733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Rozmnožování krůt a líhnutí krůťat: hejno, násada, teplota a vlhkost

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z přednášky o welfare drůbeže Veterinární univerzity Brno (2022), z odborného přehledu produkčního cyklu krůt (The Poultry Site, US Poultry Industry Manual) a z návodu k líhni s nastavením pro krůtí vejce. Čísla z velkochovů jsou orientační a pro malochovatele je třeba je brát jako rámec, ne jako záruku. Údaje, které se nepodařilo ověřit, jsou výslovně označeny.

1. Rozmnožování krůt v kostce

Než se pustíme do detailů, tady je rychlý přehled hlavních čísel a pravidel. U každého údaje je poznamenáno, zda jde o hodnotu z velkochovu, nebo z návodu k líhni.

2. Proč jsou krůty jiné než slepice

Kdo má zkušenost se slepicemi nebo kachnami, brzy zjistí, že krůty se při rozmnožování chovají jinak. Existuje několik hlavních rozdílů, které ovlivňují, jak chov plánovat.

• Velikost a váha. Podle přednášky VFU Brno váží krůta středního typu zhruba 6–9 kg a krocan 15–18 kg; u velkého typu krůta 9–12 kg a krocan 15 kg a více. Při takové hmotnosti není páření pro krůtu nijak jemné.
• Pomalejší nástup snášky. Slepice mohou snášet už v půl roce, krůty u velkochovů začínají přibližně v 31.–32. týdnu. U zahradních chovů je to typicky až na jaře následujícího roku, kdy se zvyšuje délka dne.
• Menší snáška. Krůta snese podstatně méně vajec než slepice nosného typu (viz tabulka v kapitole 1).
• Citlivost mláďat. VFU Brno označuje krůtu za nejcitlivější druh drůbeže na mikroklima, zejména v raném věku. Termoregulace se u ní vyvíjí později než u jiných druhů drůbeže.
• Dlouhá inkubace. 28 dní je o týden více než u slepic.

Tato kapitola se záměrně nezabývá samotným vejcem jako potravinou, to najdete v samostatném článku o krůtích vejcích. Tady řešíme jen to, co s vejcem děláme, když z něj chceme krůtě.

3. Jaká krůta se hodí k množení

Nejrozšířenější je v komerčním chovu bílá širokoprsá krůta, která je výsledkem dlouhého šlechtění. Přednáška VFU uvádí, že se šlechtí otcovské a mateřské linie a mateřské se hodnotí podle počtu snesených vajec, jejich hmotnosti, počtu vylíhnutých krůťat a jejich životaschopnosti. Pro zahradní chovatele je důležitější vědět, že těžké komerční linie jsou pro množení bez umělého oplodnění problematické.

Lehčí a původní typy

Lidé, kteří chtějí množit krůty bez veterinárních zásahů a bez techniky na odběr semene, často volí lehčí a starší typy krocanů a krůt. Mají obvykle menší tělesnou hmotnost, pohyblivější nohy a přirozeně plodnější kryty. Přesné parametry konkrétních plemen u nás neuvádíme, protože jsme je v rámci této rešerše z primárního zdroje neověřili. Při koupi si vždy vyžádejte údaje od chovatele a ověřte si, zda jde o zvířata určená k chovu, nebo k výkrmu.

Co sledovat při výběru chovných zvířat

• pevné nohy a dobrá chůze (slabost nohou postihuje podle VFU 4–13 % krůt ve velkochovech, hlavně u těžkých typů),
• zdravé oči, čisté nozdry a hladké peří,
• normální tělesná stavba bez deformací hrudní kosti,
• klidná povaha u krůt, aktivní, ale ne agresivní krocan,
• původ ze zdravého chovu, ideálně s možností vidět rodiče.

4. Skladba hejna: krocan a krůty

Poměr samců a samic se liší podle způsobu rozmnožování. Velkochov, který krůty oplodňuje uměle, počítá s jedním reprodukčně zdravým krocanem na 16–22 krůt; semeno se odebírá, ředí a rozděluje. To ale neplatí pro přirozené krytí.

U přirozeného páření v malochovu je krocan často mnohem vytíženější a krůty se mu vyhýbají nebo je zraňuje. Obecné pravidlo, že na jednoho krocana patří několik krůt (obvykle jednotky, ne desítky), je rozumné, ale konkrétní číslo pro různá plemena jsme v primárních zdrojích nenašli, proto ho zde neuvádíme jako fakt. Praktický postup: začněte menším počtem krůt na krocana a sledujte, zda krůty nemají odřený hřbet, zda se hejno chová klidně a zda jsou vejce oplozená.

5. Dospívání a začátek snášky

Ve velkochovu se chovné krůty vybírají zhruba v 17 týdnech, poté jsou nejméně 12 týdnů v temné hale a do snáškové haly se přesouvají ve 29. týdnu. První vejce se objevují 2–3 týdny po přesunu, tedy kolem 31.–32. týdne. Cíl hmotnosti při vyvolání světlem je kolem 11,8 kg.

U zahradních chovatelů je průběh volnější. Krůty obvykle začínají snášet s přibývajícím denním světlem na jaře. Krůta, která nebyla dostatečně vyživená, nemá ideální kondici a začne později nebo méně. Důležité jsou:

• kvalitní krmivo odpovídající věku (krůťata mají jiné nároky než dospělé krůty, viz článek o krmení krůt),
• dostatek místa, v létě i venku,
• klid, bez neustálého rušení psy nebo dětmi,
• zdravé nohy, protože těžká krůta se na špatných nohách nepáří ani nesedí.

6. Světlo a roční doba

Světlo je u krůt hlavním spouštěčem snášky. Velkochov řídí světlo přesně, zahradní chov se řídí přírodou. Přesto je dobré znát principy.

Jak to dělá velkochov

• V temné hale mají krůty podle přehledu produkčního cyklu 6–8 hodin světla a 16–18 hodin tmy.
• V snáškové hale je světla nejméně 14 hodin a tmy 10 hodin při intenzitě kolem 100 lx; den se může prodlužovat, ale nemá přesáhnout 18 hodin a během snášky se světlo nemá zkracovat.
• Podle přednášky VFU Brno se od 29. týdne světelný den prodlužuje ze 6 na 14,5–17 hodin vždy o 15–30 minut týdně a intenzita je 30–40 lx. Rozdíl mezi zdroji ukazuje, že konkrétní program závisí na linii a hale.

Co z toho plyne pro malochov

Přirozený den na jaře stačí. Pokud chcete začátek snášky posunout o několik týdnů dřív, lze uvažovat o dosvícení, ale jen s opatrností: krůta se nesmí vystavit prudkým změnám a světlo se během snášky nesmí zkracovat. Detaily programu si ověřte u zkušeného chovatele nebo veterináře; neradíme je bez znalosti vašeho plemene.

7. Přirozené krytí a jeho rizika

Krocan se před krůtou předvádí: roztahuje ocas, nadouvá kůži a vydává typické zvuky. Krůta se pak přikrčí a krocan ji kryje. U lehčích typů to obvykle probíhá bez problémů.

U těžkých komerčních linií je situace jiná. Přednáška VFU Brno výslovně uvádí, že při přirozené plemenitbě dříve docházelo ke zranění krůt, a proto se dnes používá umělá inseminace. Pro zahradního chovatele z toho plyne:

• nepořizujte nejtěžší komerční linie, pokud nechcete umělé oplodnění,
• sledujte krůty po krytí: odřený hřbet, kulhání nebo apatie jsou důvod k zásahu,
• zajistěte dostatek prostoru, aby se krůta mohla krocanovi vyhnout,
• počítejte s tím, že oplozenost vajec může kolísat; ověříte ji prosvícením.

Oplodnění vajec závisí na tom, že krůta uchová spermie. Podle přehledu produkčního cyklu mohou spermie v těle slepic přežívat až zhruba tři týdny, což znamená, že po odloučení krocana od hejna mohou být ještě nějakou dobu snesena oplozená vejce.

8. Umělé oplodnění ve velkochovech

Pro pochopení, proč jsou komerční krůtí líhně takové, jaké jsou, je dobré vědět, jak velkochov postupuje. Domácí chovatel to dělat nebude, ale pomáhá to vysvětlit, proč kupovat komerční násadu je jiné než množit vlastní.

Z toho vyplývá užitečný poznatek pro malochovatele: jeden dobrý krocan je kapitál. Jeho zdraví, kondice a věk rozhodují o oplozenosti. Pokud krocan náhle přestane kryt, ověřte nejdřív nohy, kondici a případné parazity.

9. Hnízda a sběr vajec

Hnízdo musí být pro krůtu dostupné, tmavší a klidné. Přednáška VFU uvádí jedno snáškové hnízdo na 4 krůty a přehled produkčního cyklu doporučuje jedno hnízdo na 4–6 krůt. Pro zahradní chov to znamená, že dvě až tři krůty by měly mít k dispozici alespoň dvě hnízda.

Zásady sběru

1. Sbírejte vejce několikrát denně, aby se nepoškodila, neznečistila a nezačala se zahřívat pod krůtou.
2. Ruce mějte čisté a suché; špinavé ruce přenášejí bakterie na skořápku.
3. Vejce ukládejte špičkou dolů nebo vodorovně do čisté přepravky.
4. Značte datum snášky tužkou, ne fixou s rozpouštědlem.
5. Poškozená, nepravidelná nebo velmi špinavá vejce vyřaďte z násady.

Přehled produkčního cyklu uvádí, že velkochov vyřazuje malá, velmi velká, nepravidelná, prasklá a silně znečištěná vejce a že mytí nenahrazuje čistou produkci. Pokud mytí nutně potřebujete, velkochov používá teplý roztok čisticího a dezinfekčního prostředku (43–49 °C). U malochovu je rozumnější prevence: čistá podestýlka a časté sbírání.

10. Výběr násadových vajec

Z vajec, která máte, nelíhněte všechna. Dobrá násada je klíč k dobré vylíhnutelnosti. Velkochov počítá s vylíhnutelností 82–84 %; u vás může být nižší, ale špatné vejce ji sníží ještě víc.

Co znamená dobré násadové vejce

• od zdravých rodičů v dobré kondici,
• správný tvar, hladká skořápka bez trhlin a hrbolů,
• čisté, nepoškozené,
• typická velikost pro dané plemeno; extrémně malá nebo velká vejce vyřaďte,
• čerstvé, ideálně do týdne od snesení.

Co vyřadit

• prasklá a se zjevným poškozením, i vlasovým,
• deformovaná vejce s hrbolem nebo příliš tenkou skořápkou,
• silně znečištěná,
• vejce, která byla delší dobu na přímém slunci nebo v mrazu.

11. Skladování násady před nasazením

Přehled produkčního cyklu uvádí, že velkochov skladuje vejce při 13–18 °C a 60–80 % relativní vlhkosti. Na farmě se vejce zchladí 1–4 dny a v líhni se drží 3–7 dní před nasazením. Pro malochov je rozumné se držet kratší doby: čím čerstvější vejce, tím lepší výsledek.

Než vejce vložíte do líhně, nechte je pomalu vyrovnat teplotu v místnosti, aby se na skořápce nesrážela voda. Přesnou dobu pro vyrovnání teploty jsme v primárním zdroji neověřili, proto ji neuvádíme; obecně platí, že se vejce nemají strkat rovnou z chladna do horka.

12. Kvokavost a přirozené kvočení

Přednáška VFU Brno uvádí, že se kvokavost objevuje přibližně ve 4. týdnu snášky. Při včasném záchytu se snáška obnoví za 4–5 dní, jinak za 4–5 týdnů. To je z hlediska produkce velkochovu důležité, protože kvočící krůta nesnáší.

V malochovu je to jinak: kvočení můžete využít. Krůty bývají vynikající kvočny a dobře vedou mláďata. Pokud chcete krůtu nechat sedět na vlastní násadě, potřebujete:

• klidné, tmavé a bezpečné místo bez rušení,
• čisté hnízdo s dostatkem podestýlky,
• přístup k vodě a krmivu v blízkosti, aby krůta nemusela daleko,
• ochranu před predátory a hlodavci.

Pokud chcete naopak snášku udržet a kvočení potlačit, zkuste krůtu pravidelně vyhánět z hnízda a nenechávat vejce v hnízdě. Velkochov používá speciální boxy s jasným světlem 60–70 lx a malým prostorem (0,05 m² na kus); doma tuto metodu bez zkušenosti nepoužívejte, protože může zvíře stresovat.

13. Líhnutí v líhni: nastavení krok za krokem

Líhnutí krůťat se řídí stejnými principy jako u jiné drůbeže, jen je delší. Základem je dodržet návod výrobce vaší líhně. Jako příklad uvádíme nastavení z návodu k jedné běžné líhni, kde je pro krůtí vejce vyhrazen samostatný program.

Pozor: v návodu je výchozí teplota 38 °C a upravuje se tlačítkem podle tabulky. Přehled produkčního cyklu uvádí, že velkochov drží vejce asi 25 dní v předlíhni a potom je přesune do líhně pro líhnutí; to je jiný systém než malá domácí líheň, kde jsou obě fáze v jednom přístroji. Správné dny přesunu si ověřte v návodu své líhně.

Postup krok za krokem

1. Příprava. Líheň vyčistěte a vydezinfikujte, zapněte ji alespoň na den před vložením vajec a ověřte stabilitu teploty.
2. Kontrola teploměru. Pomocí druhého spolehlivého teploměru ověřte, že údaj líhně odpovídá skutečnosti.
3. Vložení vajec. Vejce vkládejte, jakmile se vyrovnají na pokojovou teplotu; ve většině líhní se ukládají širším koncem nahoru.
4. Zapnutí otáčení. U motorových líhní se otáčení spouští při vložení vajec; u ručních vejce otáčejte pravidelně sami a značte si to.
5. Vlhkost. Doplňujte vodu podle návodu. Návod v příkladu uvádí, že pro 65 % obvykle stačí naplnit 1,5 lahvičky vody a doplňovat ji jednou za 3 dny; to je specifické pro daný přístroj.
6. Kontrola. Teplotu a vlhkost sledujte denně, ale dvířka zbytečně neotvírejte.

14. Kalendář 28 dní

Pro lepší přehled rozdělíme 28 dní na fáze. Konkrétní dny kontroly a přesunu jsou orientační a u každé líhně se mohou lišit.

Návod k líhni uvádí, že v posledních třech dnech se vyjmou plastové držáky vajec a vejce se položí na podložku; anglická verze návodu uvádí tento krok až od 18. dne, což je odlišný rozdíl mezi jazykovými verzemi. Proto raději přesně sledujte pokyny svého výrobce.

15. Prosvěcování a kontrola zárodků

Prosvěcování je způsob, jak zjistit, zda je vejce oplozené a zda se zárodek vyvíjí. Používá se jasná, ale studená lampa (LED), ne horká žárovka. Kontroly se dělají krátce, aby vejce nevychladla.

Co hledat

• Živý zárodek: tmavá skvrna se sítí cév, později tmavý stín a pohyb.
• Neoplozené vejce: zůstává čisté a průhledné bez cév.
• Zastavený vývoj: kruh nebo skvrna bez cév, případně podivný zákal.

Vyřazená vejce vyjměte, protože mohou praskat a šířit bakterie. U krůt, protože je doba dlouhá, se doporučuje více kontrol, ale na přesné dny se nespoléhejte jako na dogma. Podrobnosti najdete v samostatném článku o prosvěcování vajec.

16. Samotné líhnutí a první hodiny

V posledních dnech se krůťata proklovávají skořápkou. Je normální, že proces trvá dlouho; trvá hodiny i den. Nejdůležitější pravidlo je: nezasahujte. Otevřená líheň rychle ztratí vlhkost a krůťata, která jsou v půli cesty, se zalepí ke skořápce.

• Po vylíhnutí nechte krůťata uschnout v líhni; mokrá krůťata nejsou připravena na pokojovou teplotu.
• Skořápky odstraňte až poté, co se vylíhnou všechna krůťata, nebo je nechte, pokud nepřekáží.
• Do přepravky přemístěte krůťata až tehdy, když jsou suchá a pohyblivá.

17. Když se krůťata nelíhnou

Špatná vylíhnutelnost je častý problém. Velkochov dosahuje 82–84 %, ale u malochovu se hodnoty liší. Příčiny bývají tyto:

Obecné příčiny rozebírá samostatný článek o tom, proč se kuřata nelíhnou; u krůt platí podobné principy. Pamatujte, že jedno špatné líhnutí není rozsudek, ale informace.

18. Líhnutí pod krůtou nebo kvočnou

Přirozený způsob má své výhody: krůta řídí teplotu, vlhkost i otáčení sama a krůťata se učí od ní. Není to ale bez rizika. Těžká krůta může vejce rozšlapat a nervózní krůta hnízdo opustí.

• Počet vajec přizpůsobte velikosti krůty a hnízda. Přesný počet pro konkrétní plemeno si ověřte u chovatele; neuvádíme ho jako fakt.
• Pod krůtu dávejte vejce až tehdy, když opravdu sedí a nepřestává. Falešné sezení často skončí opuštěním.
• Hnízdo ochraňte před hlodavci a predátory.
• Krůta potřebuje krmivo a vodu na dosah.

Alternativou je kombinace: vejce se líhnou v líhni a krůťata předáte do péče klidné krůty. Funguje to jen s krůtou, která je na to připravená, a vždy ji nechte vedle mláďat po delší dobu, aby je přijala. Pokud přijetí selže, odeberte mláďata a postarejte se o ně sami.

19. První dny po vylíhnutí

Krůťata jsou citlivá. Přednáška VFU Brno uvádí, že teplota v odchovu od narození do 6. týdne má být 36–38 °C a potom se postupně snižuje na 18–20 °C. Krůta je podle ní nejcitlivější druh drůbeže na mikroklima. Hustota je do 2. týdne 20 kusů na m² a do 8. týdne 12 kusů na m².

• Zdroj tepla (infrazářič nebo umělá kvočna) připravte předem a vyzkoušejte.
• Napáječku zvolte takovou, ve které se krůťata neutopí; krůťata mohou být ze začátku nešikovná a potřebují naučit pít.
• Krmivo a krmení podle věku: podrobně v článku o krmení krůt a o krmení kuřat.
• Podestýlka suchá, čistá a neklouzavá.
• Sledujte chování: krůťata, která se tisknou k sobě, mají zimu; krůťata, která se odvracejí od zdroje tepla, mají horko.

Detailní odchov krůťat do dospělosti není tématem tohoto článku, protože se mu věnují samostatné články o chovu krůt. Zde zdůrazňujeme jen to, co přímo navazuje na líhnutí.

20. Hygiena a biologická bezpečnost

Dobrá hygiena je základ. Líheň i přepravky se po každém líhnutí čistí a dezinfikují. Nákaza se z jednoho líhnutí do dalšího přenáší velmi snadno.

• Líheň po každém použití rozeberte, umyjte a vydezinfikujte prostředkem určeným pro tento účel.
• Vejce, rukavice a nástroje používejte čisté.
• Nemocné nebo podezřelé zvíře izolujte; u drůbeže platí veterinární předpisy, a pokud máte podezření na nákazu, kontaktujte veterináře.
• Při prodeji nebo předávání mláďat dodržujte pravidla ochrany zvířat a veterinární předpisy; kdo drůbež chová, měl by znát povinnosti registrace chovu (viz článek o registraci chovu).

Srovnání způsobů líhnutí

Kontrolní seznam před nasazením

• líheň je čistá, vydezinfikovaná a jeden den běží bez vajec,
• teploměr je ověřený druhým přístrojem,
• vejce jsou čistá, nepoškozená a nepříliš stará,
• máte připravenou odchovnu s tepelným zdrojem na den vylíhnutí,
• víte, kdo se o líheň postará při vaší nepřítomnosti,
• máte plán pro případ výpadku proudu (viz článek o výpadku proudu v líhni),
• víte, kam s přebytečnými samečky a jak je odchovat, prodat či zpracovat v souladu se zákonem na ochranu zvířat.

Poslední bod chovatelé často přehlížejí. Z vylíhnuté násady bude zhruba polovina samců a každý z nich potřebuje místo, krmení a péči. Zvířata se smí zabíjet jen způsobem, který stanoví zákon, a bez zbytečného utrpení; v případě nejistoty se obraťte na veterináře nebo zkušeného chovatele.

21. Plánování sezóny a modelové výpočty

Krůtí rok má jasný rytmus. Aby se vám nic nepřekrylo, naplánujte si ho dopředu. Příklad níže pracuje s číselnými předpoklady, které si upravíte podle svého chovu.

Příklad 1: kolik vajec nasadit

Chcete mít na konci 10 krůťat. Pokud počítáte s vylíhnutelností 70 % (u malochovu realistický předpoklad, ne ověřená hodnota), potřebujete nasadit asi 15 vajec, protože 10 děleno 0,7 je zhruba 14,3. S velkochovní hodnotou 82–84 % by stačilo asi 12 vajec. Je dobré mít rezervu.

Příklad 2: časový plán

Poznámka k počítání: pokud považujete den nasazení za den nula, vychází líhnutí 29. dubna; pokud za den první, připadne na 28. dubna. Určete si způsob jednou a držte se ho celou sezónu.

Příklad 3: násada ze sběru

Máte tři krůty, které snášejí jednou za dva dny. Za týden nasbíráte zhruba 10 vajec. Pokud skladujete 3–7 dní (velkochovní rozsah), vyjde dávka vajec při nasazení na každé vejce s různým stářím, což zhoršuje vyrovnanost líhnutí. Proto raději nasazujte vejce nasbíraná v kratším období.

22. Nejčastější chyby

• Příliš těžké plemeno bez techniky. Těžké komerční linie jsou ke krytí problematické, proto se používá umělé oplodnění.
• Dlouhé skladování násady. Čím starší vejce, tím horší výsledek.
• Špinavá vejce. Špína znamená bakterie a ztráty.
• Nezkalibrovaný teploměr. Rozdíl jednoho stupně rozhoduje.
• Otevírání líhně při líhnutí. Ztráta vlhkosti zalepí krůťata ke skořápce.
• Chladná přepravka pro krůťata. Krůťata špatně zvládají chlad.
• Neplánované množení. Nasazení víc vajec, než kolik umíte odchovat.
• Zanedbání hygieny líhně. Nákaza se přenáší na další dávku.

23. Mýty a fakta

24. Slovníček

• Násada – vejce určená k nasazení do líhně nebo pod kvočnu.
• Vylíhnutelnost – podíl nasazených vajec, z nichž se vylíhla mláďata.
• Oplozenost – podíl vajec s vyvíjejícím se zárodkem.
• Prosvěcování – kontrola vejce světlem.
• Kvokavost – stav, kdy samice přestane snášet a chce sedět.
• Inseminace – umělé oplodnění.
• Termoregulace – schopnost udržet tělesnou teplotu.
• Podestýlka – podkladový materiál v hale nebo hnízdě.

25. Časté otázky o rozmnožování krůt a líhnutí krůťat

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Veterinární univerzita Brno, Ústav ochrany zvířat a welfare: přednáška Welfare kachen, hus a krůt (2022).
• The Poultry Site: US Poultry Industry Manual, kapitola Production cycle of turkeys.
• Návod k líhni (model YZ-96) s nastavením pro krůtí vejce, dostupný na webu dodavatele.
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterináře ani návod výrobce líhně. U nemocí a léčiv se vždy obraťte na veterináře. Údaje z velkochovů jsou orientační; údaje, které jsme z primárního zdroje neověřili, jsou označeny nebo vynechány.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet