733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Granule pro nosnice: složení, dávkování a jak číst etiketu

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Hodnoty vycházejí z odborné literatury o výživě drůbeže, doporučení šlechtitelských firem pro hybridy nosnic a z evropských pravidel pro označování krmiv. Konkrétní potřeba se liší podle hybridu, věku, hmotnosti slepic a teploty v kurníku, proto čísla berte jako orientační rozpětí.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Slepice na našem dvoře mě naučily, že pytel krmení není jako pytel krmení. Některé granule jim chutnají a vejce mají pevnou skořápku, po jiných se snáška zhorší. Proto jsem prošel odbornou literaturu o výživě nosnic a sepsal, co v granulích má být, kolik jich slepice potřebuje a jak se vyznat v etiketě. Ať si můžete vybrat sami a s jistotou.

1. Granule pro nosnice v kostce

Tady je rychlý přehled toho nejdůležitějšího. Každé téma pak rozebíráme podrobně v dalších kapitolách.

2. Co jsou granule pro nosnice a čím se liší od jiných směsí

Granule pro nosnice jsou kompletní krmná směs, která byla po namíchání lisována do drobných válečků. Kompletní znamená, že má pokrýt celou denní potřebu živin, pokud ji slepice dostává jako hlavní a téměř jediné krmivo. To je zásadní rozdíl proti obilné směsi nebo samotné pšenici, které jsou jen jednou částí krmné dávky a samy o sobě potřeby nosnice nepokryjí.

Evropské právo rozlišuje krmné směsi podle účelu. Kompletní krmivo pokrývá celou denní dávku. Doplňkové krmivo obsahuje vysoký podíl některých látek a je určeno ke zkrmování spolu s dalšími krmivy, typicky s obilím. Minerální krmivo je doplňkové krmivo s vysokým obsahem minerálních látek. Tyto pojmy najdete na etiketě a mají velký praktický význam, protože doplňkové krmivo podávané samotné by slepici předávkovalo některými látkami, zatímco obilí podávané samotné by jí naopak mnoho chybělo.

Granule pro nosnice se liší i od granulí pro výkrm kuřat a od směsí pro odchov kuřic. Výkrmové směsi mají vyšší obsah bílkovin a energie a jen málo vápníku, protože brojler skořápku netvoří. Směs pro kuřice má vápník nízký záměrně, protože nadbytek vápníku v době růstu může poškodit ledviny. Teprve těsně před začátkem snášky se přechází na směs s vyšším vápníkem. Proto je dobré si vždy přečíst, pro jakou kategorii je krmivo určeno, a nespoléhat jen na obrázek slepice na pytli.

Jak se granule vyrábějí

Při výrobě se jednotlivé složky pomelou, smíchají podle receptury, obvykle se ovlhčí párou a protlačí matricí. Teplo a tlak zpevní částice a zčásti zlepší stravitelnost škrobu. Hotové granule se vychladí a usuší. Průměr granulí pro dospělé nosnice bývá obvykle kolem 2,5 až 4 mm. Menší kusy a drť se používají pro mladší drůbež. Kvalitní granule se nedrolí, v pytli je jen málo prachu a mají jednotnou barvu.

3. Co nosnice potřebuje k tvorbě vejce

Moderní hybridní nosnice snese v nejlepším období snášky téměř jedno vejce denně. Vejce o hmotnosti zhruba 60 g obsahuje kolem 6 až 7 g bílkovin, přibližně 5 až 6 g tuku a skořápku, ve které je zhruba 2 g vápníku. Tyto látky musí slepice každý den přijmout v krmivu, a navíc pokrýt vlastní záchovnou potřebu, tedy energii a živiny na udržení tělesné teploty, pohyb, obnovu peří a činnost orgánů.

Výživa nosnice je proto náročnější, než by se mohlo zdát podle velikosti zvířete. Slepice vážící kolem 1,8 kg každý den vytvoří vejce, které odpovídá zhruba 3 % její tělesné hmotnosti. Kdyby takovou zátěž měl člověk, musel by denně vyprodukovat přes dvě kila vysoce kvalitních živin. Nedivme se tedy, že se nedostatek jakékoli složky rychle projeví na počtu vajec, na jejich velikosti nebo na skořápce.

Voda patří do výživy stejně jako krmivo. Vejce je z přibližně tří čtvrtin voda a slepice obvykle vypije zhruba dvakrát víc vody, než sní krmiva, v horku ještě více. Nejlepší granule jsou k ničemu, pokud je napáječka prázdná nebo zamrzlá.

4. Bílkoviny a aminokyseliny

Údaj o hrubých bílkovinách na etiketě udává, kolik dusíkatých látek krmivo obsahuje. Pro nosnici ale není podstatné jen celkové množství, nýbrž hlavně skladba aminokyselin. Bílkovina se v těle rozkládá na aminokyseliny a z nich slepice staví bílek, žloutek i peří. Některé aminokyseliny si tělo neumí vyrobit a musí je přijmout v krmivu. U drůbeže jsou nejčastěji limitující methionin, lysin, threonin a tryptofan.

Methionin je pro nosnici obvykle první limitující aminokyselinou. Když ho je málo, slepice nedokáže využít ani ostatní bílkoviny, i kdyby jich bylo dost. Proto výrobci kompletních směsí methionin často doplňují v čisté podobě a jeho obsah na etiketě uvádějí. Obilí má methioninu i lysinu málo, a proto samotné obilí výživu nosnice nepokryje, i když v něm je kolem 10 až 13 % bílkovin.

Kolik bílkovin je správně

Šlechtitelské firmy pro hybridy nosnic a odborná literatura uvádějí, že nosnice potřebuje denně zhruba 16 až 19 g hrubých bílkovin, podle hmotnosti, snášky a velikosti vajec. Při denním příjmu kolem 115 g krmiva tomu odpovídá obsah přibližně 15 až 17 % v krmivu. Proto má většina směsí pro nosnice obsah bílkovin v tomto rozmezí. Směsi s vyšším obsahem, kolem 18 až 20 %, se používají například v začátku snášky, v horku, kdy slepice jedí méně, nebo pro těžká plemena.

Hodnoty obilovin kolísají podle odrůdy, ročníku a hnojení, proto jsou uvedeny jako rozpětí. Smysl tabulky je ukázat, proč přidávání obilí ke granulím snižuje celkový obsah bílkovin v dávce.

Odkud bílkoviny ve směsi pocházejí

Nejčastějším zdrojem bílkovin ve směsích pro nosnice je sójový extrahovaný šrot. Používají se také řepkové pokrutiny nebo šrot, slunečnicové pokrutiny, hrách, bob, kukuřičný lepek a někdy kvasnice. Každý zdroj má jinou skladbu aminokyselin a jinou stravitelnost, a proto výrobci kombinují více surovin a doplňují čisté aminokyseliny. Pořadí surovin ve složení na etiketě vám řekne, které tvoří největší podíl.

Čak radí

Já si dlouho myslel, že čím víc bílkovin, tím líp. Jenže slepice nadbytečné bílkoviny neuloží, rozloží je a dusík vyloučí v trusu. V kurníku pak víc čpí amoniak. Nejlepší je tedy směs se správným obsahem a vyváženými aminokyselinami, ne s co nejvyšším číslem.

5. Vápník, fosfor a pevná skořápka

Vápník je pro nosnici jedinečný. Žádné jiné hospodářské zvíře ho nepotřebuje v tak velkém množství vzhledem k velikosti těla. Skořápka vejce je tvořena převážně uhličitanem vápenatým a obsahuje zhruba 2 g vápníku. Nosnice tedy potřebuje denně přijmout přibližně 3,5 až 4,5 g vápníku, protože ne všechno, co sní, dokáže využít.

Skořápka se tvoří hlavně večer a v noci, kdy slepice nežere. Vápník proto čerpá částečně ze zažívacího traktu, kam se dostal z večerního krmení, a částečně z takzvané dřeňové kosti. To je zvláštní typ kostní tkáně, kterou si nosnice vytvoří před začátkem snášky jako zásobárnu vápníku. Když slepice nemá dost vápníku v krmivu, čerpá z kostí víc a víc, až mohou křehnout. Odborná literatura tento stav u nosnic popisuje jako osteoporózu nosnic.

Kolik vápníku v granulích

Kompletní směsi pro nosnice obsahují obvykle 3,5 až 4,2 % vápníku. Starší nosnice snášejí větší vejce, ale účinnost vstřebávání vápníku s věkem klesá, proto se pro ně doporučuje spíše horní část rozpětí nebo doplnění hrubého vápence. Na rozdíl od nosnic potřebují kuřice a kohouti mnohem méně, kolem 1 % vápníku.

Proč záleží na velikosti částic vápníku

Jemně mletý vápenec se rozpustí rychle a slepice ho využije hned. Hrubší částice, zhruba velikosti několika milimetrů, zůstávají ve svalnatém žaludku déle a uvolňují vápník postupně i v noci, kdy se tvoří skořápka. Proto se nosnicím často doporučuje část vápníku podávat v hrubé formě, například jako krmný vápenec v drti nebo drcené ústřicové skořápky. V granulích je vápník obvykle jemně mletý, proto je samostatná miska s hrubým vápencem užitečným doplňkem, zvlášť u starších slepic.

Fosfor a vitamin D3

Vápník a fosfor fungují v těle společně. Fosfor slepice potřebuje pro kosti a pro látkovou výměnu. V rostlinných surovinách je ale velká část fosforu vázána ve formě fytátu, který drůbež bez pomoci téměř nevyužije. Proto výrobci přidávají enzym fytázu, která tento fosfor uvolní. Na etiketě ji najdete mezi doplňkovými látkami. Vitamin D3 je nutný k tomu, aby se vápník ze střeva vůbec dostal do krve. Slepice na volném výběhu si ho zčásti vytvoří na slunci, v zimě a v kurníku však závisí na krmivu.

6. Energie, tuky a vláknina

Energie se v krmivech pro drůbež vyjadřuje jako metabolizovatelná energie, zkráceně ME, v megajoulech na kilogram. Je to energie, kterou slepice skutečně využije po odečtení ztrát v trusu a moči. Směsi pro nosnice obsahují zpravidla 11 až 11,7 MJ ME na kilogram.

Zajímavé je, že slepice do značné míry žere podle energie. Když je krmivo energeticky bohatší, sežere ho méně. Když je chudší, sežere ho víc. Tuto vlastnost ale má jen v určitých mezích, a proto výrobci vyvažují obsah bílkovin a minerálů podle očekávaného příjmu. V zimě, kdy slepice potřebují víc energie na udržení teploty, jedí víc. V létě, při teplotách nad zhruba 25 °C, jedí méně, a pak hrozí, že jim nebude stačit bílkovin a vápníku.

Tuk a kyselina linolová

Tuk je koncentrovaným zdrojem energie. Ve směsích pro nosnice ho bývá obvykle 3 až 6 %. Důležitá je kyselina linolová, nenasycená mastná kyselina, kterou slepice neumí vytvořit. Její nedostatek se projeví menšími vejci. Zdrojem bývá kukuřice, sójový olej nebo jiné rostlinné oleje.

Vláknina

Hrubá vláknina ve směsích pro nosnice bývá obvykle do zhruba 5 až 6 %. Drůbež ji neumí příliš dobře trávit, ale určité množství vlákniny podporuje činnost svalnatého žaludku a střev. Velmi vysoký podíl vlákniny snižuje energetickou hodnotu krmiva. Typickým příkladem je oves s pluchami nebo velký podíl otrub.

7. Vitaminy, stopové prvky a sůl

Kompletní krmná směs obsahuje premix, tedy směs vitaminů a stopových prvků v malých, ale přesných množstvích. Bez nich by slepice nemohla dlouhodobě snášet a zůstat zdravá, i kdyby měla dost bílkovin a energie.

Sůl je potřeba jen v malém množství. Kompletní směsi obsahují sodíku obvykle kolem 0,15 až 0,2 %. Proto se slepicím nemají dávat slané zbytky z kuchyně ve velkém. Při nadbytku soli pijí víc, mají řidší trus a v extrémních případech může jít o otravu.

Vitaminy a stopové prvky jsou na etiketě uvedeny v oddílu doplňkové látky, obvykle v mezinárodních jednotkách nebo miligramech na kilogram krmiva. Nemusíte jim všem rozumět. Důležité je, že u kompletní směsi tam jsou, a že krmivo není staré, protože některé vitaminy se při dlouhém skladování rozkládají.

8. Granule, drť nebo sypká směs

Stejnou recepturu lze prodávat ve třech podobách. Sypká směs je pomletá a smíchaná, ale nelisovaná. Granule jsou lisované válečky. Drť, někdy nazývaná krupice, vzniká rozdrcením granulí na menší kousky. Každá forma má své výhody.

Proč granule omezují vybírání

Ve sypké směsi jsou částice různé velikosti. Slepice přirozeně preferuje větší kousky, a proto vyzobává zrna a hrubé částice a jemný podíl, ve kterém bývají minerály, vitaminy a aminokyseliny, nechá. Když chovatel krmítko doplňuje dřív, než slepice spotřebují jemný podíl, dostávají ve výsledku jinou výživu, než jakou výrobce zamýšlel. U granulí je každý kousek stejný, a proto slepice nemá z čeho vybírat.

Kdy dává smysl sypká směs

Sypká směs se vyplatí tam, kde chovatel krmítko nechá pravidelně vyprázdnit, například jednou denně, a slepice tak sežerou i jemný podíl. Výhodou je, že zabaví slepice déle, což u některých hejn snižuje nudu a klování. Odborné zdroje uvádějí, že slepice krmené sypkou směsí obvykle tráví žraním více času. Pro malý domácí chov, kde se krmí z velkého zásobníku na několik dní, jsou ale obvykle praktičtější granule.

Velikost granulí

Pro dospělé nosnice se běžně používají granule o průměru přibližně 2,5 až 4 mm. Příliš velké granule mohou menším plemenům a zakrslé drůbeži dělat potíže, příliš jemná drť zase víc práší. U zakrslých slepic se často osvědčí drť nebo menší granule.

Čak radí

U nás se osvědčilo jednoduché pravidlo. Když se krmí z velkého zásobníku na několik dní, používáme granule. Když chcete slepice zabavit a krmíte jednou denně tak, aby se krmítko vyprázdnilo, může posloužit i sypká směs. Hlavně nedosypávejte nové krmivo na zbytek prachu, který slepice nechaly.

9. Dávkování na slepici a den

Většina chovatelů nechává slepicím granule v krmítku k dispozici celý den, takzvaně ad libitum. Slepice si množství z velké části řídí sama. Přesto je dobré vědět, kolik by měly sníst, protože odchylka od běžné spotřeby je užitečným signálem. Výrazně vyšší spotřeba často znamená plýtvání, hlodavce nebo divoké ptáky. Výrazně nižší spotřeba může znamenat nemoc, horko, nedostatek vody nebo nechutné krmivo.

Uvedená čísla platí pro slepice ve snášce za mírných teplot. Šlechtitelské příručky pro hnědovaječné hybridy obvykle uvádějí spotřebu kolem 110 až 120 g na slepici a den. U plemen chovaných v malých chovech jsou údaje méně přesné, protože se hejna velmi liší. Za chladného počasí stoupne spotřeba o několik procent až o desítky procent, v horku klesne.

Vliv teploty

Slepice potřebuje energii na udržení tělesné teploty. Literatura o výživě drůbeže uvádí, že pod oblastí tepelné pohody, která se u dospělých nosnic pohybuje zhruba mezi 18 a 24 °C, roste spotřeba krmiva s každým stupněm chladu přibližně o jedno až dvě procenta. V létě je to naopak. Proto se v horkých dnech vyplatí krmit v chladnějších ranních a večerních hodinách a mít dostatek chladné vody.

Kolik krmiva za rok

Když počítáme s průměrnou spotřebou 120 g denně, sní jedna slepice za rok asi 44 kg krmiva. Ve skutečnosti bývá spotřeba v malých chovech vyšší, protože se víc plýtvá a slepice spotřebují víc energie ve výběhu a v zimě. Počítejte proto spíše s 45 až 50 kg na slepici a rok.

10. Modelové příklady a výpočty spotřeby

Výpočty pomohou naplánovat nákup a odhalit, zda se krmivo neztrácí. Uvedená čísla jsou modelová a skutečnost se bude lišit podle vašeho hejna.

Příklad 1: Šest hnědovaječných slepic

Šest slepic krát 120 g je 720 g krmiva denně. Pytel o hmotnosti 25 kg vydrží 25 000 děleno 720, tedy zhruba 34 až 35 dní. Když vám pytel dojde za tři týdny, spotřeba je asi o polovinu vyšší, než by měla být. Prověřte, zda krmivo nevyhrabávají na zem, zda k němu nemají přístup potkani, myši nebo vrabci a zda krmítko není příliš plné.

Příklad 2: Granule a obilí

Chovatel dává deseti slepicím granule ad libitum a odpoledne jim nasype dvě hrsti pšenice, zhruba 200 g. Slepice sežerou celkem asi 1,2 kg krmiva denně. Obilí tedy tvoří 200 z 1 200 g, asi 17 % dávky. Pokud mají granule 16,5 % bílkovin a pšenice 12 %, je obsah bílkovin v celé dávce přibližně 0,83 krát 16,5 plus 0,17 krát 12, tedy kolem 15,7 %. Vápník klesne přibližně ze 3,8 % na 3,2 %. To je hranice, kdy se u starších slepic může projevit slabší skořápka, a proto je vhodné mít k dispozici hrubý vápenec.

Příklad 3: Příliš mnoho obilí

Když stejné hejno dostane obilí do sytosti a granule až potom, může obilí tvořit polovinu dávky. Bílkoviny pak klesnou zhruba na 14 % a vápník na necelá 2 %. To už je pro nosnici výrazně málo a projeví se to obvykle během několika týdnů menšími vejci, slabou skořápkou nebo poklesem snášky.

Příklad 4: Cena jednoho vejce za krmivo

Když slepice sní 120 g krmiva denně a snese pět vajec za týden, spotřebuje na jedno vejce zhruba 840 děleno 5, tedy asi 170 g krmiva. Cenu krmiva na jedno vejce zjistíte tak, že cenu za kilogram vynásobíte 0,17. Tento jednoduchý výpočet ukáže, že na ceně krmiva záleží méně, než na tom, kolik ho přijde nazmar.

11. Jak číst etiketu krmiva

Označování krmiv upravuje v celé Evropské unii nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 o uvádění na trh a používání krmiv. V Česku na dodržování pravidel dohlíží Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Etiketa proto obsahuje předepsané údaje, které umožňují krmiva srovnat.

Co na etiketě najdete

1. Druh krmiva. Například kompletní krmivo nebo kompletní krmná směs, doplňkové krmivo, minerální krmivo.
2. Druh a kategorie zvířat. Například nosnice, kuřice, výkrm kuřat. To je důležitější než obrázek na obalu.
3. Návod k použití. Výrobce zde uvádí, zda se krmivo podává samotné, nebo s obilím, a od jakého věku.
4. Složení. Seznam krmných surovin v sestupném pořadí podle hmotnosti. Co je uvedeno první, tvoří největší podíl.
5. Analytické složky. Obsah hrubých bílkovin, hrubého tuku, hrubé vlákniny, hrubého popela a u kompletních směsí pro hospodářská zvířata obvykle také vápníku, fosforu a sodíku, často i methioninu a lysinu.
6. Doplňkové látky. Vitaminy, stopové prvky, enzymy, aminokyseliny, případně barviva, s názvem a množstvím.
7. Výrobce nebo osoba odpovědná za označení, schvalovací nebo registrační číslo provozu, číslo šarže, čistá hmotnost a datum minimální trvanlivosti.

Co znamená slovo hrubý

Hrubé bílkoviny, hrubý tuk, hrubá vláknina a hrubý popel jsou názvy laboratorních metod. Hrubé bílkoviny se počítají z obsahu dusíku, a proto zahrnují i nebílkovinné dusíkaté látky. Hrubý popel je zbytek po spálení vzorku a odpovídá zhruba obsahu minerálních látek. U směsí pro nosnice je vysoký, často kolem 11 až 14 %, protože obsahují hodně vápence. To není chyba ani známka špatné kvality.

Jak srovnávat dvě krmiva

Údaje o fosforu a methioninu se mezi výrobci liší podle toho, zda uvádějí celkový, nebo využitelný obsah, a podle přidané fytázy. Porovnávejte proto spíše celek než jedno číslo.

Kokcidiostatika a jiné látky

Některé směsi pro mladou drůbež obsahují kokcidiostatika, látky proti kokcidióze. Na etiketě musí být uvedena a často je k nim připojeno upozornění o ochranné lhůtě nebo o tom, že se krmivo nesmí podávat nosnicím ve snášce. Směs pro nosnice ve snášce by kokcidiostatika obsahovat neměla. Pokud si nejste jisti, poraďte se s prodejcem nebo s veterinářem a etiketu si přečtěte celou.

12. Obilí, zbytky a doplňky ke granulím

Slepice milují zrní a chovatelé je rádi odměňují. To je v pořádku, pokud si uvědomíte, že každá hrst obilí ředí vyváženou směs. Celá zrna mají méně bílkovin a velmi málo vápníku. Obecné doporučení zahraničních univerzitních poradenských služeb je udržet pamlsky, obilí a zbytky do zhruba 10 % celkové denní dávky. Česká chovatelská praxe často pracuje s podílem obilí do pětiny dávky u kompletní směsi. Kdo chce krmit více obilí, má zvolit doplňkovou směs, která je na to připravena.

Grit

Slepice nemají zuby. Potravu rozmělňují ve svalnatém žaludku pomocí drobných kamínků, kterým se říká grit. Pokud jedí jen granule, které se ve vodě a žaludečních šťávách snadno rozpadají, grit nezbytně nepotřebují. Jakmile dostávají celá zrna, trávu nebo zbytky, je vhodné mít grit k dispozici. Používá se nerozpustný křemičitý grit, odlišný od vápence. Slepice na výběhu si kamínky obvykle najdou samy.

Vápenec a skořápky

Krmný vápenec nebo drcené ústřicové skořápky v samostatné misce jsou dobrou pojistkou. Slepice, které vápník potřebují víc, si ho vezmou. Ty, které ho mají dost, si ho většinou nevšímají. Vlastní vaječné skořápky lze také zkrmovat, ale měly by být vysušené, rozdrcené tak, aby nepřipomínaly vejce, a nejlépe tepelně ošetřené, aby slepice nenaučily klovat vejce.

Zbytky z kuchyně

Zbytky z kuchyně by v dávce měly hrát jen malou roli. Vynechejte slané, plesnivé, zkažené, tučné a kořeněné potraviny. Platná pravidla Evropské unie pro vedlejší živočišné produkty omezují zkrmování kuchyňských odpadů hospodářským zvířatům, kam patří i drůbež. Podrobnosti o tom, co do krmítka nepatří, najdete v našem průvodci o krmení slepic.

13. Krmení podle věku a období

Granule pro nosnice jsou určené pro slepice ve snášce. Před začátkem snášky a v některých obdobích roku mají slepice jiné potřeby.

Nástup snášky se obvykle pozná podle zčervenání a zvětšení hřebínku a lalůčků. Šlechtitelské příručky doporučují přejít na směs pro nosnice zhruba v době, kdy hejno snese první vejce, nebo krátce předtím. Pokud máte v hejnu slepice různého věku, je rozumné krmit všechny nosnicovou směsí a mladým kuřicím ji podávat až s blížící se snáškou.

Přepeřování

Na podzim slepice obvykle přepeřují a snáška se zastaví nebo omezí. Peří je tvořeno téměř výhradně bílkovinou keratinem, a proto v tomto období potřeba bílkovin, zvláště sirných aminokyselin, roste. Někteří chovatelé v této době přecházejí na směs s vyšším obsahem bílkovin. Vápníku slepice potřebují méně, protože nesnášejí, a nadbytečný vápník vyloučí. Podrobnosti o pauzách ve snášce rozebíráme v článku o tom, proč slepice nesnáší.

14. Jak přejít na nové krmivo

Slepice jsou konzervativní. Nový tvar nebo barva granulí je může na několik dní odradit a krátkodobě se může snížit spotřeba i snáška. Proto se doporučuje přecházet na nové krmivo postupně.

1. Dny 1 až 3: tři čtvrtiny starého krmiva a čtvrtina nového.
2. Dny 4 až 6: polovina a polovina.
3. Dny 7 až 9: čtvrtina starého a tři čtvrtiny nového.
4. Od 10. dne: jen nové krmivo.

Během přechodu sledujte, zda slepice krmivo žerou, zda se nemění trus a jak se drží snáška. Přechod ze sypké směsi na granule bývá snadný. Opačný přechod, z granulí na sypkou směs, může slepice zpočátku mást, protože se musí naučit žrát jemné částice.

Čak radí

Když jsem kdysi slepicím vyměnil krmení ze dne na den, dva dny na nové granule jen podezíravě koukaly. Od té doby míchám postupně, zhruba deset dní. Je to drobnost, ale snáška se nerozhodí a slepice jsou klidnější.

15. Skladování granulí

Granule jsou suché krmivo, ale přesto se mohou zkazit. Vlhkost podporuje růst plísní, které mohou tvořit mykotoxiny. Teplo a světlo urychlují rozklad vitaminů a oxidaci tuků. Hlodavci krmivo znečišťují a mohou přenášet nemoci.

Zásady správného skladování

• Skladujte v suchu, ve stínu a v chladu, ideálně v uzavřené kovové nebo pevné plastové nádobě.
• Pytel nestavte přímo na beton nebo zem, kde může vlhnout. Podložte ho paletou nebo prkny.
• Kupujte zásobu, kterou spotřebujete zhruba za jeden až dva měsíce.
• Nesypte nové krmivo na zbytky starého na dně nádoby. Nádobu před doplněním vyprázdněte.
• Uchovejte si etiketu nebo číslo šarže, dokud krmivo nespotřebujete.
• Krmivo, které páchne zatuchle, je hrudkovité, plesnivé nebo napadené škůdci, slepicím nedávejte.

Datum minimální trvanlivosti stanovuje výrobce. U směsí pro drůbež se obvykle pohybuje v řádu několika měsíců od výroby. Neznamená to ale, že se krmivo do té doby nemění. Obsah některých vitaminů klesá postupně, proto je čerstvější krmivo obecně lepší.

16. Jak poznat, že krmivo slepicím sedí

Nejlepším ukazatelem kvality krmiva jsou samotné slepice. Etiketa a cena řeknou hodně, ale skutečný výsledek vidíte v hejnu.

Kontrolní seznam

• Slepice žerou krmivo ochotně a spotřeba odpovídá očekávání.
• Snáška odpovídá věku a ročnímu období.
• Vejce mají pevnou, hladkou skořápku bez tenkých míst a vrásek.
• Velikost vajec postupně stoupá s věkem slepic.
• Peří je lesklé a celistvé mimo období přepeřování.
• Trus je formovaný, s bílou čepičkou kyseliny močové, ne vodnatý.
• Slepice jsou aktivní a nemají sklon k vzájemnému klování.
• Hmotnost slepic zůstává stabilní. Hrudní kost by neměla výrazně vystupovat.

Varovné signály

Mnoho z těchto projevů může mít i jiné příčiny než krmení, například nemoc, parazity, stres nebo věk. Pokud potíže přetrvávají nebo se zhoršují, poraďte se s veterinářem. Přehled nemocí slepic najdete v samostatném článku.

17. Nejčastější chyby

1. Kombinace kompletní směsi s velkým množstvím obilí. Výsledkem je nedostatek bílkovin a vápníku.
2. Doplňkové krmivo podávané samotné. Doplňkové směsi jsou počítané na kombinaci s obilím, samotné mohou dávku převážit.
3. Směs pro nosnice pro kuřice. Nadbytek vápníku v době růstu není vhodný.
4. Nosnice na výkrmové směsi. Málo vápníku a zbytečně mnoho energie.
5. Staré nebo zvlhlé krmivo. Riziko plísní a nedostatku vitaminů.
6. Přeplněné krmítko. Slepice vyhazují krmivo zobákem a plýtvá se.
7. Dosypávání na prachový zbytek. Jemný podíl se hromadí a kazí.
8. Prázdná napáječka. Bez vody slepice nežerou a snáška klesá.
9. Náhlá změna krmiva. Slepice mohou krmivo několik dní odmítat.
10. Krmivo přístupné hlodavcům a divokým ptákům. Ztráty a riziko přenosu nemocí.

18. Mýty a fakta

19. Slovníček pojmů

• Kompletní krmivo: krmivo, které samo pokryje denní potřebu živin.
• Doplňkové krmivo: krmivo určené k podávání spolu s jinými krmivy, například s obilím.
• Hrubé bílkoviny: obsah dusíkatých látek stanovený z dusíku.
• Metabolizovatelná energie: energie, kterou zvíře z krmiva skutečně využije.
• Limitující aminokyselina: aminokyselina, jejíž nedostatek brzdí využití ostatních.
• Dřeňová kost: zásobní kostní tkáň nosnic pro tvorbu skořápky.
• Fytáza: enzym uvolňující fosfor vázaný v rostlinných surovinách.
• Premix: koncentrovaná směs vitaminů a stopových prvků.
• Ad libitum: krmení do sytosti, krmivo je stále k dispozici.
• Grit: drobné nerozpustné kamínky pro mechanické trávení ve svalnatém žaludku.
• Kokcidiostatikum: doplňková látka proti kokcidióze, typická pro směsi pro mladou drůbež.

20. Praktické tipy z kurníku

Na závěr odborné části ještě několik praktických zkušeností, které se v domácích chovech osvědčují a které vám pomohou z granulí vytěžit maximum.

• Krmte ráno co nejdřív. Slepice mají po noci hlad a ranní příjem kompletní směsi je pro snášku nejcennější.
• Odpoledne zkontrolujte krmítko. Vrchol žraní před setměním souvisí s tvorbou skořápky v noci. Prázdné krmítko odpoledne je škoda.
• Nekupujte víc, než spotřebujete. Velký pytel je levnější, ale pro tři slepice může vydržet přes dva měsíce.
• Zaznamenávejte šarži. Když se po novém pytli změní snáška nebo chuť slepic, budete vědět, odkud krmivo bylo.
• Vápenec dávejte zvlášť. Slepice si ho vezmou podle potřeby a starší nosnice ho ocení.
• Pamlsky až po hlavním krmení. Když dostanou slepice zrní ráno, sežerou méně granulí.
• Sledujte váhu slepic. Jednou za měsíc vezměte slepici do ruky a ohmatejte hrudní kost a břicho.
• V horku krmte v chladnějších hodinách. Slepice pak sežerou víc a lépe pokryjí potřebu živin.

Velký vliv na využití krmiva má i prostředí. Slepice, které jsou ve stresu, v průvanu nebo v přeplněném kurníku, využívají krmivo hůře. Proto se vyplatí věnovat stejnou pozornost vodě, podestýlce a klidu jako samotnému krmivu.

Čak radí

Můj nejlepší trik je obyčejný sešit na dveřích kurníku. Zapisuji, kdy jsem otevřel nový pytel, kolik vajec slepice snesly a kdy se něco změnilo. Po pár měsících z toho přesně vidím, co slepicím sedí a kolik krmení opravdu spotřebují.

21. Časté otázky o granulích pro nosnice

Shrnutí

Čak radí

Teď už víte, co v granulích hledat a kolik jich vaše slepice potřebují. Jestli zrovna vybíráte krmení, krmítko nebo krmný vápenec, můžete se podívat do nabídky Časkrmení. A pamatujte, že nejlepší rádce je vaše hejno. Když slepice prospívají a vejce mají pevnou skořápku, děláte to dobře.

Zdroje a právní předpisy

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 o uvádění na trh a používání krmiv
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat
• Nařízení Komise (EU) č. 68/2013 o katalogu krmných surovin
• Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů
• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, informace o registraci a kontrole krmiv
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 o ekologické produkci
• National Research Council: Nutrient Requirements of Poultry, 9. revidované vydání
• Leeson, S., Summers, J. D.: Commercial Poultry Nutrition
• Scott, M. L., Nesheim, M. C., Young, R. J.: Nutrition of the Chicken
• Rostagno, H. S. a kol.: Brazilian Tables for Poultry and Swine
• Centraal Veevoederbureau: tabulky výživné hodnoty krmiv
• INRAE, CIRAD, AFZ: Feedtables, tabulky složení a výživné hodnoty krmných surovin
• Hy-Line International, manuál chovu hnědovaječných nosnic
• Lohmann Breeders, manuál chovu nosnic v alternativních systémech
• Hendrix Genetics, doporučení výživy nosnic
• Penn State Extension, materiály o výživě a krmení drůbeže v drobném chovu
• University of Minnesota Extension, materiály o krmení slepic v domácím chovu
• University of Kentucky, Cooperative Extension Service, výživa drobnochovatelské drůbeže
• University of Georgia Extension, krmení drůbeže v malých chovech
• Mississippi State University Extension, základy výživy nosnic
• North Carolina State University Extension, krmiva pro drobnochovatele drůbeže
• Cornell University, College of Agriculture and Life Sciences, materiály o chovu drůbeže
• University of California Agriculture and Natural Resources, chov slepic v domácnosti
• Roland, D. A.: práce o metabolismu vápníku a kvalitě skořápky u nosnic
• Whitehead, C. C.: práce o osteoporóze nosnic
• Bell, D. D., Weaver, W. D.: Commercial Chicken Meat and Egg Production
• Veterinární univerzita Brno, studijní materiály z výživy a dietetiky drůbeže
• Česká zemědělská univerzita v Praze, studijní materiály z chovu drůbeže
• Mendelova univerzita v Brně, studijní materiály z výživy zvířat
• Zelenka, J., Zeman, L. a kol.: Výživa a krmení drůbeže, odborná publikace
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin, vědecká stanoviska k doplňkovým látkám a mykotoxinům v krmivech

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou radu veterináře ani výživáře. Konkrétní složení a dávkování vždy ověřte podle etikety krmiva a návodu výrobce.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Mohlo by vás také zajímat

• Krmná směs, nebo obilí? Co slepice opravdu potřebují
• Napáječka pro slepice: typy, objem, hygiena a zima
• Automatické krmení slepic: krmítka, zásobníky a šlapací krmítka
• Slepice v zimě: mráz, omrzliny, voda, světlo a větrání
• Vitamíny a doplňky pro slepice: Acidomid, Roboran, vápník a grit
• Čím krmit slepice: krmné dávky, směsi, zelenina a co slepice nesmí