.
26. Časté otázky o stoletém vejci
Co je stoleté vejce?
Je to vejce, nejčastěji kachní, které bylo týdny až měsíce zpracováváno v silně zásaditém prostředí. Bílek se změnil na tmavý průsvitný gel a žloutek na zelenošedý krémový střed. Jde o tradiční čínskou potravinu zvanou pidan.
Je stoleté vejce opravdu staré sto let?
Ne. Zraje v řádu týdnů až několika měsíců. V citované studii trvalo namáčení 25 dnů a zrání dalších 14 dnů. Název je jen nadsázka, která má podtrhnout neobvyklý vzhled.
Proč se mu říká tisícileté vejce?
Čeština i angličtina používají různé číslovky, tedy sto nebo tisíc let, aby zdůraznily dojem stáří. Žádná z nich neodpovídá skutečné době výroby.
Z jakých vajec se vyrábí?
Nejčastěji z kachních, ale používají se i kuřecí, křepelčí, krůtí či husí. Kachní se osvědčují pro plný žloutek a pevný bílek.
Jak se stoleté vejce vyrábí?
Tradičně se vejce obalí pastou z čaje, vápna, soli a popela, obalí plevami a nechá zrát několik měsíců. Dnes se často namáčí v roztoku soli, hydroxidu vápenatého a uhličitanu sodného a poté zraje v uzavřené nádobě.
Proč je žloutek zelený?
Zásada rozloží bílkoviny a uvolní se sloučeniny síry, které zřejmě reagují s kovy. Vzniká zelenošedé zbarvení v soustředných vrstvách. Na vzduchu sytá zelená barva bledne.
Proč je stoleté vejce cítit po amoniaku?
Zásada rozkládá aminokyseliny a uvolňuje amoniak a sirovodík. Právě tyto látky dávají vejci typickou vůni. Po oloupání ji zmírní několik minut na vzduchu.
Jak chutná stoleté vejce?
Je slané, výrazné, s chutí umami. Bílek je pružný a žloutek krémový. Chuť bývá pro Evropany nezvyklá, takže se doporučuje začít malým kouskem.
Jí se stoleté vejce syrové?
Jí se bez vaření, ale není to syrové vejce v běžném smyslu. Je zpracované zásadou. Salmonelu však podle Biosecurity Australia vnitřní pH zcela neničí, proto je nutná kvalita výroby a opatrnost.
Je stoleté vejce zdravé?
Obsahuje bílkoviny a tuky, ale také hodně soli. Tvrzení o léčivých účincích nejsou podložená. Je dobré jíst jej jen občas a v malém množství.
Je v něm olovo?
Dříve se oxid olovnatý k výrobě používal a podle kanadského informačního listu ho někteří výrobci používají dosud. Moderní výrobky bývají označené jako bezolovnaté, což je třeba brát s rezervou. Rozumný je nákup od ověřeného dovozce.
Čím se olovo nahrazuje?
Podle encyklopedických zdrojů oxidem zinečnatým, v Číně je povolen i síran měďnatý. Přebytek zinku může vést k nedostatku mědi, proto se obsah kovů v hotovém výrobku má testovat.
Může se po stoletém vejci onemocnět?
Literární přehled citovaný kanadským listem nenašel žádný zdokumentovaný případ. Riziko ale existuje u nekvalitních nebo poškozených kusů. Při potížích vyhledejte lékaře.
Měly by ho jíst těhotné ženy a děti?
Zdroje, které jsme četli, žádné pravidlo pro tyto skupiny neuvádějí. Vzhledem k obavám z těžkých kovů, soli a mikrobů je rozumné poradit se s lékařem nebo vejce vynechat.
Jak dlouho vydrží?
Neotevřené vejce vydrží podle údajů na obalu. Datum trvanlivosti stanoví výrobce. Po oloupání ho spotřebujte co nejdříve a uchovejte v chladu.
Musí se skladovat v lednici?
Neotevřené vejce skladujte podle pokynů výrobce, po otevření v chladu. Kanadský list zmiňuje, že stát Georgia vyžaduje od provozovatelů, kteří vejce drží při pokojové teplotě, doložit jeho bezpečnost.
Jak poznám zkažené stoleté vejce?
Hnilobný zápach, plíseň, šplouchání, tekutý obsah nebo prasklá skořápka jsou varováním. Vejce, které vám nepřipadá v pořádku, nejezte.
Jak se stoleté vejce loupe?
Opatrně se oklepe, omyje a olupuje jako vařené vejce. Po oloupání vejce opláchněte a nechte chvíli odvětrat.
Čím se krájí?
Tenkou strunou, nití nebo nožem namočeným ve vodě. Rosolovitý bílek se lepí na čepel.
S čím se stoleté vejce podává?
Se sójovou omáčkou, solí, nakládaným zázvorem, octem, tofu a jarní cibulkou. Přidává se také do rýžové kaše congee.
Mohu si ho vyrobit doma?
Nedoporučujeme. Pracuje se s leptavým vápnem nebo hydroxidem a bez zkušeností hrozí poleptání i zkažení vejce. Postupy ve zdrojích jsou kontrolované výrobní procesy.
Mohu použít vejce od vlastních slepic?
Kuřecí vejce se k výrobě používají, ale pro domácí pokusy platí totéž co výše. Čerstvost a čistota vajec je zásadní a doma ji těžko kontrolujete.
Co jsou borovicová vejce?
Songhua dan, vejce se vzorem připomínajícím větvičky borovice v bílku. Považují se za kvalitnější.
Je pravda, že se máčí v moči?
Ne. Tvrzení vychází z thajské přezdívky podle zápachu a nemá oporu ve výrobních postupech.
Kolik soli stoleté vejce obsahuje?
Podle encyklopedie přibližně 2250 mg sodíku na 100 g bílku a 1516 mg na 100 g žloutku. Jde o údaje z jednoho zdroje, výrobky se liší.
Kde stoleté vejce koupit?
V asijských obchodech s potravinami. Vybírejte výrobky s jasně uvedeným výrobcem, složením a datem trvanlivosti.
Čím se liší od solených kachních vajec?
Solené vejce se konzervuje solí, nikoli zásadou. Pidan má tmavý rosolovitý bílek.
Hodí se stoleté vejce jako krmivo pro slepice?
Rozhodně ne. Je velmi slané a nevhodné pro zvířata. Slepice krmte běžnými krmivy a o jejich výživě si přečtěte v článcích o krmení.
Shrnutí
- Stoleté vejce je zásadou konzervované vejce, ne zkažené a ne staré sto let.
- Vyrábí se z kachních a dalších vajec tradičně v hlíně s vápnem a popelem, dnes často v roztoku.
- Bílek tmavne a tuhne, žloutek zelená, vůně pochází z amoniaku a sirovodíku.
- Nejvážnější riziko je olovo a nečisté kovy v nekvalitní výrobě; kupujte od ověřených dovozců.
- Vejce je velmi slané a salmonelu nezaručeně ničí, proto s ním zacházejte opatrně.
- Doma ho nevyrábějte, pracuje se s leptavými látkami.

Čak radí
Stoleté vejce je zajímavá kapitola z gastronomie, ale pro vaše slepice je to jen téma k povídání. Pro opravdové vejce z vlastního kurníku potřebujete dobré krmivo, čistou vodu a bezpečné zázemí. Na tom vám rád pomůže sortiment Časkrmení.
Zdroje a právní předpisy
- Hou et al.: studie o výrobě pidanu bez hydroxidu sodného, Journal of Food Science and Technology (2022/2023)
- Ontario Veterinary College, University of Guelph: informační list o stoletých vejcích (aktualizace 2011)
- Centre for Food Safety, Hongkong: Food Safety Focus č. 84, červenec 2013 (těžké kovy ve vejcích konzervovaných vápnem)
- Encyklopedický přehled Century egg (jako doplňkový zdroj k historii a regionálním zvyklostem)
- Specifický český právní předpis tento článek nerozebírá; dovoz a prodej potravin upravuje obecné potravinové právo EU a ČR.
Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu lékaře ani veterináře. Neúplné údaje (například přesné receptury výrobců) jsme neuváděli.
Čak má pro vás tipy!
Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.
Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.
KACHNÍK - HUSNÍK DŘEVĚNÝ VELKÝ



Krásný dřevěný příbytek/domek pro kachny nebo husy. Jednoduchý kachník - husník včetně montáže
Sklademdo 7 dnů
19900,-
30000,-
BAJONET NAPÁJEČKA BAYO PRO DRŮBEŽ 1,5l
Ruční drůbeží napáječka pro drůbež z kvalitního PP kopolymeru se snadno plní a jednoduše se s ní díky rukojeti manipuluje.
Skladem2 ks
199,-
RUČNÍ DRŮBEŽÍ NAPÁJEČKA 1,5 l
Ruční klobouková plastová napáječka je určena pro chov drůbeže. Obsah drůbeží napáječky je 1,5 l.
Skladem3 ks




info@caskrmeni.cz




