733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Krmná směs, nebo obilí? Co slepice opravdu potřebují

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Hodnoty živin jsou orientační průměry z tabulek výživné hodnoty krmiv a z odborné literatury o výživě drůbeže. Skutečné složení obilí se mění podle odrůdy, ročníku, půdy a hnojení.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Na vesnici jsem slyšel snad stokrát, že slepicím stačí zrní, protože tak se krmilo odjakživa. Zajímalo mě, jestli je to pravda, a tak jsem porovnal, co je v pšenici, ječmeni nebo kukuřici a co je v krmné směsi. Výsledek vás možná překvapí. Projdeme si, kdy obilí stačí, jak ho míchat a čemu se vyhnout.

1. Krmná směs a obilí v kostce

Nejdřív stručný přehled odpovědí. Podrobnosti najdete v dalších kapitolách.

2. Proč se slepice krmily obilím a co se změnilo

Ještě před několika desetiletími byla slepice na dvoře hlavně spotřebitelkou zbytků. Dostávala zadinu, tedy drobné a nedokonalé zrno, které zbylo po čištění obilí, a zbytek si našla sama. Chodila po dvoře, hnojišti, zahradě a polních mezích. Tam sezobala hmyz, červy, semena plevelů, zelené rostliny a drobné kamínky. Obilí bylo jen jednou částí jídelníčku. Bílkoviny a vápník si slepice doplňovala z přírody.

Taková slepice ale snesla obvykle výrazně méně vajec, než dnešní nosnice. Odborná literatura uvádí, že starší užitková plemena snášela ročně zhruba 120 až 180 vajec, zatímco dnešní hybridy v prvním roce snášky snášejí přes 300 vajec. Výkonnější slepice potřebuje odpovídající výživu. Na skromné stravě by nesnášela a navíc by vyčerpávala vlastní tělo, hlavně zásoby vápníku v kostech.

Dnes navíc mnoho slepic žije v menších výbězích, kde je tráva brzy vyzobaná a hmyzu je málo. V době, kdy Státní veterinární správa kvůli ptačí chřipce nařizuje držet drůbež v uzavřených prostorách nebo pod střechou, nemají slepice z přírody téměř nic. Krmivo v krmítku je pak jediným zdrojem živin.

3. Co potřebuje nosnice

Abychom mohli srovnávat, musíme vědět, s čím srovnáváme. Nosnice ve snášce potřebuje denně orientačně tyto živiny:

Hodnoty pocházejí z doporučení šlechtitelů a z tabulek potřeby živin pro drůbež. Liší se podle hmotnosti slepic, snášky a velikosti vajec. Pro účely srovnání je důležitý řád čísel, ne desetinná místa.

Klíčové je, že nosnice potřebuje vysoký obsah vápníku a dobrou skladbu aminokyselin, zatímco na energii je její potřeba v poměru k obilí spíše skromná. Proto obilí, které je hlavně zdrojem energie, nosnici samo nestačí.

4. Obiloviny jedna po druhé

Každé obilí má jiné vlastnosti. Pro slepice se nejčastěji používá pšenice, ale své místo mají i další druhy.

Pšenice

Pšenice je pro drůbež nejběžnějším obilím. Obsahuje obvykle 11 až 13 % bílkovin a hodně dobře stravitelného škrobu, takže je dobrým zdrojem energie. Obsahuje ale i neškrobové polysacharidy, zejména arabinoxylany, které mohou ve větším podílu zahušťovat obsah střev a zhoršovat trávení. Výrobci krmných směsí proto přidávají enzymy, které tyto látky štěpí. V domácím chovu se to projeví nejvýš o něco vlhčím trusem při velkém podílu pšenice.

Ječmen

Ječmen obsahuje zhruba 10 až 12 % bílkovin a více vlákniny, protože zrno je obalené pluchou. Má méně energie než pšenice. Obsahuje beta-glukany, které mohou u drůbeže způsobovat lepkavý trus, zvláště u mladých zvířat. Ve směsi s jinými obilovinami je ale použitelný.

Kukuřice

Kukuřice má nejvyšší energii z běžných obilovin a obsahuje přirozená žlutá barviva, která zbarvují žloutek. Bílkovin má málo, asi 8 až 9 %, a jejich kvalita je pro drůbež nízká, hlavně kvůli nedostatku lysinu a tryptofanu. Velký podíl kukuřice vede snadno ke ztučnění slepic. V zimě ale může být jako večerní přídavek užitečná, protože poskytuje energii na noc.

Oves

Oves obsahuje asi 10 až 12 % bílkovin a hodně vlákniny v pluchách, proto má nízkou energii. Slepice ho nežerou tak ochotně jako pšenici. Loupaný oves nebo ovesné vločky jsou stravitelnější. Ve směsi oves slepice zaměstná a zpomalí žraní.

Žito a triticale

Žito obsahuje více neškrobových polysacharidů a může být napadeno námelem, houbou tvořící jedovaté alkaloidy. Pro drůbež se používá jen v malém podílu. Triticale je křížencem pšenice a žita a ve výživě drůbeže se využívá podobně jako pšenice, obvykle ve směsi.

Proso, čirok, pohanka

Proso a čirok jsou drobná zrna, která slepice rády zobou, a v zahraničí se používají běžněji. Čirok může obsahovat třísloviny, které zhoršují stravitelnost bílkovin, existují však odrůdy s nízkým obsahem. Pohanka se v Česku pro slepice používá spíše výjimečně.

Energie je uvedena jako metabolizovatelná energie v megajoulech na kilogram sušiny přibližně přepočtené na krmivo. Rozdíly mezi tabulkami jednotlivých institucí jsou běžné, proto čtěte údaje jako orientační.

Čak radí

Pšenice je u nás jasný favorit, slepice se pro ni přetahují. Kukuřici dávám hlavně v mrazivých večerech, aby měly do noci energii. Oves slepice zobou spíš z nudy. Žádné obilí ale samo o sobě nenahradí směs, to už vím jistě.

5. Srovnání směsi a obilí v číslech

Teď můžeme postavit krmnou směs a obilí vedle sebe. Tabulka ukazuje typické hodnoty kompletní směsi pro nosnice a pšenice jako nejběžnějšího obilí.

Nejvíce do očí bije vápník. Pšenice ho obsahuje zhruba osmdesátkrát méně, než potřebuje nosnice ve snášce. Na druhém místě jsou aminokyseliny. I kdyby slepice sežrala pšenice dost na pokrytí hrubých bílkovin, stále by jí chyběl lysin a methionin.

6. Proč obilí chybí aminokyseliny

Bílkoviny se skládají z aminokyselin. Každá bílkovina v těle slepice má přesné složení, a pokud jedna aminokyselina chybí, nemůže ji tělo vytvořit. Odborně se mluví o limitující aminokyselině. Představte si to jako stavbu z kostek, kde potřebujete červené a modré kostky v určitém poměru. Když dojdou červené, nepomůže vám ani hromada modrých.

Bílkoviny obilovin jsou bohaté na některé aminokyseliny, například na glutamovou kyselinu a prolin, ale chudé na lysin. U drůbeže je obvykle první limitující aminokyselinou methionin, hned za ním lysin. Proto mají krmné směsi vedle obilí i bílkovinné suroviny, typicky sójový extrahovaný šrot, který je bohatý na lysin, a přidaný methionin.

V přírodě si slepice tyto aminokyseliny doplňuje z hmyzu, červů a semen. Proto slepice na velkém, pestrém výběhu zvládne o něco víc obilí než slepice v malém výběhu nebo v uzavřeném kurníku.

Co se stane, když aminokyseliny chybí

• Vejce jsou menší, protože se zmenší podíl bílku i žloutku.
• Snáška klesá, slepice tvoří méně vajec.
• Peří je řídké, lámavé a obnovuje se pomalu.
• Slepice mohou začít vyklovávat peří, což literatura dává do souvislosti mimo jiné s nedostatkem bílkovin a sirných aminokyselin.
• Přebytečná energie z obilí se ukládá do tuku.

7. Vápník a fosfor v obilí

Vápník je největší slabinou obilí. Nosnice ho potřebuje denně zhruba 3,5 až 4,5 g, protože každá skořápka obsahuje asi 2 g vápníku. V jednom kilogramu pšenice je přibližně 0,5 g vápníku. Slepice by tedy musela sníst několik kilogramů pšenice denně, což je zjevně nemožné.

Slepice, která dostává jen obilí, bere vápník ze svých kostí. Nejprve z dřeňové kosti, zásobní tkáně, kterou si nosnice tvoří před snáškou, a pak i ze stavebních kostí. Výsledkem jsou nejprve tenké skořápky a vejce bez skořápky, později řídnutí kostí. Odborná literatura popisuje tento stav u nosnic jako osteoporózu, která může vést až ke zlomeninám.

Fosfor v obilí sice je, ale velká část je vázána ve fytátu, který drůbež bez enzymu fytázy využije jen málo. Proto krmné směsi obsahují buď přidanou fytázu, nebo dobře využitelný minerální fosfor, často obojí.

Dá se vápník doplnit zvlášť?

Do jisté míry ano. Slepice si umí vápník sama vybrat, pokud ho má k dispozici v samostatné misce, například jako krmný vápenec nebo drcené ústřicové skořápky. Literatura o výběrovém krmení drůbeže ukazuje, že nosnice dokážou příjem vápníku přizpůsobit potřebě. Samotné obilí s vápencem ale stále nevyřeší nedostatek aminokyselin, vitaminů a stopových prvků.

8. Vitaminy a stopové prvky

Obilí obsahuje některé vitaminy skupiny B a vitamin E, ale jen málo nebo vůbec vitamin A a vitamin D3. Kukuřice obsahuje karotenoidy, z nichž si slepice umí část vitaminu A vytvořit, ale množství kolísá. Vitamin D3 si slepice na slunci zčásti vytvoří, v zimě a v kurníku je ale závislá na krmivu.

Stopové prvky, například mangan, zinek, jod a selen, jsou v obilí obsaženy v množství, které závisí na půdě. České půdy jsou z velké části chudé na selen. Kompletní krmné směsi proto stopové prvky doplňují v premixu.

Nedostatek vitaminů a stopových prvků se obvykle projevuje pozvolna a nenápadně. Slepice jsou méně odolné, hůře se opeřují, snáška kolísá a kvalita skořápky se zhoršuje. Je těžké určit konkrétní příčinu, a proto je spolehlivější prevence, tedy vyvážená směs.

9. Energie a ztučnění

Obilí je především zdrojem energie. Slepice, která ho dostává hodně, má energie nadbytek, zatímco bílkovin a minerálů nedostatek. Tělo si s nadbytkem energie poradí jediným způsobem, uloží ji do tuku. Zvlášť kukuřice vede k ukládání tuku v dutině břišní a v játrech.

Ztučnělé slepice snášejí méně, mají vyšší riziko potíží se snášením vajec a mohou trpět syndromem ztučnělých jater a krvácení, který odborná literatura popisuje hlavně u nosnic krmených vysokoenergetickou stravou. Nejde o diagnózu, kterou byste si měli dělat sami. Pokud slepice náhle uhyne a je výrazně tučná, je vhodné nechat ji vyšetřit veterinářem.

Jak poznat ztučnělou slepici

• Při vzetí do ruky je těžší a břicho je měkké a objemné.
• Mezi kostmi pánve je cítit výrazný tukový polštář.
• Slepice je méně pohyblivá a snáška klesá.

Řešením není hladovění, ale omezení obilí a pamlsků a návrat ke kompletní směsi.

10. Kdy obilí stačí

Jsou situace, kdy může obilí tvořit větší část dávky. Vždy ale platí, že čím vyšší je užitkovost zvířat, tím méně obilí je vhodné.

Slepice ve vysokém věku, které už snášejí málo, mohou dostávat o něco více obilí. Dbejte ale na to, aby měly k dispozici vápník a zdroj bílkovin. Jejich kosti jsou po letech snášky obvykle oslabené.

11. Doplňková směs a obilí

Pro chovatele, kteří mají vlastní obilí a chtějí ho využít, existuje řešení v podobě doplňkové krmné směsi. Je to koncentrát bílkovin, aminokyselin, minerálů a vitaminů, který se míchá s obilím v poměru určeném výrobcem. Výsledkem je dávka, která se svým složením blíží kompletní směsi.

Poměr se podle produktu liší. Některé doplňkové směsi se míchají s obilím zhruba půl na půl, jiné počítají s vyšším podílem obilí. Rozhodující je vždy návod na etiketě. Doplňková směs podávaná samotná, bez obilí, by mohla slepici předávkovat vápníkem nebo jinými látkami. Obilí podávané bez doplňkové směsi by naopak vedlo k nedostatku.

Postup krok za krokem

1. Přečtěte si na etiketě doplňkové směsi poměr k obilí a druh obilí, se kterým výrobce počítá.
2. Obilí i doplňkovou směs odvažte, neměřte objemem. Obilí a směs mají různou objemovou hmotnost.
3. Smíchejte zásobu na několik dní, ne na měsíce, aby se směs nerozmísila a nekazila.
4. Pokud slepice vybírají, zvažte šrotování obilí nebo podávání doplňkové směsi a obilí v jiném čase.
5. Sledujte snášku, skořápku a hmotnost slepic.

Míchání s celými zrny

Když smícháte celá zrna s granulovanou doplňkovou směsí, slepice mohou přednostně vybírat to, co jim víc chutná. Část chovatelů proto obilí šrotuje. Jiní podávají ráno doplňkovou směs a odpoledne obilí. Ať zvolíte cokoli, sledujte, zda slepice spotřebují obě složky v přibližně správném poměru.

Čak radí

Doplňková směs je šikovná věc pro ty, kdo mají vlastní obilí. Jen pozor, je to takový koncentrát a samotný ho slepicím nedávejte. Já si vždycky přečtu poměr na pytli a obojí odvážím. Objemem se to splete velmi snadno.

12. Poměry a výpočty

Výpočet poměrů není složitý. Stačí znát obsah živin v jednotlivých složkách a jejich podíl v dávce. Obsah živin ve směsi je vážený průměr.

Příklad 1: Kompletní směs s pšenicí

Kompletní směs obsahuje 16,5 % bílkovin a 3,8 % vápníku. Pšenice 12 % bílkovin a 0,05 % vápníku.

Z tabulky je vidět, že bílkoviny klesají pomalu, ale vápník rychle. Při 20 % pšenice je vápník zhruba na hranici, kterou literatura považuje za minimum pro nosnice ve snášce. Při 30 % a více je pod ní. Proto se jako rozumná hranice pro obilí ke kompletní směsi uvádí do zhruba pětiny dávky, lépe méně, a vápník v samostatné misce.

Příklad 2: Aminokyseliny

Kompletní směs obsahuje 0,75 % lysinu, pšenice 0,33 %. Při 30 % pšenice klesne lysin na 0,7 krát 0,75 plus 0,3 krát 0,33, tedy přibližně 0,62 %. To už je pro nosnici ve snášce méně, než doporučují šlechtitelé.

Příklad 3: Kolik je hrst

Hrst pšenice dospělého člověka váží orientačně 30 až 50 g. Pro deset slepic, které sežerou celkem asi 1,2 kg krmiva, představuje pět hrstí, tedy asi 200 g, kolem 17 % dávky. Takové množství je ještě v pořádku. Kbelík zrní pro malé hejno už v pořádku není.

13. Rizika jednostranného krmení

Jednostranné krmení nemusí mít okamžité následky. Slepice mají zásoby a přizpůsobí se. Následky se proto obvykle objevují postupně v průběhu týdnů a měsíců.

Podobná rizika přináší i jednostranné krmení jinými krmivy. Slepice krmené jen zbytky z kuchyně mohou mít nadbytek soli a tuku a nedostatek vápníku. Slepice krmené jen zelenou pastvou mají málo energie. Proto je dobré myslet na vyváženost celé dávky, ne jen na jednu složku.

Rizika pro kuřata a kuřice

Mladá drůbež je na jednostranné krmení citlivější. Rostoucí kuřata potřebují víc bílkovin než nosnice, obvykle kolem 18 až 21 % v prvních týdnech. Obilí by zpomalilo růst a vývoj kostry a opeření. Kuřata se proto krmí speciální startérovou směsí a obilí v jejich dávce má jen menší roli.

14. Kvalita obilí a plísně

Obilí ze statku nebo z vlastního pole může být výborné, ale také může být problémem. Kvalita závisí na sklizni, sušení a skladování. Hlavním rizikem jsou plísně a jimi tvořené mykotoxiny.

Hlavní mykotoxiny v obilí

• Deoxynivalenol, tvořený plísněmi rodu Fusarium, hlavně v pšenici a kukuřici po vlhkých letech.
• Zearalenon, rovněž z Fusarium, působí podobně jako hormony a může narušovat snášku.
• Ochratoxin A, tvořený při špatném skladování, poškozuje ledviny.
• Aflatoxiny, spíše v teplejších oblastech a v dovážených surovinách.
• Námelové alkaloidy v žitě a triticale.

Evropská unie stanovuje pro krmiva maximální limity nebo doporučené hodnoty pro řadu mykotoxinů. Výrobci krmných směsí suroviny kontrolují. U vlastního nebo neoznačeného obilí tuto jistotu nemáte.

Jak poznat podezřelé obilí

• Zatuchlý, plesnivý nebo kyselý zápach.
• Zrna jsou slepená, hrudkovitá nebo teplá na dotek.
• Zrna jsou zbarvená do růžova, šeda nebo černa.
• V obilí jsou černé tvrdé útvary připomínající zrna, typické pro námel.
• Obilí je napadené škůdci, moly nebo pilousem.

Pozor, mykotoxiny mohou být přítomné i v obilí, které vypadá normálně. Uchovávejte obilí suché, v chladu a chraňte ho před hlodavci.

15. Celé, šrotované, naklíčené

Obilí lze podávat různými způsoby. Každý má výhody a nevýhody.

Grit při krmení zrnem

Celá zrna musí slepice rozmělnit ve svalnatém žaludku. K tomu potřebují drobné nerozpustné kamínky, grit. Slepice na výběhu si je obvykle najdou. Ve stáji nebo v malém výběhu je vhodné grit nabízet v samostatné misce.

Naklíčené obilí

Klíčením se mění složení zrna. Část škrobu se spotřebuje a obsah některých vitaminů roste. Literatura ale nepotvrzuje, že by naklíčené obilí zásadně zlepšilo výživu nosnice. Je to spíše zpestření. Klíčení ve vlhku nese riziko plísní, proto naklíčené obilí podávejte čerstvé a vše, co páchne nebo plesniví, vyhoďte.

Obilí jako zábava

Velkou výhodou obilí je, že zaměstná slepice. Zrní rozhozené do podestýlky nebo na výběh podporuje přirozené hrabání. Slepice, které mají co dělat, mají menší sklon k vyklovávání peří. Tuto výhodu můžete využít, aniž byste narušili výživu, když budete obilí dávat v malém množství.

Čak radí

Odpoledne slepicím rozhodím hrst pšenice do podestýlky. Vyhrabávají ji pak celé odpoledne a podestýlka se zároveň provzdušní. Je to jejich oblíbená zábava a já si tím šetřím práci s přehazováním.

16. Jak sestavit denní režim

Dobrý denní režim kombinuje výhody kompletní směsi a obilí. Tady je jeden z možných postupů pro hejno nosnic ve snášce.

1. Ráno: zkontrolujte vodu a doplňte krmítko s kompletní směsí. Slepice mají hlad a sežerou hlavně směs.
2. Během dne: slepice mají směs k dispozici. Na výběhu si doplní zeleň a hmyz.
3. Odpoledne: malé množství obilí do podestýlky nebo na výběh.
4. Celodenně: v samostatné misce grit a krmný vápenec.
5. Večer: zabezpečte krmítko před hlodavci, případně ho uklidněte do uzavřeného prostoru.

V zimě lze obilí dát o něco víc, zvláště kukuřici večer, protože slepice potřebují energii na udržení teploty v noci. V létě naopak obilí omezte, protože slepice jedí méně a potřebují v každém soustu dost bílkovin a vápníku.

17. Nejčastější chyby

1. Obilí do sytosti. Slepice se nasytí obilím a směsi už sežerou málo.
2. Doplňková směs bez obilí. Koncentrát podávaný samotný.
3. Obilí bez vápníku. Nosnice ve snášce rychle vyčerpává kosti.
4. Kukuřice jako hlavní krmivo. Vede ke ztučnění.
5. Plesnivé nebo zatuchlé obilí. Riziko mykotoxinů.
6. Měření objemem. Odměrka obilí váží jinak než odměrka granulí.
7. Stejná dávka po celý rok. V zimě a v létě se potřeby liší.
8. Obilí kuřatům. Mladá drůbež potřebuje vyšší bílkoviny.

18. Mýty a fakta

19. Slovníček pojmů

• Kompletní krmná směs: krmivo, které samo pokryje denní potřebu živin.
• Doplňková krmná směs: koncentrát určený k míchání s obilím.
• Limitující aminokyselina: aminokyselina, jejíž nedostatek brzdí využití ostatních.
• Zadina: drobné a poškozené zrno oddělené při čištění obilí.
• Šrot: pomleté obilí.
• Mykotoxiny: jedovaté látky tvořené plísněmi.
• Námel: houba napadající žito, tvoří jedovaté alkaloidy.
• Neškrobové polysacharidy: složky buněčných stěn, které drůbež špatně tráví.
• Fytát: forma fosforu v rostlinách, pro drůbež málo využitelná.
• Grit: drobné kamínky pro rozmělňování potravy ve svalnatém žaludku.

20. Ekonomika: co vyjde levněji

Častým argumentem pro krmení obilím je cena. Kilogram pšenice bývá levnější než kilogram kompletní krmné směsi. Při rozhodování je ale potřeba počítat s cenou na jedno vejce, ne s cenou za kilogram.

Modelový výpočet

Představme si dvě hejna po deseti slepicích. První hejno dostává kompletní směs a snáší v průměru pět vajec na slepici a týden. Druhé hejno dostává převážně obilí s malým množstvím směsi a snáší v průměru tři vejce na slepici a týden, protože mu chybí bílkoviny a vápník. Obě hejna sežerou přibližně stejné množství krmiva, kolem 120 g na slepici a den, tedy 840 g týdně.

Pokud je obilí levnější o méně než zhruba 40 %, vyjde vejce z hejna na směsi levněji. Čísla jsou modelová a skutečnost se bude lišit. Ukazují ale, že nižší cena za kilogram nemusí znamenat levnější vejce. K tomu se přidávají skryté náklady: horší skořápky, více prasklých vajec a riziko zdravotních potíží slepic.

Kdy se vlastní obilí vyplatí

Vlastní obilí se vyplatí, pokud ho máte k dispozici levně nebo zdarma a kombinujete ho s doplňkovou směsí ve správném poměru. Pak můžete dosáhnout výživy blízké kompletní směsi za nižší cenu. Podmínkou je kvalitní, suché a nezplesnivělé obilí a pečlivé vážení.

Čak radí

Spočítal jsem si to jednou na papíře a byl jsem překvapený. Levnější krmení neznamenalo levnější vejce. Teď kupuji směs a obilí beru jako doplněk. Slepice snášejí víc a skořápky nepraskají už v košíku.

21. Kontrolní seznam pro chovatele

Než se rozhodnete, jak budete slepice krmit, projděte si tento seznam. Pomůže vám ověřit, že dávka je vyvážená.

• Je hlavním krmivem kompletní směs pro nosnice, nebo obilí s doplňkovou směsí v poměru podle výrobce?
• Tvoří obilí a pamlsky ke kompletní směsi nejvýše zhruba pětinu denní dávky?
• Mají slepice v samostatné misce krmný vápenec nebo drcené skořápky?
• Mají slepice při krmení celými zrny k dispozici grit?
• Je obilí suché, bez zápachu, plísní a škůdců?
• Vážíte obilí a doplňkovou směs, místo abyste je odměřovali objemem?
• Upravujete podíl obilí podle ročního období, víc v zimě, méně v létě?
• Dostávají kuřata a kuřice vlastní směsi, ne obilí a nosnicovou směs?
• Sledujete snášku, velikost vajec a kvalitu skořápky?
• Kontrolujete jednou za čas kondici slepic ohmatáním hrudní kosti a břicha?

Pokud na většinu otázek odpovíte ano, je krmení vašich slepic na dobré cestě. Pokud ne, začněte u vápníku a podílu obilí, protože ty mají na snášku a skořápku největší vliv.

22. Časté otázky o krmné směsi a obilí

Shrnutí

Čak radí

Obilí jsem u slepic nezavrhl, jen jsem mu našel správné místo. Je to odpolední zábava a večerní energie, ale základem je vyvážená směs. Jestli potřebujete krmnou směs, doplňkovou směs, grit nebo vápenec, podívejte se do nabídky Časkrmení. A slepicím vyřiďte, že hrst pšenice jim nikdo nebere.

Zdroje a právní předpisy

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 o uvádění na trh a používání krmiv
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech
• Doporučení Komise 2006/576/ES o přítomnosti deoxynivalenolu, zearalenonu, ochratoxinu A, T-2, HT-2 a fumonisinů v produktech určených ke krmení zvířat
• Nařízení Komise (EU) č. 68/2013 o katalogu krmných surovin
• Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů
• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, informace o kontrole krmiv a nežádoucích látkách
• Státní veterinární správa, mimořádná veterinární opatření k aviární influenze
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin, vědecká stanoviska k mykotoxinům v krmivech
• National Research Council: Nutrient Requirements of Poultry, 9. revidované vydání
• Leeson, S., Summers, J. D.: Commercial Poultry Nutrition
• Scott, M. L., Nesheim, M. C., Young, R. J.: Nutrition of the Chicken
• INRAE, CIRAD, AFZ: Feedtables, tabulky složení a výživné hodnoty krmných surovin
• Centraal Veevoederbureau: tabulky výživné hodnoty krmiv
• Rostagno, H. S. a kol.: Brazilian Tables for Poultry and Swine
• Hy-Line International, manuál chovu nosnic
• Lohmann Breeders, manuál chovu nosnic
• Hendrix Genetics, doporučení výživy nosnic
• Forbes, J. M., Shariatmadari, F.: práce o výběrovém krmení drůbeže
• Whitehead, C. C.: práce o osteoporóze nosnic
• Bedford, M. R., Partridge, G. G.: Enzymes in Farm Animal Nutrition
• Penn State Extension, krmení drůbeže v drobném chovu
• University of Minnesota Extension, krmení slepic v domácím chovu
• University of Kentucky, Cooperative Extension Service, výživa drobnochovatelské drůbeže
• University of Georgia Extension, krmení drůbeže v malých chovech
• Mississippi State University Extension, základy výživy drůbeže
• North Carolina State University Extension, krmiva pro drobnochovatele
• University of Maryland Extension, krmení slepic v domácím chovu
• Crawford, R. D. (ed.): Poultry Breeding and Genetics, kapitola o původu domácí slepice
• Veterinární univerzita Brno, studijní materiály z výživy a dietetiky drůbeže
• Česká zemědělská univerzita v Praze, studijní materiály z chovu drůbeže a výživy zvířat
• Mendelova univerzita v Brně, studijní materiály z výživy zvířat a krmivářství
• Zelenka, J., Zeman, L. a kol.: Výživa a krmení drůbeže, odborná publikace

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou radu veterináře ani výživáře. Při zdravotních potížích slepic se obraťte na veterináře a při krmení se řiďte návodem výrobce krmiva.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Mohlo by vás také zajímat

• Napáječka pro slepice: typy, objem, hygiena a zima
• Automatické krmení slepic: krmítka, zásobníky a šlapací krmítka
• Slepice v zimě: mráz, omrzliny, voda, světlo a větrání
• Vitamíny a doplňky pro slepice: Acidomid, Roboran, vápník a grit
• Granule pro nosnice: složení, dávkování a jak číst etiketu
• Čím krmit slepice: krmné dávky, směsi, zelenina a co slepice nesmí