733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Jablečný ocet pro slepice: přínosy, rizika a časté omyly

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z recenzovaných studií na drůbeži (nosnice, brojleři), z pokusů o kvalitě pitné vody pro nosnice a z odborného přehledu o okyselování vody. Kde pro domácí slepice chybí spolehlivá data, výslovně to uvádíme.

1. Jablečný ocet pro slepice v kostce

2. Co jablečný ocet vlastně je

Jablečný ocet vzniká dvoustupňovým kvašením. Nejprve kvasinky přemění cukry z jablek na alkohol, poté octové bakterie alkohol přemění na kyselinu octovou. Právě ta dává octu typickou štiplavou chuť a kyselost. Obvyklý stolní ocet obsahuje několik procent kyseliny octové, přesné množství ale najdete na etiketě konkrétního výrobku a liší se. Proto se také dávky z různých zdrojů nedají slepě přenášet z jedné lahve na druhou.

Kromě kyseliny octové obsahuje nefiltrovaný ocet drobné množství dalších látek z jablek: organické kyseliny, fenolické sloučeniny, stopy minerálů. Právě těm se často připisují zdravotní účinky. Jenže po naředění na litr vody zbývají tyto látky v tak malém množství, že jejich skutečný význam je nejistý. Vědecké pokusy navíc ocet obvykle ani nerozebírají na složky: zkoumají jej jako celek.

V obchodech najdete čirý, filtrovaný ocet i nefiltrovaný s takzvanou matkou octovou, tedy zákalem z octových bakterií a celulózy. Matka octová je pro člověka neškodná. Pro slepice neexistuje studie, která by ukázala, že by nefiltrovaný ocet byl pro ně prospěšnější nebo škodlivější. Ve vodě navíc zákal usazuje na dně napáječky a spolu s biofilmem je důvodem k častějšímu mytí nádoby.

Pozor na rozdíl mezi jablečným octem a „jablečným dochuceným octem“ nebo výrobky s přidanými látkami. Pro slepice vybírejte jednoduchý ocet bez sladidel, bylin a dalších příměsí, jejichž vliv na ptáky neznáme.

3. Odkud se v kurnících vzal a co si od něj chovatelé slibují

Ocet má v domácnosti dlouhou tradici: čistí, konzervuje, desinfikuje povrchy. Přenesení do chovu zvířat je přirozené. Chovatelé si od něj slibují hlavně šest věcí: zdravější střeva, odolnost proti nemocem, lepší peří, vyšší snášku, pevnější skořápky a ochranu před červy. Všechny tyto sliby se opakují napříč návody a diskusemi, ale jen malá část z nich byla zkoumána v kontrolovaných pokusech.

Důvod popularity je také psychologický. Ocet je levný, dostupný, přírodní a podávání je jednoduché. Když slepice po přidání octa pěkně vypadá, dá se snadno přisoudit zásluha octu, i když šlo o jarní prodlužování dne, ukončené přepeřování nebo jen náhodu. Chovatel, který nasazuje ocet, často současně mění i další věci: čistí napáječku, přidává krmivo, vymění podestýlku. Odlišit vliv jednotlivých zásahů je pak nemožné.

Další zdroj populárních tvrzení jsou texty obchodníků s doplňky. Pro faktickou stránku tohoto článku jsme proto vycházeli výhradně z vědeckých publikací a odborných přehledů; tvrzení chovatelských fór a e-shopů bereme jen jako popis zvyklostí, nikoli jako důkaz.

4. Jak funguje kyselost: pH vody, volba kyselin a trávicí trakt

Hodnota pH říká, jak je roztok kyselý. Neutrální voda má pH 7, nižší číslo znamená kyselejší prostředí. V pokusu na brojlerech měla neupravená vodovodní voda pH 7,58. Komerční okyselovač v koncentraci 0,1 % snížil pH vody na hodnoty kolem 3,7 až 3,8 a při 0,2 % až kolem 3,2 až 3,6; mírnější soli organických kyselin zůstaly výše, kolem 5,5 až 6,5.

Odborný přehled o okyselování vody pro brojlery uvádí, že ptáci snášejí trvalé pH vody zhruba mezi 4 a 8 a že nižší pH vody snižuje počty některých bakterií (salmonely, kampylobakteru, klostridií) v pastvince. Zároveň ale připomíná, že příliš kyselá voda může být méně chutná a že dlouhodobě může poškozovat zařízení. Jde o text konzultanta napsaný z pohledu dodavatelů, je tedy zdrojem spíše provozních zkušeností než pokusů; berte ho jako doplněk.

Zásadní je, co se děje v těle. Krmivo má vlastní pufrovací schopnost, takže pH v pastvince ptáka voda téměř nezmění tolik, kolik by naznačilo pH vody ve zkumavce. Autoři studie s okyselovači upozorňují, že krmivo pH v pastvince tlumí a že volné kyseliny se vstřebávají už v horní části trávicí trubice, takže se k slepým střevům, kde žije například kampylobakter, nemusí dostat v účinné koncentraci. Soli kyselin se k dolním oddílům dostanou lépe, ale okyselují méně.

Pro chovatele z toho plyne praktický závěr: nízké pH vody v napáječce neznamená, že se stejně sníží v celém trávicím traktu, a zároveň neznamená, že je prostředí bezpečnější. Nejde o kouzlo, ale o složitou rovnováhu mezi chutí vody, příjmem krmiva, pufrací a bakteriemi.

5. Co ukázaly pokusy na nosnicích

Pokus s jablečným octem a houbovou stopkou

Turecký výzkumný tým testoval na nosnicích jablečný ocet v dávce 3 ml na litr vody, samostatně i v kombinaci s práškem ze stopek žampionů (20 g na kg krmiva). Slepice byly rozdělené do čtyř skupin po čtyřech opakováních po šesti kusech. Podle abstraktu publikace se nezměnila hmotnost slepic, příjem krmiva, snáška, hmotnost vejce ani využití krmiva a nezměnily se ani vnější a vnitřní ukazatele kvality vejce.

Jediný pozorovaný rozdíl byl ve stabilitě žloutku: po 28 dnech skladování vajec bylo ve žloutcích ve skupinách s octem a se stopkami méně malondialdehydu, látky, která signalizuje oxidaci tuků. Vejce ze skupin s octem tedy hůře žlukla. Ve zdravotní či prodejní praxi chovatele to ale neznamená nic dramatického; jde o laboratorní ukazatel.

Pro nás je důležité zjištění, že dávka 3 ml na litr je taková, kterou nosnice zjevně snášely bez poklesu výkonu. Je to ovšem jen jedna studie s malými skupinami (celkem 96 slepic) a my k ní máme k dispozici jen abstrakt, takže podrobnosti, například celková délka pokusu, nemůžeme popsat.

Pokus s pH vody od 6,1 do 9,2

Kanadská studie o kvalitě vody pro nosnice porovnala pět úrovní pH vody od 6,1 do 9,2 u slepic mezi 20. a 52. týdnem věku. Vodu zásadili chlornanem sodným a okyselovali kyselinou octovou. Příjem krmiva, hmotnost, snáška ani využití krmiva se nezměnily a kvalita vejce byla stejná, s výjimkou pevnosti skořápky, která při nejvyšším pH mírně vzrostla. Žádné nepříznivé účinky nejnižšího pH, tedy 6,1, se neprojevily.

Tato práce dává dobrou orientaci: mírné okyselení vody kyselinou octovou na pH kolem 6 nosnicím nevadí, ale zároveň nic nezlepšuje. Mnohem silnější okyselení, jaké zkoušejí chovatelé „od oka“, tak nemá oporu v těchto datech.

Co z toho plyne

Z obou pokusů dohromady plyne střízlivá pointa: v rozumných dávkách ocet snášku nepoškodí, ale ani nezvýší. Nechávat si od něj zlepšení výkonu je tedy plané očekávání. Pokud slepice snášejí hůř, hledejte příčinu jinde: ve světle, krmivu, stresu, parazitech nebo věku. Podrobně o tom píšeme v článku o tom, proč slepice nesnáší.

6. Co ukázaly pokusy na brojlerech

Většina pokusů s octem v pitné vodě se dělá na brojlerech, protože se u nich snadno měří přírůstky. Pro domácí chovatele nosnic jsou přenositelné jen omezeně, ale poskytují zajímavý pohled.

Jihoafrický pokus se 390 kuřaty

Univerzitní tým z Jihoafrické republiky rozdělil 390 jednodenních kuřat Ross do pěti skupin: negativní kontrola (bez antibiotik, čistá voda), jablečný ocet ve vodě, česnekový extrakt ve vodě, ocet s česnekem a pozitivní kontrola s antibiotickým doplňkem v krmivu. Pokus sledoval fáze 15 až 28 dnů a 29 až 42 dnů. Pozitivní kontrola přibývala nejlépe a měla lepší využití krmiva v růstové fázi. Autoři uzavřeli, že ocet ani česnek, ani jejich kombinace výkon brojlerů nezlepšily. Úhyny se mezi skupinami nelišily. Kuřata bez antibiotik měla nižší výtěžnost při porcování, ale ocet na to neměl významný vliv. Koncentraci octa abstrakt neuvádí.

Turecký pokus s artyčokovým octem

Aby nedošlo k záměně: jiný turecký pokus, který se v databázích objevuje pod zkratkou ACV, zkoumal artyčokový ocet, nikoli jablečný. Podával jej v dávkách 0,5, 1,0 a 1,5 % do vody brojlerům po dobu šesti týdnů. Hmotnost byla ve čtvrtém a pátém týdnu vyšší, ale rozdíl do šestého týdne zmizel; zároveň se zvýšil tuk v dutině břišní. Studie má řadu nejasností (nepopsané složení octa, malý počet zvířat na porcování), proto ji uvádíme jen jako příklad toho, že výsledky u různých druhů octa nejsou jednotné. Pro jablečný ocet z ní nelze dělat závěry.

Komerční okyselovače ve vodě

Studie řeckých autorů z roku 2023 zkoumala tři komerční okyselovače vody na brojlerech nakažených kampylobakterem. Okyselovače šíření bakterie mezi ptáky nezastavily (přenos dosáhl ve všech nakažených skupinách 100 %), počty bakterií v částech střeva však snížily zhruba o 0,15 až 1,5 log10 CFU/g, podle produktu a oddílu. Zároveň silněji okyselující přípravky u části ptáků vedly k erozím a vředům v ústech a jícnu a v některých obdobích k nižším hmotnostem. Autoři proto doporučují upravit dávkování a poradit se s veterinářem nebo výživářem.

7. Ocet a kokcidióza: proč opatrně s nadějemi

Nejčastěji se ocet doporučuje jako „prevence kokcidiózy“. Opírá se o studii jordánských autorů z roku 2018, kde brojleři dostávali jablečný ocet (pH 2,5) v rostoucích dávkách 10, 20 a 30 ml na litr vody a po nákaze oocystami kokcidií měli podle autorů méně oocyst, mírnější léze ve střevě a vyšší antioxidační kapacitu krve než kontroly.

Při pozorném čtení má ale práce vážné slabiny, které připouštějí i sami autoři. Použili malý počet zvířat, z každého opakování se odebíraly vzorky jen od tří kuřat, nesledoval se příjem vody ani krmiva, a údaje o počtu ptáků si odporují (nakoupeno 600 kuřat, použito 450). Navíc dvě tabulky mají téměř shodné hodnoty u pozitivní a negativní kontroly, což vzbuzuje otázky o spolehlivosti dat. Závěr, že ocet „může kokcidiózu předcházet i léčit“, tak pokus neunese.

Navíc dávky použité v pokusu jsou několikanásobně vyšší než to, co chovatelé běžně podávají, a jde o 1 až 3 % octa ve vodě. Podobně silné roztoky podle pokusů s komerčními okyselovači mohou dráždit sliznice. Kokcidióza je přitom vážné onemocnění, které se léčí a řeší pod dohledem veterináře; podrobnosti najdete v samostatném článku o kokcidióze. Ocet ji nenahradí.

8. Rizika: sliznice, příjem vody, zdravotní stav

Dráždění sliznic

V pokusu s komerčními okyselovači měla část kuřat po silně kyselé vodě (pH kolem 3 až 4 po celou dobu od prvních dnů života) eroze a vředy v dutině ústní a jícnu: u jednoho přípravku 62,5 % ptáků, u druhého 50 %, zatímco v kontrole 9,1 %. Mírnější směs solí kyselin takové změny nezpůsobila. Poučení: u mláďat a u silně kyselých roztoků je riziko reálné a pH vody pod 4 není pro trvalé podávání vhodné.

Nižší příjem vody

Voda je pro slepici základní živina. Pokud jí ocet odpuzuje, pije méně, hůř snáší vejce, hůř se jí tráví a v horku se jí může přitížit. Proto je zásadní vždy nabízet i druhou napáječku s čistou vodou a sledovat, ze které slepice pijí. Odborný přehled o okyselování vody uvádí, že slepice vypijí zhruba dvojnásobek hmotnosti snědeného krmiva, takže případné odmítání vody je rychle znát.

Kombinace s léčivy a doplňky

Do vody se často přidávají i vitamíny nebo léčivé přípravky podávané na doporučení veterináře. Smíchání s octem může změnit chuť, stabilitu i účinek. Pokud veterinář předepsal přípravek do napájení, ocet v té době nepřidávejte, ledaže to odborník výslovně schválí. Dávkování léčiv zde záměrně neuvádíme.

Oslabená a nemocná zvířata

U slepice, která je apatická, přestává žrát nebo má průjem, je ocet zbytečné zdržení. Příčiny mohou být nejrůznější: od parazitů přes infekce po vnitřní problémy s vejcovodem. Rozhodující je správná diagnóza. Souvisí s tím články o apatické slepici, průjmu a nemocích slepic.

9. Kvalita pitné vody a čistá napáječka

Než sáhnete po octu, zamyslete se nad vodou samotnou. Kanadský přehled kvality vody pro nosnice zjistil, že ze 87 vzorků ze statků bylo 92 % v doporučeném rozmezí pH; vysoký síran se vyskytl u 4,5 % vzorků a zvýšený sodík u šesti. Vyšší hodnoty hořčíku, vápníku a síranů nosnice, jak se ukázalo, snášely lépe, než se dříve předpokládalo. Jiná studie s vodou z vlastní studny bohatou na sodík a chloridy (190 a 210 ppm) proti městské vodě našla u starších nosnic jen tendenci ke slabší snášce a nižší příjem vody, nikoli změnu kvality skořápky.

Co z toho plyne pro vás? Většina běžné pitné vody je pro slepice vhodná. Daleko větší vliv než pH má čistota nádoby: usazeniny, řasy a biofilm uvnitř napáječky jsou místem, kde se množí mikroby. Odborný text o okyselování vody poznamenává, že vodní rozvody mohou ukrývat patogeny v biofilmu a že nižší pH usazování a biofilm omezuje. Za praktický závěr si ale vezměte hlavně pravidelné mytí.

• Napáječku vyplachujte a kartáčujte nejméně několikrát týdně, v horku denně.
• Vodu měňte čerstvou, nenechávejte ji stát na slunci.
• Napáječku umístěte mimo trus a podestýlku.
• V zimě řešte zamrzání, jinak slepice nepijí. Viz článek o slepicích v zimě.

Různé typy napáječek a jejich výhody rozebíráme v článku Napáječka pro slepice. Zde jen krátce: k okyseleným roztokům se nejlépe hodí plastové nádoby.

10. Plast, kov a ocet v napáječce

Kyselina octová je slabá kyselina, ale kovy napadá, zejména pozinkované plechy, které se u starších napáječek používají. Odborný přehled o okyselování vody výslovně varuje před poškozováním zařízení při příliš nízkém pH. Pozinkovaný povrch se může rychleji opotřebovat, a to včetně možného uvolňování zinku do vody. Spolehlivý údaj o tom, jak velké riziko jablečný ocet v běžných dávkách představuje, jsme ve vědeckých zdrojích nenašli, proto uvádíme jen opatrné doporučení.

Ocet ve vodě vám také nenahradí desinfekci: nádobu je stejně potřeba mechanicky vyčistit. Desinfekci kurníku a pomůcek popisujeme v samostatném článku.

11. Jak ocet případně podávat: opatrný postup

Vědecky ověřené doporučení pro domácí slepice neexistuje. Máme jedinou dávku, kterou nosnice v pokusu zjevně dobře snášely: 3 ml octa na litr vody, tedy zhruba tři čtvrtiny čajové lžičky na litr. Pokud se přesto rozhodnete pro pokus, držte se těchto zásad, které z uvedených studií logicky vyplývají.

1. Začněte slabě. Jednu dvě čajové lžičky na 5 litrů vody jako nejvyšší hodnotu, spíše méně. Silnější roztoky nemají oporu v pokusech na nosnicích.
2. Nabídněte volbu. Vždy mějte druhou napáječku s čistou vodou.
3. Střídejte. Například několik dní ano, pak několik dní ne. Nepodávejte trvale od prvních dnů života.
4. Čerstvě připravujte. Roztok denně vyměňte a nádobu vymyjte.
5. Sledujte příjem. Pokud slepice pijí méně, ocet hned vysaďte.
6. Zapisujte. Datum, dávku a změny ve snášce a chování.
7. Neměňte nic jiného zároveň. Jinak se účinek octa nedá posoudit.

Tato doporučení jsou naše opatrná interpretace uvedených pokusů, nikoli předpis. U kuřat a mláďat podávání octa nedoporučujeme: nejsilnější škody (eroze sliznic) se v pokusu objevily u mladých brojlerů.

12. Kdy ocet nepodávat

• kuřatům a mladým kuřicím,
• slepicím, které se léčí a mají v napájení veterinární přípravek,
• pokud zvířata odmítají pít nebo pijí zjevně méně,
• v pozinkované nebo jiné kovové napáječce,
• ve velkých vedrech, kdy je pitný režim nejdůležitější,
• při nejasném zdravotním problému, který vyžaduje diagnózu,
• pokud máte pochybnosti o koncentraci (nevíte, kolik kyseliny octové váš ocet má).

13. Mýty a fakta

14. Čím ocet nahradit a co skutečně pomáhá

Pokud je vaším cílem zdravé hejno, daleko větší účinek než ocet mají základní věci:

• Vyvážené krmivo odpovídající věku a užitkovosti (viz Čím krmit slepice).
• Dostatek čisté vody a čistá napáječka.
• Čistý kurník s dobrou podestýlkou a větráním.
• Prevence parazitů a kontrola trusu.
• Omezení stresu, přiměřený počet slepic na prostor.
• Karanténa nových slepic a pozorování hejna.

Pro střevní zdraví jsou odborně zkoumány i jiné přístupy, například probiotika a fermentované krmivo; ty jsme zpracovali v samostatném článku o fermentovaném krmivu. U každé z těchto možností platí stejné pravidlo: nejdříve základy, potom volitelné doplňky.

15. Jak číst tvrzení o „přírodních“ doplňcích

Při hodnocení tvrzení o octu, česneku, bylinách a podobných doplňcích pomáhá několik otázek:

1. Na jakém druhu zvířat se pokus dělal (brojleři, nosnice, domácí slepice)?
2. Kolik zvířat bylo ve skupině a byla tam kontrolní skupina?
3. Jaká byla dávka a jaké složení přípravku?
4. Měřil se skutečný výsledek (snáška, zdraví), nebo jen laboratorní ukazatel?
5. Platí závěr autorů, nebo ho tabulky nepotvrzují?
6. Potvrdil ho někdo další?

Na tomto článku je dobře vidět, proč to záleží. Jordánský pokus slibuje ochranu proti kokcidióze, ale po kritickém přečtení nese stopy nespolehlivosti. Pokus s komerčními okyselovači naopak pomáhá pochopit rizika. A pokusy, které žádný přínos nenašly, jsou stejně cenné jako ty pozitivní.

16. Domácí pozorování: jak si účinek ověřit

Pokud chcete zjistit, zda ocet vašemu hejnu něco přináší, postupujte jako slušný pozorovatel.

Počítejte i s tím, že snáška přirozeně kolísá s délkou dne, věkem a ročním obdobím. Čtyřtýdenní rozdíl proto nemusí být zásluha octa. Zápisy ale aspoň ukážou, zda se nezhoršil příjem vody.

17. Nejčastější chyby

• Příliš silný roztok „pro jistotu“.
• Pozinkovaná napáječka s octem.
• Žádná druhá nádoba s čistou vodou.
• Trvalé podávání mláďatům.
• Používání octa místo léčby nebo odčervení.
• Míchání s léčivy bez porady s veterinářem.
• Nečištěná napáječka s octovým zákalem.
• Očekávání rychlých zázraků a zveličování náhodných změn.

18. Slovníček

19. Modelové příklady: výpočet roztoku a vyhodnocení

Nejčastější chyba při přípravě roztoku je odhad od oka. Proto několik jednoduchých výpočtů. Vycházíme z dávky 3 ml na litr, kterou nosnice v pokusu snášely, a z toho, že čajová lžička odpovídá zhruba 5 ml. Berte to jako horní mez pro zkoušku, ne jako cíl.

Pro srovnání: jordánský pokus na brojlerech použil 10 až 30 ml na litr, tedy zhruba třikrát až desetkrát víc než dávka z pokusu na nosnicích. Právě zde je dobře vidět, proč se dávky z různých zdrojů nedají míchat. Kuře není nosnice, pokus není návod a silnější roztok neznamená silnější účinek.

Modelový příklad pozorování

Chovatelka má šest nosnic, které snášejí v průměru čtyři vejce denně. Čtyři týdny sleduje stav bez octa a zapisuje spotřebu vody: 6 litrů denně. Pak podává dva dny slabý roztok (3 ml na litr), tři dny čistou vodu. Pokud spotřeba vody v „octových“ dnech klesne třeba na 4 litry, je to jasný signál, že roztok slepicím nevyhovuje a je třeba ho ředit nebo vysadit. Pokud se snáška ani spotřeba vody nezmění, nepoznáte ani přínos, ani škodu, a ocet tedy zůstane jen volitelným zvykem. Jde o vymyšlený příklad pro ilustraci postupu.

Co sledovat kromě vajec

• spotřebu vody a krmiva za týden,
• vzhled trusu (konzistence, barva),
• chování: zda slepice pijí ochotně, nezdržují se u napáječky,
• stav sliznic v zobáku při běžné prohlídce (zarudnutí, povlaky); při jakémkoli nálezu k veterináři,
• hmotnost a kondici ptáků.

Pokud si nejste jistí, co vidíte, vyfoťte a ukažte veterináři. Nepodávejte nic na zkoušku navíc.

20. Velkochov a domácí chov: proč se zkušenosti liší

Většina vědeckých prací o okyselování vody vzniká v kontextu intenzivního chovu brojlerů, kde jde o stovky tisíc ptáků v jedné hale, o kontrolu salmonel a kampylobakteru a o náhradu antibiotik. Tam má smysl sledovat rozdíly o desetiny procenta, protože se násobí obrovským počtem zvířat. Domácí chovatel s pěti slepicemi na zahradě je v úplně jiné situaci: slepice běhají venku, mají jiný jídelníček, pijí z různých zdrojů a infekční tlak je zcela jiný.

Odborný text o okyselování vody sám připomíná, že správný postup se liší farma od farmy a že žádný přístup nevyhovuje všem. Autoři studie s komerčními okyselovači zase radí před volbou dávkování konzultovat veterináře nebo výživáře. To platí tím spíš pro domácí chov, kde žádné měření, laboratorní rozbory ani sledování příjmu vody běžně nejsou.

Co si z velkochovu vzít

• Čistota vodního zdroje je důležitější než jeho kyselost.
• Příliš nízké pH škodí zařízení i ptákům.
• Účinek jakéhokoli doplňku se musí měřit, jinak jde o víru.
• Mláďata jsou citlivější než dospělé slepice.

Co si nevzít

• Konkrétní dávky z pokusů na brojlerech.
• Představu, že kyselá voda zničí všechny bakterie. Experiment s kampylobakterem ukázal, že přenos mezi ptáky se okyselením vody nezastavil.
• Přesvědčení, že ptáci „potřebují“ kyselou vodu. Žádný pokus to neprokázal.

Domácí slepice žijí v mnohem menších skupinách a mají k dispozici zeleň, hmyz a rozmanitou stravu. Pokud jsou zdravé, krmené plnohodnotným krmivem a mají čistou vodu, přínos octa zůstává spíše teoretický.

21. Časté otázky o jablečném octu pro slepice

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Karaalp M. a kol.: The effect of apple cider vinegar and mushroom stalk supplementation on laying hens (abstrakt, záznam FAO AGRIS)
• Mantzios T. a kol.: Water acidifiers in broilers challenged with Campylobacter jejuni, Animals (MDPI), 2023
• Hayajneh F. a kol.: Apple cider vinegar in drinking water, coccidiosis in broilers, Polish Journal of Veterinary Sciences, 2018
• Univerzita Venda (Jihoafrická republika): jablečný ocet a česnekový extrakt v pitné vodě brojlerů (abstrakt)
• Univerzita Uludağ, Bursa: artyčokový ocet v pitné vodě brojlerů, Arquivo Brasileiro de Medicina Veterinária e Zootecnia
• Egg Farmers of Canada: Water quality effects on laying hen performance, 2017
• Koelkebeck K. a kol.: Journal of Applied Poultry Research, 1999 (kvalita vody pro nosnice)
• Todd C.: Water acidification: how much and when for broilers, The National Provisioner, 2020 (odborný komentář)
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani radu veterináře. Neuvádíme dávkování léčiv. Výsledky pokusů na brojlerech nelze mechanicky přenášet na domácí slepice. Některé studie jsme měli k dispozici jen v podobě abstraktu.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet