733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Úhyn slepice: co dělat s uhynulou slepicí

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Právní údaje vycházejí ze zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), ve znění účinném od 1. 1. 2026, z vyhlášky č. 210/2023 Sb. a z materiálů Státní veterinární správy. Při mimořádných veterinárních opatřeních (například kvůli ptačí chřipce) mají přednost pokyny SVS pro váš kraj.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Ztratit slepici není nic příjemného, ať už jste ji měli jako nosnici, nebo jako mazlíčka se jménem. V tu chvíli člověk ale musí rychle a správně jednat, protože tělo uhynulého zvířete může být zdrojem nákazy pro ostatní hejno, pro divoké ptáky i pro vás. Prošel jsem veterinární zákon a pokyny veterinářů a sepsal postup krok za krokem, abyste nemuseli nic hledat.

1. Úhyn slepice v kostce

Nejdůležitější odpovědi na jednom místě. Podrobnosti najdete v dalších kapitolách.

2. Prvních 60 minut: co udělat hned

Když ráno otevřete kurník a najdete slepici, která se nehýbe, je přirozené cítit zmatek. Pomůže mít v hlavě jednoduchý postup. Prvních několik desítek minut rozhoduje o tom, jestli se případná nákaza dál nerozšíří a jestli bude možné zjistit, co se stalo.

1. Ověřte, že je slepice opravdu mrtvá. Nemocná slepice může být apatická, s přivřenýma očima, ale ještě dýchá. Sledujte pohyby hrudníku a reakci na dotek. Pokud žije a je zjevně v těžkém stavu, volejte veterináře.
2. Nasaďte si rukavice. Ideálně jednorázové nitrilové nebo gumové. Pokud je nemáte, použijte alespoň igelitový sáček přetažený přes ruku.
3. Prohlédněte okolí. Než tělo zvednete, rozhlédněte se. Jsou v kurníku stopy krve, peří rozházené po celém prostoru, podhrabané místo? Jsou na podestýlce neobvyklé trusy? Nevypadají i další slepice nemocně?
4. Vyfoťte si situaci. Pár fotografií těla, okolí a trusu se může hodit veterináři. Je to práce na minutu.
5. Tělo vyjměte a zabalte. Vložte ho do dvou pevných pytlů nebo do uzavíratelné nádoby. Pytle zavažte.
6. Uložte tělo do chladu. Na stinné, chladné místo, kam nemají přístup psi, kočky, lišky ani potkani.
7. Zkontrolujte zbytek hejna. Projděte všechny slepice. Zaznamenejte si, jestli žerou, pijí, jak vypadají trusy a zda snášejí.
8. Rozhodněte, komu volat. Podle kapitoly o hlášení zvažte, jestli jde o běžný ojedinělý úhyn, nebo o situaci, kdy je třeba informovat veterináře či krajskou veterinární správu.
9. Umyjte si ruce a vyčistěte obuv, ve které jste byli v kurníku.

3. Bezpečná manipulace s tělem

Tělo uhynulé slepice může obsahovat bakterie, viry i parazity. Některé nemoci drůbeže jsou přenosné na člověka, například salmonelóza nebo ptačí chřipka. Riziko při běžném úhynu v malém chovu není velké, ale jednoduchá opatření ho sníží téměř na nulu.

Ochranné pomůcky

• jednorázové rukavice (nitrilové jsou odolnější než latexové),
• pevné pytle na odpad, ideálně dva do sebe,
• případně uzavíratelný plastový box nebo kbelík s víkem,
• pracovní obuv, kterou lze umýt, nebo návleky,
• při podezření na nákazu také respirátor a ochranné brýle.

Postup

1. Pytel si přetáhněte přes ruku v rukavici jako rukávník.
2. Uchopte tělo přes pytel, pytel přetočte a tělo tak skončí uvnitř, aniž byste se ho dotkli.
3. Vytlačte vzduch a pytel pevně zavažte.
4. Vložte ho do druhého pytle a také zavažte.
5. Pokud tělo půjde na vyšetření, přiložte lístek s datem, věkem slepice a krátkým popisem příznaků.
6. Rukavice svlékněte naruby, vyhoďte je a ruce důkladně umyjte mýdlem a vodou.

Děti by se k uhynulé slepici neměly dostat. Pokud se děti o slepice staraly, vysvětlete jim, co se stalo, ale manipulaci s tělem nechte na dospělých.

Čak radí

Mám jednoduché pravidlo: na tělo uhynulého zvířete nikdy holou rukou. Dvojitý pytel a rukavice jsou levné a v kurníku je mějte pořád po ruce. Člověk je pak klidnější a nemusí nic vymýšlet ve chvíli, kdy je smutný.

4. Kdy je úhyn důvodem k hlášení SVS

Ne každý úhyn se hlásí. Jedna starší slepice, která pár dní chřadla a pak uhynula, je v drobném chovu bohužel běžná událost. Jsou ale situace, kdy zákon ukládá povinnost informovat veterinární orgány, a situace, kdy je to rozumné, i když povinnost není výslovná.

Povinnost podle veterinárního zákona

Podle § 11 odst. 1 veterinárního zákona musí chovatel (a další osoby, které přicházejí do styku se zvířaty a mohou rozpoznat příznaky) neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu, pokud má podezření na výskyt nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka. Povinnost lze splnit i tím, že zajistíte uvědomění KVS, typicky přes svého veterináře.

Chovatel, který chová drůbež v rámci podnikání, má podle § 5 odst. 4 navíc povinnost neprodleně hlásit krajské veterinární správě pokles příjmu krmiva a vody, pokles snášky nebo zvýšenou úmrtnost nad limity stanovené prováděcím předpisem.

Kdy zbystřit i v malém chovu

Kontakty na krajské veterinární správy zveřejňuje Státní veterinární správa. Je dobré mít číslo své KVS uložené v telefonu ještě dřív, než ho budete potřebovat.

5. Ptačí chřipka a pseudomor: proč na nich záleží

Dvě nákazy drůbeže mají z pohledu chovatele mimořádný význam: aviární influenza (ptačí chřipka) a newcastleská choroba (pseudomor drůbeže). Obě patří mezi nebezpečné nákazy, které se tlumí státem nařízenými opatřeními. Pseudomor se v ČR v posledních letech objevil a SVS kvůli němu vydávala mimořádná veterinární opatření.

Proč je to důležité právě při úhynu? Protože první signál nákazy v drobném chovu je velmi často právě náhlý úhyn. Pokud chovatel tělo rychle zakope a nikomu nic neřekne, může se nákaza nerušeně šířit do sousedních chovů. Naopak včasné hlášení umožní veterinářům rychle zasáhnout.

Varovné příznaky, které stojí za telefonát

• náhlý úhyn více slepic bez zjevné příčiny,
• slepice jsou apatické, načepýřené, nežerou a nepijí,
• otoky hlavy, hřebene a laloků, jejich modrofialové zbarvení,
• výtok z nosních otvorů a očí, sípání a ztížené dýchání,
• zelený vodnatý průjem,
• nervové příznaky: točení hlavy, ochrnutí, nekoordinovaný pohyb,
• náhlé zastavení snášky, vejce s tenkou nebo deformovanou skořápkou.

Tyto příznaky nejsou specifické jen pro nebezpečné nákazy. Diagnózu ale nemůže stanovit chovatel podle obrázků z internetu. To je práce veterináře a laboratoře. Podrobný přehled nemocí najdete v našem samostatném článku o nemocech slepic, zde je důležité hlavně to, jak naložit s tělem.

6. Co říká zákon: hospodářské zvíře a vedlejší produkty

Aby bylo jasné, proč se s uhynulou slepicí zachází jinak než s uhynulým křečkem, je třeba se podívat na několik pojmů z veterinárního zákona.

Slepice jako hospodářské zvíře

Veterinární zákon v § 3 definuje hospodářská zvířata jako zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům. V demonstrativním výčtu uvádí i drůbež. Slepice chované pro vejce nebo maso tedy podle zákona spadají mezi hospodářská zvířata, i když jich máte jen pět na zahradě.

Chovatel

Chovatelem je podle téhož paragrafu každý, kdo zvíře vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat. Nezáleží na tom, jestli máte slepice pro radost, nebo podnikáte. Povinnosti chovatele se týkají i vás.

Vedlejší živočišné produkty

Tělo uhynulého zvířete je podle evropských předpisů vedlejším produktem živočišného původu. Pro chovatele je podstatný § 40 veterinárního zákona. Ten ukládá chovatelům povinnost zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností. Pokud zákon nestanoví jinak, musí chovatel:

• neprodleně ohlásit výskyt vedlejších produktů osobě, která je sbírá a přepravuje (tedy asanačnímu podniku),
• bezpečně je shromažďovat a skladovat,
• uchovávat doklady o předání nejméně 2 roky,
• předat je sběrateli, poskytnout součinnost a zaplatit sjednanou cenu.

Výjimka pro zvířata v zájmovém chovu

Paragraf 40a dovoluje chovateli, pokud SVS z nákazových důvodů nerozhodla jinak, aby sám na vlastním pozemku neškodně odstranil zahrabáním kadáver zvířete v zájmovém chovu nebo koňovitého (u koní jen se souhlasem KVS). Zda se domácí slepice chovaná pro radost dá považovat za zvíře v zájmovém chovu, zákon výslovně neřeší. Protože ji zároveň řadí mezi hospodářská zvířata, doporučujeme v případě pochybností zavolat na krajskou veterinární správu a postup si ověřit.

7. Kafilerie neboli asanační podnik

Lidově se mu říká kafilerie, odborně asanační podnik nebo zpracovatelský závod pro vedlejší živočišné produkty. Jde o zařízení schválené veterinární správou, které těla uhynulých zvířat sváží a neškodně zpracuje, typicky tepelným zpracováním a následným spálením. Je to nejbezpečnější cesta z hlediska šíření nákaz i ochrany životního prostředí.

Jak postupovat

1. Zjistěte, který asanační podnik pokrývá vaši oblast. Informaci vám dá obecní úřad, krajská veterinární správa nebo váš veterinář.
2. Zavolejte nebo vyplňte objednávku svozu podle pokynů podniku.
3. Domluvte si místo předání. Některé podniky sváží přímo od chovatele, jinde existují sběrná místa nebo kafilerní boxy v obci.
4. Do svozu tělo uchovejte v chladu a bezpečně uzavřené.
5. Uschovejte doklad o předání. Zákon ukládá uchovávat doklady nejméně 2 roky.

Kolik to stojí

Cenu stanoví asanační podnik a liší se podle regionu, způsobu svozu a hmotnosti. Pro malé chovatele bývá u jednotlivých kusů drůbeže výhodné spojit se se sousedy nebo využít obecní sběrné místo, pokud existuje. Konkrétní částky neuvádíme, protože se mění a nepodařilo se nám je ověřit z jednotného zdroje.

Přes veterináře

Státní veterinární správa ve svých informacích pro chovatele uvádí i možnost předat tělo veterinárnímu lékaři, který zajistí odvoz do asanačního podniku. Mnoho veterinárních ordinací má vlastní mrazicí boxy a smlouvu se svozovou firmou. Je to pohodlná varianta, pokud slepici stejně vezete na vyšetření.

8. Zakopání na vlastním pozemku: co zákon dovoluje

Zahrabání je pro mnoho chovatelů nejpřirozenější volba, zvlášť když šlo o oblíbenou slepici. Pokud vám krajská veterinární správa potvrdí, že je ve vašem případě přípustné, dodržte podmínky § 40a veterinárního zákona.

Zákonné podmínky

Většina slepic váží méně než 3 kg, takže by pro ně platila menší minimální vrstva 40 cm. Těžká plemena nebo kohouti mohou hranici 3 kg překročit, pak platí 80 cm. Pozor, jde o vrstvu zeminy nad tělem, ne o hloubku jámy. Jáma musí být tedy hlubší.

Praktické zásady výběru místa

Zákon pro zahrabání na vlastním pozemku nestanoví konkrétní vzdálenosti. Rozumné je však řídit se tím, co vyhláška č. 210/2023 Sb. požaduje pro hřbitovy zvířat. Ta mimo jiné uvádí, že dno výkopu musí ležet nad úrovní kolísání podzemní vody a obal musí být v půdě rozložitelný. Z toho vyplývá několik zásad:

• nekopejte u studny, potoka, rybníka ani v podmáčeném místě,
• vyhněte se záhonům se zeleninou a místu, kde se plánuje stavba,
• vyberte místo mimo výběh, aby slepice nehrabaly nad hrobem,
• tělo nebalte do igelitu, použijte rozložitelný materiál (papír, bavlněná látka) nebo ho ukládejte bez obalu,
• pokud při kopání narazíte na vodu, místo změňte.

Ochrana před vyhrabáním

Lišky, kuny, psi i jezevci mají výborný čich. Mělký hrob je pro ně pozvánka. Proto je dodržení hloubky důležité nejen kvůli zákonu. Na zasypané místo můžete položit těžkou kamennou desku nebo kus pletiva zatíženého kameny, aby zvířata nekopala.

A co vápno?

Starší předpisy a mnoho návodů na internetu doporučují zasypat tělo nehašeným vápnem. Současná vyhláška č. 210/2023 Sb. ani § 40a veterinárního zákona použití vápna nepožadují. S nehašeným vápnem je navíc třeba zacházet opatrně, protože při styku s vlhkostí silně reaguje a může způsobit popáleniny.

Čak radí

Kopat jámu dost hluboko je dřina, to vím. Ale mělký hrob je to první, co v noci najde liška. A pak máte problém dvakrát. Takže lopatu do ruky a měřte, ne odhadujte.

9. Kam tělo rozhodně nepatří

Je dobré vědět i to, co se nesmí. Některé zdánlivě praktické způsoby jsou v rozporu se zákonem nebo zbytečně ohrožují okolí.

SVS ve svých informacích k zahrabávání zvířat upozorňuje, že zahrabání na jiném než vlastním pozemku není povoleno a může být postihováno pokutou.

10. Jak tělo do odvozu uchovat

Asanační podnik nepřijede za hodinu. Někdy čekáte den i déle. Jak tělo mezitím uchovat, aby nezačalo zapáchat a nepřilákalo zvířata?

• Chlad. V létě rozklad postupuje rychle. Ideální je chladné sklepní místo nebo chladicí box. Zákon u kafilerních boxů při delším skladování výslovně počítá s chlazením, mražením nebo jiným způsobem, který brání rozkladu.
• Uzavřená nádoba. Nepropustná, omyvatelná nádoba s víkem, kterou po vyprázdnění vyčistíte a vydezinfikujete.
• Mimo dosah. Ne v kůlně s otevřenými dveřmi. Psi, kočky a potkani si cestu najdou.
• Mimo potraviny. Pokud tělo zmrazíte, nikdy ho nedávejte do mrazáku s potravinami bez dvojitého zabalení a jasného označení. Lepší je samostatný mrazák nebo vyčleněný box.
• Pro vyšetření nemrazit. Pokud chcete příčinu úhynu zjistit pitvou, zeptejte se veterináře, jak tělo uchovat. Zmrazení může zhoršit kvalitu některých vyšetření, proto se obvykle doporučuje jen chlazení a co nejrychlejší předání.

11. Pitva: proč zjistit příčinu úhynu

Pro mnoho chovatelů zní slovo pitva přehnaně. Vždyť jde o jednu slepici. Jenže právě jedna slepice může být první obětí problému, který postihne celé hejno. Pitva dokáže odhalit infekční onemocnění, parazity, nádory, zánět vejcovodu, otravu i nedostatek ve výživě.

Kdy pitvu zvážit

• uhynulo víc slepic během krátké doby,
• uhynula mladá a do té doby zdravá slepice,
• v hejnu se objevují podobné příznaky u dalších kusů,
• plánujete rozšíření chovu nebo prodej násadových vajec,
• chcete vědět, jestli nejde o nákazu přenosnou na člověka.

Jak to zařídit

Nejjednodušší je obrátit se na veterinárního lékaře, který se drůbeži věnuje. Ten sám provede pitvu, nebo zprostředkuje vyšetření v laboratoři, například ve státním veterinárním ústavu. Domluvte se předem, jak tělo dopravit, a nevozte ho bez ohlášení. Při podezření na nebezpečnou nákazu rozhoduje o odběru vzorků krajská veterinární správa.

Cena pitvy a laboratorních vyšetření se liší podle rozsahu. Pokud jde o úřední šetření kvůli podezření na nebezpečnou nákazu, postupuje se podle pokynů KVS.

12. Nejčastější příčiny úhynu v domácím chovu

Bez pitvy se příčina úhynu často nedá s jistotou určit. Přesto má smysl znát nejčastější skupiny příčin, aby chovatel věděl, na co se zaměřit. Podrobně se jednotlivým nemocem věnujeme v článku Nemoci slepic, zde jen orientační přehled.

Upozornění: u jedů na hlodavce hrozí i takzvaná sekundární otrava. Slepice může sezobnout otráveného hlodavce nebo nástrahu. Pokud v okolí kurníku hubíte hlodavce, používejte uzavřené deratizační staničky a zvažte, zda slepice mohou mít k nástrahám přístup.

13. Co dělat s ostatními slepicemi

Jakmile tělo odklidíte, pozornost patří zbytku hejna. Několik dní po úhynu je dobré slepice pozorovat častěji než obvykle.

Co sledovat

• příjem krmiva a vody (pomůže zapsat si, kolik krmiva denně ubude),
• vzhled a konzistenci trusu,
• chování: načepýření, ospalost, oddělování od hejna,
• dýchání: sípání, kýchání, výtok z nosu,
• snášku: počet vajec a kvalitu skořápek,
• hřebeny a laloky: barvu, otoky.

Oddělení podezřelých kusů

Slepici, která se chová nápadně, je vhodné oddělit do samostatného prostoru, kde má vodu, krmivo, klid a teplo. Takzvaná nemocniční klec nebo boudička je užitečná součást vybavení každého chovatele. Oddělení chrání zbytek hejna a umožní lépe sledovat nemocnou slepici.

Hygiena chovatele

Pokud máte podezření na nákazu, starejte se nejdřív o zdravé slepice a teprve potom o oddělené. Používejte samostatnou obuv nebo návleky a po práci si myjte ruce. Omezte návštěvy kurníku cizími lidmi a nepůjčujte vybavení sousedům.

Čak radí

Po úhynu bývám v kurníku častěji, i když jen tak sedím a koukám. Slepice toho moc nenamluví, ale z toho, jak se chovají, se dá vyčíst hodně. Jakmile jedna zalézá do kouta a nejde ke krmítku, beru to vážně.

14. Úklid místa, kde slepice uhynula

Tělo je pryč, ale v podestýlce mohou zůstat tělní tekutiny, trus a peří. Jak místo uklidit?

1. V rukavicích odstraňte podestýlku v okolí místa nálezu a vložte ji do pytle.
2. Pokud je podezření na nákazu, poraďte se s veterinářem, jak s podestýlkou naložit. Do kompostu ji v takovém případě nedávejte.
3. Místo mechanicky očistěte. Dezinfekce na špinavém povrchu funguje špatně.
4. Použijte přípravek určený pro dezinfekci prostor pro zvířata a dodržte návod výrobce, zejména dobu působení.
5. Nechte místo vyschnout a doplňte čistou podestýlku.
6. Vyčistěte napáječky a krmítka, ze kterých uhynulá slepice mohla pít a žrát.

Celkový postup dezinfekce kurníku, výběr přípravků a jejich střídání popisujeme v samostatném článku Dezinfekce kurníku. Zde se zaměřujeme jen na místní úklid po úhynu.

15. Úhyn po útoku predátora

Ne každý úhyn je nemoc. V domácích chovech jsou častou příčinou ztrát lišky, kuny, tchoři, jestřábi, psi i potkani (ti hlavně u kuřat). Útok obvykle poznáte podle zranění, rozházeného peří, chybějící hlavy nebo částí těla, krve a stop.

Co udělat

• Tělo odstraňte stejně opatrně jako při jiném úhynu. I divoký predátor může přenášet nákazy a parazity.
• Zkontrolujte zraněné slepice. Hluboké rány, kousnutí a poranění dutiny břišní patří k veterináři.
• Najděte cestu, kudy predátor vnikl. Kuna se protáhne velmi malým otvorem, liška podhrabe pletivo.
• Kurník opravte ještě týž den. Predátor se na místo, kde uspěl, obvykle vrací.

Ochraně slepic před predátory se věnujeme v samostatném článku, proto zde jen základní kroky.

16. Když je slepice nevyléčitelně nemocná

Někdy chovatel nenajde slepici mrtvou, ale vidí, že trpí a nemá šanci na uzdravení. Pak je namístě zvážit ukončení jejího utrpení. Zákon na ochranu zvířat proti týrání stanoví pravidla, jak lze zvíře usmrtit, a zakazuje způsoby, které působí zbytečné utrpení.

Nejšetrnější a nejjistější volbou je eutanazie u veterinárního lékaře. Veterinář posoudí, zda je léčba ještě možná, a pokud ne, provede utracení bezbolestně. Zároveň vám může nabídnout pitvu a zajistit předání těla asanačnímu podniku.

Domácí porážka zdravé slepice ke spotřebě je jiná situace, ta se řídí pravidly pro domácí porážku a o ní píšeme v článku o zpracování drůbeže. Nemocná slepice ke spotřebě nepatří.

17. Smí se maso nebo vejce použít?

Maso uhynulé slepice

Ne. Uhynulé zvíře není vhodné k lidské spotřebě. Nevíte, proč uhynulo, jak dlouho leželo, a tělo neprošlo prohlídkou. Totéž platí pro krmení psů a koček.

Vejce

Vejce, která uhynulá slepice snesla před úhynem, posuzujte podle situace. Pokud šlo o zjevný úraz nebo útok predátora a zbytek hejna je zdravý, není důvod vejce z hnízda vyhazovat, při běžné hygieně a tepelné úpravě. Pokud je podezření na infekční onemocnění, vejce z celého hejna raději do vyjasnění situace nekonzumujte a poraďte se s veterinářem. Pokud byly slepice léčeny, platí ochranná lhůta na vejce, kterou určí veterinář.

18. Záznamy a evidence úhynů

Jednoduchý sešit nebo tabulka v telefonu je pro chovatele cenným nástrojem. Zapisujte si datum úhynu, věk slepice, plemeno, příznaky, co jste s tělem udělali a kam jste ho předali. Pokud tělo převezme asanační podnik, uschovejte doklad. Veterinární zákon ukládá uchovávat doklady o předání vedlejších produktů nejméně 2 roky.

Záznamy pomohou:

• odhalit opakující se problém, například úhyny vždy v létě nebo vždy po přidání nových slepic,
• veterináři při diagnostice,
• doložit, že jste s tělem naložili v souladu se zákonem,
• při plánování obnovy hejna.

19. Prevence: jak úhynům předcházet

Úhynům se úplně vyhnout nedá, slepice nežijí věčně. Mnoha předčasným úhynům ale lze předejít. Zde je přehled opatření, která mají největší vliv. U každého jen stručně, protože podrobnosti najdete v souvisejících článcích.

• Biologická bezpečnost. Nové slepice nejdřív oddělte a pozorujte, nepouštějte do kurníku cizí lidi v jejich obuvi, chraňte krmivo a vodu před divokými ptáky.
• Kvalitní krmivo a čistá voda. Plesnivé nebo zvlhlé krmivo vyhoďte. Napáječky pravidelně myjte.
• Suchý a větraný kurník. Vlhko a čpavek oslabují dýchací cesty.
• Kontrola parazitů. Pravidelně kontrolujte bidla a hnízda na čmelíka a slepice na vnější parazity.
• Zabezpečení proti predátorům. Na noc zavírat, pevné pletivo, zakopaný okraj.
• Denní pozorování. Většina problémů se dá zachytit včas, pokud slepice vidíte každý den.
• Vztah s veterinářem. Najděte si veterináře, který drůbež ošetřuje, dřív, než ho budete potřebovat.
• Sledování nařízení SVS. V období ptačí chřipky dodržujte vyhlášená opatření.

Čak radí

Nejlepší úhyn je ten, který se nestane. Většinu problémů jsem u slepic viděl začínat nenápadně: trochu jiný trus, menší chuť k jídlu, slepice, která nesedí na bidle. Když to chovatel zachytí včas, má veterinář šanci pomoct.

20. Nejčastější chyby

21. Kontrolní seznam pro případ úhynu

Vytiskněte si ho a pověste do kurníku nebo na dveře kůlny.

Mít připraveno předem

• jednorázové rukavice a pevné pytle,
• uzavíratelný box nebo kbelík s víkem,
• číslo na veterináře, krajskou veterinární správu a asanační podnik,
• dezinfekční přípravek do kurníku,
• oddělovací klec nebo boudičku pro nemocnou slepici,
• sešit na záznamy.

Při úhynu

• ověřit smrt, nasadit rukavice,
• prohlédnout a vyfotit okolí,
• tělo zabalit do dvou pytlů a uložit do chladu,
• zkontrolovat ostatní slepice,
• zvážit hlášení a pitvu,
• zajistit předání asanačnímu podniku nebo zákonné zahrabání,
• uklidit místo nálezu,
• zapsat úhyn a uschovat doklad.

22. Slovníček pojmů

• Asanační podnik (kafilerie): schválené zařízení, které sváží a neškodně zpracovává těla uhynulých zvířat.
• Kadáver: tělo uhynulého nebo utraceného zvířete.
• Kafilerní box: nepropustná, uzavíratelná a dezinfikovatelná nádoba pro krátkodobé uložení vedlejších produktů.
• KVS: krajská veterinární správa, orgán Státní veterinární správy v kraji (v Praze městská veterinární správa).
• Mimořádná veterinární opatření: nařízení KVS nebo SVS při výskytu nebo hrozbě nákazy.
• Nebezpečná nákaza: nákaza, kterou zákon řadí mezi nebezpečné, tlumí se státními opatřeními; u drůbeže například ptačí chřipka a newcastleská choroba.
• Neškodné odstranění: naložení s tělem tak, aby neohrozilo zdraví lidí, zvířat a životní prostředí.
• Ochranná lhůta: doba po léčbě, kdy se produkty zvířete, například vejce, nesmí použít k lidské spotřebě.
• Vedlejší živočišný produkt: části zvířat nebo produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, včetně těl uhynulých zvířat.

23. Časté otázky o úhynu slepice

Shrnutí

Čak radí

Doufám, že tenhle průvodce nebudete potřebovat často. Kdyby ano, teď víte, jak postupovat bezpečně a podle pravidel. A až budete doplňovat rukavice, dezinfekci nebo vybavení kurníku, můžete se podívat i do nabídky Časkrmení. Držím vašemu hejnu tlapky!

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), znění účinné od 1. 1. 2026, zejména § 3, § 5, § 11, § 39, § 40 a § 40a
• Vyhláška č. 210/2023 Sb., o kadáverech koňovitých a zvířat v zájmovém chovu
• Vyhláška č. 82/2014 Sb., o kadáverech zvířat v zájmovém chovu (zrušena k 1. 7. 2023, uvedeno pro srovnání)
• Státní veterinární správa, informace pro chovatele k neškodnému odstranění těl zvířat (Pohřbít nebo zahrabat?)
• Státní veterinární správa, mimořádná veterinární opatření k ptačí chřipce (prosinec 2022)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání

Článek má informativní charakter a nenahrazuje konzultaci s veterinárním lékařem ani s krajskou veterinární správou. Při podezření na nákazu a při mimořádných veterinárních opatřeních se řiďte jejich aktuálními pokyny.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Mohlo by vás také zajímat

• Kokcidióza u slepic a kuřat: příznaky, prevence, kokcidiostatika a očkování
• Ptačí chřipka a drobnochovatelé: opatření SVS v roce 2026
• Marekova choroba slepic: příznaky, přenos a očkování kuřat
• Newcastleská choroba a povinné očkování drůbeže v ČR (2026)
• Apatická slepice: postupná diagnostika a co dělat
• Odčervení slepic: druhy červů, příznaky, kdy a jak často odčervit
• Průjem u slepic: co znamená barva trusu a kdy jít k veterináři