733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Zkřížený zobák a stočené prsty u kuřat: příčiny, péče a prevence

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z recenzovaných vědeckých studií (BMC Veterinary Research, BMC Genomics, PLoS ONE, Journal of Integrative Agriculture, World's Poultry Science Journal, Journal of Applied Poultry Research, Poultry Science, Avian Pathology, Journal of Avian Medicine and Surgery), z veterinární příručky MSD Veterinary Manual, z manuálu BSAVA pro drůbež v drobnochovu, z materiálů univerzitních poraden (University of Florida IFAS, University of Kentucky, University of Illinois) a ze zákona č. 246/1992 Sb. Úplný seznam zdrojů je na konci článku.

1. Zkřížený zobák a stočené prsty v kostce

2. Co přesně je zkřížený zobák

Zdravý kuří zobák funguje jako dobře seřízené kleště. Horní část (odborně maxila s rohovinovým pouzdrem) leží přesně nad dolní částí (mandibulou), obě mají stejnou osu a jejich okraje na sebe dosedají po celé délce. Při zobání se špička horní čelisti mírně přesahuje přes dolní a díky tomu kuře dokáže sebrat jednotlivé zrnko, vytrhnout stéblo i nabrat vodu.

U zkříženého zobáku (anglicky „crossed beak“, chovatelsky také „nůžkový zobák“ nebo „scissor beak“) se tato osa rozpadá. Horní, dolní nebo obě části zobáku se vychylují do strany, každá jiným směrem, a při pohledu zepředu připomínají zkřížené čepele nůžek. Okraje na sebe nedosedají, rohovina se neobrušuje rovnoměrně a nepostižené části mohou přerůstat.

Švýcarští vědci z Univerzity v Bernu, kteří v roce 2018 podrobně popsali zkřížené zobáky u krajového plemene appenzellerka vousatá, změřili odchylku horní čelisti od 1 do 50 stupňů a dolní čelisti od 2 do 61 stupňů. Polovina postižených ptáků měla odchylku horního zobáku jen 1 až 9 stupňů a dolního 2 až 12 stupňů, tedy jde často o mírné vady, které laik snadno přehlédne. U 61 % ptáků byl zobák navíc stočený kolem své osy, u 83 % byl horní zobák příliš zahnutý dolů a u 61 % byla jedna nebo obě části prodloužené.

Zkřížený zobák není totéž co předkus či podkus

Kromě bočního vychýlení existují i další vady zobáku: příliš dlouhý horní zobák zahnutý dolů jako u papouška (takzvaný papouščí zobák), zkrácený horní zobák, který nepřekrývá dolní, nebo naopak přerostlý dolní zobák. Tyto vady mají často jiné příčiny, například výživu rodičovského hejna (viz kapitola o výživě). Zkřížený zobák v užším smyslu znamená vychýlení do stran.

Je dobré odlišit i rozdíly, které vadou nejsou. U zdravých nosnic se přirozeně liší délka přesahu horního zobáku. Studie z roku 2024 v časopise British Poultry Science porovnávala slepice s ostrým zobákem (přesah alespoň 3,5 mm) a s tupým zobákem (přesah nejvýše 1,5 mm) a zjistila, že ptáci s ostřejším zobákem měli vyšší podíl úspěšných klovnutí při oklovávání peří modelu (46 % proti 33 %). Tvar zobáku tedy ovlivňuje chování, ale mírně delší špička bez bočního vychýlení není zkřížený zobák.

3. Jak vzniká a roste kuří zobák

Abychom pochopili, proč se zobák může zkřivit, musíme vědět, jak se tvoří. Podle příručky o vývoji kuřecího zárodku, kterou vydává šlechtitelská společnost Cobb, se zobák začíná objevovat 5. den inkubace, 7. den jsou horní a dolní část stejně dlouhé, 8. den se otevírá ústní otvor a 9. den je zřetelný vaječný zub. Kosti obou čelistí se pak dál vyvíjejí a mineralizují během celé inkubace i po vylíhnutí.

Zobák nejsou jen kosti. Na kostní podklad horní a dolní čelisti nasedá rohovinové pouzdro (rhamfotéka), které celý život dorůstá, podobně jako nehty. Za normálních okolností se rohovina obrušuje zobáním o krmivo, zem a kameny a o druhou polovinu zobáku. Když čelisti nesedí, obrušování přestane fungovat a nepostižené části rohoviny přerůstají. Proto se mírná vada u některých ptáků s věkem zhoršuje: nejde o to, že by kost dál „uhýbala“, ale o to, že přerostlá rohovina vychýlení zvýrazňuje.

Zajímavý pohled přinesla čínská studie publikovaná v roce 2024 v Journal of Integrative Agriculture. U kuřat plemene Beijing-You se zkříženým zobákem byla zjištěna kratší větev dolní čelisti na jedné straně a dolní zobák se stáčel právě ke kratší straně. V kloubních výběžcích dolní čelisti na kratší straně byly méně aktivní geny CA2 a CA13 pro enzymy karboanhydrázy, které souvisejí s ukládáním vápníku do kosti. Zkřížený zobák tak alespoň u této linie vzniká nesouměrným růstem a mineralizací čelistních kostí, nikoli jen špatným opotřebením rohoviny.

Švýcarští vědci došli podobným směrem jinou cestou: počítačová tomografie a preparace hlav postižených ptáků ukázaly, že změněna je horní i dolní čelist, zatímco zbytek lebky vypadal normálně.

4. Příčiny zkříženého zobáku

V literatuře se jako možné příčiny zkříženého zobáku uvádí celá řada vlivů. Švýcarská studie je shrnuje do několika skupin: dědičnost, podmínky líhnutí a odchovu, úraz, nerovnoměrné obrušování rohoviny, ustájení, jedovaté látky, nedostatky ve výživě a infekce. Ne všechny jsou ale podložené stejně silně.

Prakticky to znamená: pokud se v jedné líhni objeví jedno kuře se zkříženým zobákem, jde nejspíš o vrozenou vadu s dědičným pozadím. Pokud se objeví více kuřat s různými vadami zobáku najednou (zkrácené, papouščí, nedovyvinuté), je třeba myslet i na výživu nosnic, které daly násadová vejce, a na průběh inkubace.

5. Co o dědičnosti zjistil výzkum

Nejlépe zdokumentovaný případ pochází ze Švýcarska. Vědci z Univerzity v Bernu (Joller a kolektiv, BMC Veterinary Research, 2018) sbírali v letech 2012 až 2017 údaje od chovatelů tří krajových plemen. Ze 2 698 ptáků mělo zkřížený zobák 78, tedy 2,9 %. Výskyt se ale mezi plemeny výrazně lišil: u appenzellerky vousaté 7,4 %, u appenzellerky chocholaté 1,5 % a u švýcarské slepice 0,8 %.

Ještě důležitější byl pokus s cíleným připařením. Potomci rodičů bez vady měli zkřížený zobák ve 2,9 % případů, potomci postižených rodičů v 15,7 % případů. Rozdíl byl statisticky významný. Dalších 3,8 % kuřat mělo jinou deformaci zobáku, která nebyla zkřížením, a tento podíl se mezi skupinami nelišil. Autoři z toho vyvodili, že dědičná příčina je pravděpodobná, ale nejde o jednoduchou dědičnost podle Mendelových pravidel s jedním genem. Celogenomová analýza 53 postižených a 102 zdravých ptáků žádný jednoznačný gen nenašla.

Čínský tým z Ústavu živočišných věd v Pekingu (Bai a kolektiv) zkoumá zkřížený zobák u plemene Beijing-You dlouhodobě. V roce 2014 v PLoS ONE popsal 1 156 genů, jejichž aktivita se liší mezi deformovaným a normálním zobákem, mezi nimi řadu genů pro keratin (rohovinu) na chromozomu 25. V roce 2018 v BMC Genomics publikoval celogenomovou asociační studii na 48 postižených a 48 zdravých ptácích. Ve zkušebním připařování se vada objevila u 7,82 % z 921 potomků, odhad dědivosti vyšel 0,12, ale s velkou nejistotou. Jako kandidátní geny se objevily mimo jiné RET a STMN1 a nejvýznamnější se ukázala dráha vápníkové signalizace. Autoři uvádějí, že vada vznikala bez známých vnějších vlivů, přetrvávala napříč generacemi a dala se vystopovat k omezenému počtu předků.

Shrnuto: zkřížený zobák je s velkou pravděpodobností polygenní vada, tedy podmíněná více geny najednou, přičemž prostředí může projev zesílit nebo zeslabit. Proto ho nelze spolehlivě vymýtit jedním testem, ale lze jeho výskyt snižovat důslednou selekcí.

6. Kdy se zkřížený zobák projeví

Mnoho chovatelů očekává, že vadu uvidí hned po vylíhnutí. Někdy to tak opravdu je, ale často ne. V čínské studii šlo zkřížený zobák poznat do čtyř týdnů po vylíhnutí a autoři uvádějí, že později se už nedá napravit. Ptáci byli vybíráni ve 20 dnech věku a sledováni do 90 dnů, aby se potvrdilo, že je vada stálá.

Švýcarští vědci zjistili, že potomci v jejich pokusu neměli při vylíhnutí žádné deformace a vada se zřetelně ukazovala až po dvou měsících věku. Proto doporučují nepovažovat ptáka za jistě zdravého dříve než ve 12 týdnech. Chovatelská hlášení přitom zahrnovala i kuřata, u kterých se vada objevila během prvních dní.

7. Jak zkřížený zobák poznat a ohodnotit

Zobák se nejlépe kontroluje zepředu, s hlavou kuřete jemně přidrženou v úrovni očí. Při pohledu ze strany lze mírné vychýlení přehlédnout. Postupujte takto:

1. Podívejte se na kuře zepředu, zda leží špička horního zobáku přesně ve středu nad špičkou dolního.
2. Zkontrolujte, zda okraje horního zobáku přiléhají k dolnímu po celé délce, nebo zda je mezi nimi na jedné straně mezera.
3. Prohlédněte nosní otvory: u zkřížených zobáků švýcarská studie popisuje stlačené či uzavřené nosní otvory na vypouklé straně ohybu.
4. Podívejte se do zobáku: u 66 % postižených ptáků ve švýcarské studii se v zobáku zachytávalo krmivo a hlína, hlavně v místech, která druhá polovina zobáku nepřekrývá.
5. Zkontrolujte špičky: přerostlé zobáky mívaly křehké, někdy olámané konce.
6. Zvažte kuře a porovnejte se sourozenci; zaostávání v růstu je nejlepší měřítko, jak moc vada vadí.

Hranice stupňů jsou orientační pro praxi chovatele, nejsou to úřední ani vědecky stanovené kategorie.

8. Jak vada ovlivňuje život ptáka

Zobák je pro slepici ruka, příbor i hřeben. Slouží k sběru potravy, pití, čištění peří, obraně i komunikaci. Přehledová práce Iqbala a Mosse (University of Queensland a University of New England, 2021) připomíná, že zobák tvoří asi 2 až 5 % povrchu těla, ale může se podílet až 20 % na výdeji tepla. Když nefunguje, pták má potíže na mnoha frontách.

Čínští autoři v PLoS ONE uvádějí, že ptáci s deformovaným zobákem žerou méně, rostou pomaleji a projevují abnormální chování, a proto považují vadu za problém hospodářský i z hlediska pohody zvířat. Jak velký vliv má samotná ztráta schopnosti zobat, ukazují data o zkracování zobáků u nosnic: podle práce citované v přehledu Iqbala a Mosse snížilo výrazné zkrácení horního zobáku na 10 až 11 mm příjem krmiva o 7,8 g denně proti mírnějšímu zkrácení. I relativně malá změna tvaru zobáku tedy mění, kolik pták sní.

Další praktické potíže:

• Pití: pták s mezerou v zobáku nabírá vodu hůř, z mělké misky ještě hůř.
• Čištění peří: nesprávně sedící zobák nedokáže pročesávat peří, takže pták mívá zanedbané opeření a snáze ho trápí parazité, například všenky.
• Postavení v hejně: pták, který pomaleji žere, často prohrává boj o krmítko.
• Zánět dutiny zobáku: zachycené zbytky krmiva a hlíny mohou kvasit a dráždit sliznici.
• Dýchání: u těžkých případů s uzavřeným nosním otvorem může být ztížené dýchání nosem.

9. Péče o kuře se zkříženým zobákem krok za krokem

Vadu zobáku u kura nelze napravit tak, jak to dělají veterináři u mláďat papoušků (viz rámeček níže), ale lze výrazně zlepšit život ptáka. Základem je to, aby pták mohl jíst, pít a čistit se a abyste včas zachytili, když nestíhá.

1. Krmení

• Podávejte krmivo v hluboké a dostatečně široké misce, ideálně plné alespoň do dvou třetin. Pták se zkříženým zobákem nedokáže sbírat jednotlivé částečky z plochého dna, ale dokáže „nabírat“ z hromady.
• Kuřatům i dospělým ptákům často pomáhá krmivo rozmíchané s vodou do kašovité konzistence. Kaše drží na zobáku a pták ji polyká snáz než sypkou drť. Připravujte ji vždy čerstvou a zbytky po několika hodinách odstraňte, aby nezkvasila.
• Používejte kompletní krmnou směs odpovídající věku, ne samotné obilí; pták, který sní méně, potřebuje, aby každé sousto bylo plnohodnotné. O krmení kuřat podle věku píšeme podrobně v samostatném článku.
• Postiženého ptáka krmte, pokud možno, odděleně nebo mu dejte vlastní misku, aby nemusel soupeřit u krmítka.

2. Pití

• Napáječka by měla mít dostatečně hlubokou vodní hladinu, aby pták mohl zobák ponořit. Mělké kloboukové napáječky pro malá kuřata jsou pro něj obtížné.
• Kapkové (niplové) napáječky nemusí pták se zkříženým zobákem umět používat; vždy mějte k dispozici i otevřenou vodu.

3. Kontrola hmotnosti

Vážte postižené kuře jednou týdně na kuchyňské váze a porovnávejte se sourozenci stejného stáří. Pokud zaostává čím dál víc, krmení nestačí a je třeba hledat jiný způsob nebo se poradit s veterinářem.

4. Péče o přerůstající špičku

Přerostlá rohovina zhoršuje vychýlení. Opatrné zabroušení nebo zkrácení špičky může pomoci, ale v rohovině jsou cévy a nervy, takže příliš hluboký zásah bolí a krvácí. Proto by první úpravu měl provést nebo ukázat veterinář se zkušeností s ptáky. Chovatel by pak měl jen udržovat tvar jemným pilníkem po malých kouscích, s dobrým světlem, a nikdy nezkracovat až do živé tkáně.

5. Čistota zobáku

Občas zkontrolujte, zda v zobáku nejsou zaklíněné zbytky krmiva nebo hlíny, a vyčistěte je navlhčenou vatovou tyčinkou. U ptáků s kašovitým krmením je to důležité častěji.

6. Peří a parazité

Protože se pták nedokáže dobře čistit, kontrolujte ho častěji na vnější parazity a dopřejte mu možnost popelení. O popelišti a o všenkách máme samostatné články.

10. Nejčastější chyby u zkříženého zobáku

• Stříhat zobák nůžkami „do roviny“. Hrozí krvácení, bolest a poškození, po kterém pták nějakou dobu nežere vůbec.
• Spoléhat na to, že „to sám obrousí“. U zkříženého zobáku se rohovina obrušuje nerovnoměrně, takže se tvar spíš zhoršuje.
• Nechat ptáka jen ve velkém hejně bez kontroly. Postižený jedinec snadno zaostane a chovatel to zjistí, až když je pták vyhublý.
• Podávat jen obilí. Celá zrna se špatně sbírají a pták z nich nezíská vyváženou výživu.
• Množit postiženého ptáka, protože je „jinak hezký“. Tím se vada v chovu udržuje a rozšiřuje.
• Zaměňovat zkřížený zobák za úraz nebo nemoc. Náhlé vychýlení u dříve zdravého dospělého ptáka je spíš úraz nebo otok a patří k veterináři.

11. Chov a selekce: jak vadu v hejně omezit

Pokud je hlavní příčina dědičná, nejúčinnější prevencí je chovatelská disciplína. Údaje z výzkumu jsou v tomto jednoznačné: když Švýcaři připařili postižené ptáky, výskyt mezi potomky vzrostl z 2,9 na 15,7 %. Podobný princip platí i u zakřivených prstů. Starší americké pokusy, které cituje Americká drůbežnická asociace (American Poultry Association), ukázaly, že vyřazováním postižených ptáků z chovu klesl výskyt křivých prstů na 0,28 až 5 %, zatímco cílený výběr na tuto vadu jej zvýšil na 14,7 až 97,1 %.

1. Postižené ptáky vyřaďte z plemenitby, a to i samce, kteří by jinak měli výstavní hodnotu.
2. Zapisujte si původ kuřat. Při opakování vady u potomků stejného páru vyřaďte i rodiče, i když sami vadu nemají; mohou být jejími přenašeči.
3. Vyhýbejte se příbuzenské plemenitbě v malých chovech, protože u polygenních vad zvyšuje pravděpodobnost, že se nepříznivé vlohy sejdou.
4. Výběr do chovu dělejte až ve věku kolem 12 týdnů a později, kdy se většina zkřížených zobáků už projevila.
5. U vzácných plemen s malou populací volte střední cestu: vyřaďte postižené jedince, ale udržujte co nejvíce různých rodičů, aby se nezužovala genetická základna.

12. Stočené prsty: tři různé problémy pod jedním jménem

Když chovatelé říkají „kuře má stočené prsty“, mohou mít na mysli tři odlišné stavy. Jejich záměna je nejčastější chybou, protože každý vyžaduje jiný přístup.

Zakřivené prsty

Zakřivené prsty jsou nejběžnější. Jeden nebo více prstů (nejčastěji vnější) je vytočený do strany nebo mírně pod sousední prst. Kuře na noze stojí, chodí, hrabe a v drobnochovu ho to obvykle nijak výrazně neomezuje. U výstavních plemen ale jde o vadu: podle hodnoticího standardu Americké drůbežnické asociace se za křivé prsty strhává 0,5 až 2 body za každý prst.

Že nejde o vzácnost, ukazuje dánský průzkum (Sanotra a kolektiv, World's Poultry Science Journal, 2001). V 28 komerčních hejnech brojlerů bylo vyšetřeno 2 800 kuřat a zakřivené prsty mělo v průměru 32,6 % z nich. Výskyt pozitivně souvisel s hmotností kuřat. Podobnou souvislost mezi vyšší hmotností a křivými prsty popsala už v roce 1973 diplomová práce z University of Tennessee u nosných linií, kde naopak úroveň bílkovin, vitaminů a minerálů v krmivu vliv neměla.

Podvinuté prsty po vylíhnutí

Některá kuřata se líhnou s prsty pevně sevřenými, zahnutými pod chodidlo nebo s prstem otočeným dozadu. Často jde o kuřata, která se líhla pomalu, byla ve vejci v nesprávné poloze nebo se líhla v líhni s nevhodnou teplotou. Tato skupina se překrývá se zakřivenými prsty, ale vada je výraznější a hned po vylíhnutí zřetelná. Kosti a šlachy jednodenního kuřete jsou měkké, a proto se v prvních dnech dají někdy tvarovat do správné polohy.

Obrna se stočenými prsty

Tento stav není vada vývoje, ale nemoc z nedostatku vitaminu B2 (riboflavinu). Podle MSD Veterinary Manual postihuje mladá rychle rostoucí kuřata krmená nevhodně sestavenou směsí. Kuřata hůř rostou, mají průjem a slábnou, nedokážou natáhnout hlezenní kloub a prsty se postupně stáčejí dovnitř, takže odpočívají a chodí po patách. Při pitvě jsou zduřelé periferní nervy, zejména sedací nerv. Bez nápravy je úmrtnost vysoká do třetího týdne věku.

13. Inkubace a líhnutí jako příčina křivých prstů

Prsty se u zárodku tvoří poměrně brzy. Podle příručky Cobb se 9. den inkubace objevují drápky a 11. den jsou prsty plně vytvořené. Na jejich konečném postavení se ale podílejí poslední dny inkubace, kdy kuře zaplní celé vejce, otáčí se do polohy k líhnutí a kosti a šlachy rychle sílí.

Technické podklady i výzkum se shodují, že klíčová je teplota v závěru inkubace. Příručka Cobb uvádí jako příčinu křivých prstů teplotní potíže mezi 16. a 21. dnem nebo výživu. Embryologická příručka University of Kentucky spojuje křivé prsty a ohnuté nohy s vysokou nebo nízkou teplotou a se špatnou výživou, zejména nedostatkem vitaminů skupiny B, a nesprávně vyvinuté nohy a prsty s nevhodnou teplotou a vlhkostí během celých 21 dnů.

Výzkum z North Carolina State University (Oviedo-Rondón a kolektiv, Journal of Applied Poultry Research, 2009) ukázal, že nízká teplota na začátku inkubace, vysoká teplota v jejím závěru a stres při přepravě kuřat mohou zvýšit výskyt problémů s nohama u brojlerů, a že správné podmínky inkubace mohou snížit mimo jiné výskyt křivých prstů. Stejná skupina v British Poultry Science (2008) sledovala, jak teplota v líhni, koncentrace kyslíku a vodivost skořápky ovlivňují vývoj kostí zárodku. Americká drůbežnická asociace v souhrnu cituje, že zvýšená teplota a kyslík pod 21 % v posledních dnech mohou narušit vývoj kostí nohou, a připomíná starší pozorování, že pomalé líhnutí souvisí s vyšším výskytem vady.

Zajímavým historickým dokladem je pokus W. C. Gunthera z Valparaiso University publikovaný v Proceedings of the Indiana Academy of Science. Vejce vystavená abnormální teplotě po různou dobu inkubace daly kuřata, z nichž osm mělo zmrzačené nohy, většinou obě; v kontrolní skupině se nic takového neobjevilo.

Ne každá změna teploty ale nohy poškodí. Nizozemská studie z Wageningen University (Guz a kolektiv, Poultry Science, 2020) zkoušela různé průběhy teploty skořápky a na poruchy nohou při porážce ve 41. až 42. dni nezjistila významný vliv. To podtrhuje, že rozhodující jsou spíš výrazné odchylky a kombinace vlivů než mírné výkyvy.

Co z toho plyne pro domácí líheň

• Ověřte teploměr líhně kontrolním teploměrem; i drobná chyba v kalibraci se projeví po celých 21 dní.
• Hlídejte, aby se teplota v posledních dnech nezvyšovala. Zárodek v závěru sám vytváří teplo a v přeplněné nebo špatně větrané líhni může teplota vystoupat.
• Zajistěte větrání; v závěru inkubace zárodky spotřebují nejvíce kyslíku.
• Do líhně při líhnutí dejte drsnou podložku (papírovou utěrku, protiskluzovou rohož). Příručka Cobb uvádí jako příčinu roztažených nohou hladké líhnoucí koše bez papíru a nesprávnou teplotu.
• Kuřata nenechávejte příliš dlouho v líhni po vylíhnutí a zbytečně je nepřevážejte.

Podrobně o nastavení líhně a průběhu líhnutí den po dni píšeme v samostatných článcích; zde jen to, co se týká prstů a zobáku.

14. Výživa rodičů a kuřat: vitaminy, které tvoří zobák a prsty

Výživa ovlivňuje zobák i prsty dvojím způsobem. Zaprvé přes nosnici: co chybí v jejím krmivu, chybí i ve vejci a zárodek pak může mít vývojové vady. Zadruhé přes krmivo kuřete po vylíhnutí. Podle MSD Veterinary Manual potřebuje drůbež v krmivu nejméně 38 živin ve vhodném množství a poměru.

Z tabulky je vidět důležitá věc: výživa rodičů se projevuje spíš papouščím nebo zkráceným zobákem a měkkými či zkroucenými kostmi než klasickým zkříženým zobákem. Jedinou výjimkou v klasické literatuře je zkřížený zobák u zárodků krůt od krůt s nedostatkem kyseliny listové, jak uvádí přehled Couche a Fergusona v Proceedings of the Nutrition Society.

Riboflavin u nosnic a vylíhlých kuřat

MSD Veterinary Manual popisuje, že nedostatek riboflavinu u rodičovského hejna snižuje snášku, zvyšuje úmrtnost zárodků a do dvou týdnů snižuje líhnivost, která se po doplnění vitaminu vrátí téměř k normálu. První známky u zárodků se objevují zhruba 10. den inkubace a patří k nim kyjovité prachové peří. Starší britská studie (Coles a Cumber, Journal of Agricultural Science, 1955) ale upozornila, že kyjovité peří u odumřelých zárodků samo o sobě neznamená, že doplnění riboflavinu zlepší líhnivost, pokud ta už je průměrná.

Že vysvětlení nemusí být vždy jednoduché, ukazuje případová studie publikovaná v Avian Pathology v roce 2020. V hejnu, kde se líhla kuřata se zaostáváním růstu a kyjovitým peřím, mělo asi 5 % postižených jednodenních kuřat stočené prsty. Doplnění riboflavinu do krmiva rodičů potíže nezastavilo; rozbor ukázal v jedné dávce krmiva výrazně nadměrný obsah vápníku (asi 9,5 % místo 3,5 %) a železa a naopak nižší obsah zinku, než odpovídá doporučení (70 místo 110 mg na kg). I u stočených prstů tedy platí, že za problémem může být chybně namíchané krmivo jako celek, ne jen jeden vitamin.

Přímou souvislost mezi výživou nosnic a prsty kuřat potvrdil pokus britských výzkumníků (Whitehead a kolektiv, British Poultry Science, 1993): když dostávaly rodičovské slepice brojlerů krmivo chudé na riboflavin, klesl obsah vitaminu ve žloutku i bílku a jejich kuřata měla deformované prsty. Kyjovité peří se přitom objevovalo jen vzácně, takže autoři varovali, že ne každý problém s líhnivostí a peřím lze svádět na riboflavin.

Podobně názorně ukazuje vliv minerálů belgická práce z Lutychu (Korsak a kolektiv, 2000). Ve třech chovech kuřat se u ptáků ve věku 4 dnů až 4 týdnů objevilo jednostranné vybočení nohy se zduřelým kloubem u 5 až 50 % zvířat a rozbor krmiva odhalil nedostatek manganu. Po jeho doplnění se stav zvládl. I to je připomínka, že vady nohou mohou mít výživový původ celého hejna, ne jen jednotlivce.

Výzkum z BMC Genomics (2018), který porovnával zárodky s nedostatkem riboflavinu a zárodky, kterým byl riboflavin doplněn, ukázal, jak zásadní vitamin je: úmrtnost takových zárodků přesáhla do 15. dne inkubace 75 %.

15. Co dělat se stočenými prsty krok za krokem

Krok 1: Rozhodněte, o jaký typ jde

Podívejte se, zda kuře stojí na chodidlech, nebo na patách, zda je čilé a žere, a zda je postižené jedno kuře, nebo více. Kuře, které chodí po patách, slábne a má stočené prsty na obou nohou, potřebuje rychlou pomoc, protože může jít o nedostatek riboflavinu. Kuře, které vesele běhá s jedním vytočeným prstem, akutní pomoc nepotřebuje.

Krok 2: Při podezření na nedostatek vitaminu jednejte rychle

Podle MSD Veterinary Manual se kuřata s nedostatkem riboflavinu často uzdraví, pokud dostanou vitamin včas; pokud ale stočení prstů trvá dlouho, poškození sedacího nervu je nevratné a vitamin už nepomůže. Okamžitě zkontrolujte, čím kuřata krmíte: jde-li o obilí, rozemleté pečivo nebo krmivo pro jiný druh zvířat, nahraďte ho kompletní startérovou směsí. O podání vitaminu B2 nebo komplexu vitaminů B a jejich množství se poraďte s veterinářem; dávkování nechte na něm.

Krok 3: Vrozeně stočené prsty se dají fixovat jen v prvních dnech

V chovatelské praxi se u jednodenních kuřat s podvinutými prsty používá jednoduchá dlaha, kdy se prsty jemně narovnají do přirozené polohy a přichytí k měkké podložce z lepicí pásky nebo náplasti tvarované podle chodidla. Tento postup není předmětem větších vědeckých studií a jeho úspěšnost se v dostupné odborné literatuře neuvádí, proto jej berte jako pomoc, ne jako zaručené řešení. Obecně platí, co ukazují i zkušenosti s mláďaty papoušků a s roztaženýma nohama u ptáčat: čím dříve se s úpravou začne, tím má větší šanci, protože kosti a šlachy mláděte jsou ještě měkké. Pokud si nejste jistí, nechte si fixaci ukázat veterinářem.

• Dlaha nesmí škrtit; prsty musí zůstat teplé a růžové.
• Kontrolujte ji denně a měňte, jakmile se uvolní nebo zašpiní.
• Kuře musí s dlahou dosáhnout na krmivo a vodu.
• Obvykle se kontroluje po jednom až několika dnech, zda prsty drží polohu i bez dlahy.

Krok 4: U zakřivených prstů u starších kuřat nic nevynucujte

Prst, který je u kuřete staršího několika týdnů vytočený, se už obvykle nenarovná. Pokud kuře chodí a netrpí, není důvod zasahovat. Sledujte jen, zda se mu na chodidle netvoří otlaky, které mohou vést k zánětu chodidla (bumblefoot); o něm máme samostatný článek.

Krok 5: Upravte prostředí

Americká drůbežnická asociace v souhrnu starších studií uvádí jako rizikové faktory pro křivé prsty nedostatek tepla, přeplnění, studenou nebo kluzkou podlahu, udusanou podestýlku a drátěné podlahy. Uvádí i studii, podle které nepřetržité svícení vedlo k více vadám nohou než přerušované svícení. V odchovně tedy volte protiskluzovou podestýlku, dostatek místa, správnou teplotu pod zdrojem tepla a kuřatům dopřejte i tmavé období.

16. Jak rozlišit podobné stavy

Zkřížený zobák a stočené prsty se mohou objevit současně, ale často jde o jiné příčiny. A některé nemoci se jim podobají.

Manuál BSAVA pro nemoci drobnochovu drůbeže připomíná, že při podezření na výživovou poruchu má chovatel počítat s tím, že krmivo nebylo ideální, a že je nutná podrobná anamnéza: jaké krmivo, odkud, jak skladované a jak dlouho.

17. Prevence: kontrolní seznam pro chovatele

Před líhnutím

• Rodičovské hejno krmte kompletní směsí, doplňky jen cíleně.
• Do chovu nezařazujte ptáky se zkříženým zobákem ani výrazně křivými prsty.
• Vedete-li si záznamy, spojte každé vejce s konkrétními rodiči.
• Násadová vejce skladujte krátce; univerzitní příručka University of Florida doporučuje zakládat je do 3 až 4 dnů od snesení.
• Vejce zbytečně netřeste a nemanipulujte s nimi hrubě.

Během inkubace

• Kalibrujte teploměr a vlhkoměr.
• Pravidelně obracejte vejce; nedostatečné obracení je spojené s nesprávnými polohami zárodků.
• Hlídejte teplotu v posledních dnech a větrání.
• Na dno líhně při líhnutí dejte drsnou podložku.

Po vylíhnutí

• Každé kuře prohlédněte zepředu (zobák) i zespodu (prsty).
• Krmte startérovou směsí, zajistěte vodu a správnou teplotu.
• Používejte protiskluzovou podestýlku a dopřejte kuřatům noc.
• Kuřata vážte a postižené sledujte zvlášť.
• Zkontrolujte všechna kuřata znovu ve 4 a ve 12 týdnech před výběrem do chovu.

18. Modelový příklad: jak vyhodnotit líhnutí s vadami

Představme si chovatele, kterému se z 40 násadových vajec vylíhlo 32 kuřat. Dvě z nich mají vytočený jeden prst, jedno zkřížený zobák a dvě sevřené prsty na obou nohou.

• Podíl kuřat s nějakou vadou: 5 z 32 je přibližně 15,6 %. To je výrazně víc, než jsou desetiny procenta uváděné pro komerční líhně, a vyplatí se hledat příčinu.
• Zkřížený zobák: 1 z 32 je přibližně 3 %. U krajového plemene to odpovídá rozmezí z výzkumu. Chovatel si zapíše rodiče a sleduje, zda se vada zopakuje.
• Prsty: 4 kuřata s potížemi prstů v jednom líhnutí ukazují spíš na inkubaci. Chovatel zkontroluje teploměr líhně, zda se v závěru nepřehřívala, a zda měla kuřata při líhnutí drsnou podložku.
• Výživa: pokud byly nosnice krmeny jen obilím, doplní pro další sezónu kompletní směs.

Kuřata se sevřenými prsty chovatel ve stejný den zafixuje, kuřatům s jedním vytočeným prstem nechá volnost a kuře se zkříženým zobákem dostane vlastní hlubokou misku s kaší. Za týden všechna zváží.

19. Kdy kontaktovat veterináře

• Kuře chodí po patách, slábne nebo leží.
• Stočené prsty se objeví u více kuřat najednou nebo až několik dní po vylíhnutí.
• Pták se zkříženým zobákem hubne, přestože má upravené krmení.
• Zobák krvácí, je oteklý nebo se zkřivil náhle.
• Kuře má současně průjem, zaostává v růstu, kroutí hlavou nebo padá.
• Potřebujete první úpravu přerostlého zobáku.
• Zvažujete, zda je kvalita života ptáka ještě přijatelná.

Veterinář může vyšetřit hejno jako celek, doporučit rozbor krmiva, případně pitvu uhynulých kuřat. Při podezření na výživovou poruchu je pitva cenná, protože například zduřelé sedací nervy jsou podle MSD Veterinary Manual typickým nálezem při nedostatku riboflavinu.

20. Kvalita života a kdy zvážit utracení

Většina kuřat s mírně zkříženým zobákem nebo křivými prsty žije normální život. Existují ale těžké případy, kdy pták nedokáže sám přijímat potravu, trvale hubne nebo trpí. Pak je na místě zvážit s veterinářem, zda je péče v jeho zájmu.

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, stanoví, že nikdo nesmí zvíře bez důvodu usmrtit, ale zároveň za týrání považuje i jednání, které zvířeti způsobuje utrpení. Utracení definuje jako usmrcení zvířete pokud možno bezbolestně veterinárními prostředky, které provádí veterinární lékař nebo se provádí pod jeho kontrolou; podle § 5 je smí provést jen veterinární lékař nebo zletilá osoba pod odborným dohledem veterináře. Zákon zakazuje usmrcovat zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení, například utopením. Domácí porážku drůbeže upravuje samostatně § 5h. Pokud si nejste jistí, jak postupovat, obraťte se na veterináře; nenechávejte těžce postiženého ptáka trpět.

21. Mýty a fakta

22. Slovníček pojmů

• Maxila a mandibula: horní a dolní čelist, kostní základ zobáku.
• Rhamfotéka: rohovinové pouzdro zobáku, které celý život dorůstá.
• Zkřížený (nůžkový) zobák: boční vychýlení horní či dolní části zobáku do opačných stran.
• Papouščí zobák: příliš dlouhý horní zobák zahnutý dolů, často výživového původu.
• Polygenní vada: vada podmíněná více geny současně, dědí se nepravidelně.
• Dědivost (heritabilita): podíl rozdílů mezi zvířaty, který lze vysvětlit geny; hodnota 0 až 1.
• Riboflavin: vitamin B2, nezbytný mimo jiné pro zdravé nervy a vývoj zárodku.
• Obrna se stočenými prsty: projev nedostatku riboflavinu se zduřením sedacího nervu.
• Kyjovité peří: prachové peří, které neprorazí z pochev; ukazatel nedostatku riboflavinu u zárodků.
• Perosa: vyklouznutí šlachy z hlezenního kloubu, spojované mimo jiné s nedostatkem biotinu, kyseliny listové a vitaminu B12.
• Násadové vejce: vejce určené k líhnutí.

23. Časté otázky o zkříženém zobáku a stočených prstech

Shrnutí

Zdroje a odborná literatura

1. Joller S. a kol. (Univerzita v Bernu): Crossed beaks in a local Swiss chicken breed, BMC Veterinary Research, 2018, recenzovaná studie
2. Bai H. a kol.: Single SNP- and pathway-based genome-wide association studies for beak deformity in chickens using high-density 600K SNP arrays, BMC Genomics, 2018, recenzovaná studie
3. Bai H. a kol.: Identification of genes related to beak deformity of chickens using digital gene expression profiling, PLoS ONE, 2014, recenzovaná studie
4. Shi L. a kol.: Asymmetric expression of CA2 and CA13 linked to calcification in the bilateral mandibular condyles cause crossed beaks in chickens, Journal of Integrative Agriculture, 2024, recenzovaná studie
5. Doneley R. J. T.: Transsinus pinning to correct lateral deviation of the upper beak in juvenile macaws, Journal of Avian Medicine and Surgery, 2021, recenzovaná studie
6. Iqbal A., Moss A. F.: Review: Key tweaks to the chicken's beak, Animal, 2021, přehledový článek
7. Studie porovnání nosnic s ostrým a tupým zobákem při oklovávání peří, British Poultry Science, 2024, recenzovaná studie
8. MSD Veterinary Manual: Nutritional disorders of the peripheral nerves and neuromuscular junction in animals (riboflavin deficiency), veterinární příručka
9. MSD Veterinary Manual: Vitamin deficiencies in poultry, veterinární příručka
10. MSD Veterinary Manual: Nutrition and management of poultry (souhrn nutričních potřeb), veterinární příručka
11. Warner K.: Nutritional disorders, kapitola v BSAVA Manual of Backyard Poultry Medicine and Surgery, 2019, veterinární příručka
12. Couch J. R., Ferguson T. M.: Nutrition and embryonic development in the domestic fowl, Proceedings of the Nutrition Society, 1975, přehledový článek
13. Coles R., Cumber F.: Observations on the relationship between riboflavin, hatchability and clubbed down, Journal of Agricultural Science, 1955, recenzovaná studie
14. Kazuistika zaostávání růstu a kyjovitého peří u kuřat s rozborem krmiva rodičů, Avian Pathology, 2020, recenzovaná studie
15. Studie transkriptomu jater zárodků s nedostatkem riboflavinu, BMC Genomics, 2018, recenzovaná studie
16. American Poultry Association: Crooked toes in poultry, 2022, odborný chovatelský svaz (souhrn studií)
17. Sanotra G. S. a kol.: Monitoring leg problems in broilers: a survey of commercial broiler production in Denmark, World's Poultry Science Journal, 2001, recenzovaná studie
18. Ali N. M.: Effects of strains and certain nutritional factors on incidence of toe abnormalities, eyeball and body weights of chickens, University of Tennessee, 1973, diplomová práce
19. Oviedo-Rondón E. a kol.: Effect of incubation temperatures and chick transportation conditions on bone development and leg health, Journal of Applied Poultry Research, 2009, recenzovaná studie
20. Oviedo-Rondón E. a kol.: Incubation conditions affect leg health in large, high-yield broilers, Journal of Applied Poultry Research, 2009, recenzovaná studie
21. Oviedo-Rondón E. a kol.: Broiler embryo bone development is influenced by incubator temperature, oxygen concentration and eggshell conductance at the plateau stage in oxygen consumption, British Poultry Science, 2008, recenzovaná studie
22. Guz B. C. a kol. (Wageningen University): Effects of eggshell temperature pattern during incubation on tibia characteristics of broiler chickens at slaughter age, Poultry Science, 2020, recenzovaná studie
23. Gunther W. C. (Valparaiso University): Effect of abnormal incubating temperature on chick behavior, Proceedings of the Indiana Academy of Science, odborný článek
24. Butcher G. D., Nilipour A. H.: Chicken embryo malpositions and deformities, University of Florida IFAS Extension, 2002 (revize 2009), odborná příručka
25. University of Kentucky: Embryology – Lesson 12: The hatch, odborná výuková příručka
26. University of Illinois Extension: Incubation troubleshooting, odborná příručka
27. Cobb: Chick embryo development, 2025, technická příručka šlechtitelské společnosti
28. Permana R. G. S. a kol.: Splayed leg in birds: diagnosis, therapy, and prevention, Jurnal Sain Veteriner, 2023, odborný článek
29. Whitehead C. C. a kol.: Defective down-syndrome in chicks is not caused by riboflavin deficiency in breeders, British Poultry Science, 1993, recenzovaná studie
30. Korsak N. a kol. (Université de Liège): Description de cas de chondrodystrophie dans trois exploitations de poulets label, Annales de Médecine Vétérinaire, 2000, recenzovaná studie
31. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zakonyprolidi.cz

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinárním lékařem. U nemocných nebo trpících zvířat se vždy poraďte s veterinářem; léčiva a doplňky podávejte jen podle jeho doporučení.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet