Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.

Přihlášeno, děkujeme.

Došlo k chybě, zkuste to prosím znovu.

Vlivy působící na přenos zoonóz

Zoonóza je definována jako infekce, která se přirozeně přenáší mezi zvířaty a člověkem. V současné době existuje přes 500 patogenů, které mohou vyvolat zoonotické onemocnění.

Přenos zoonotických onemocnění může být ovlivněn několika faktory. Aby se předcházelo zoonózám v zoorehabilitaci, je nezbytné těmto faktorům předcházet. Mezi tyto faktory patří: druh zvířete, plemeno, věk, podmínky chovu, zdravotní stav, strava, geografická oblast a roční období.

Druh zvířete je jedním z faktorů zoonotických onemocnění. Každý druh může být potenciálním zdrojem různých bakteriálních zoonóz. Hlavním zdrojem bakterie Clostridium difficile je pes. Pes může představovat zoonotické riziko také u bakterie rodu Brucella. Dále i bakterie rodu Leptospira spp. je zoonotickou bakterií u psů (případně krys). Vysoká prevalence Chlamydia felis je naopak u koček. Prevalence bakterie rodu Campylobacter spp. je významně vyšší u psů v porovnání s kočkami. Salmonella spp. je zoonotická bakterie vyskytující se u mnoha druhů zvířat, konkrétně u psů, koček, hlodavců, plazů a ptáků. Pokud vás téma zajímá víc, přečtěte si také BARF strava - Salmonela.

Plemeno může mít také vliv na výskyt zoonóz u psů. Mezi nejrizikovějším plemenem psů patří obecně kříženci (prevalence nad 30 %). U ostatních plemen (konkrétně greyhound, jezevčík, dobrman, samojed, špic, kokršpaněl a pudl) byla prevalence pod 10 %.

Podmínky chovu jsou dalším faktorem ovlivňující zoonózy během zoorehabilitace. Psi žijící v přeplněných podmínkách mají větší pravděpodobnost přenosu zoonóz. Příkladem jsou psi z útulku, kde je větší koncentrace psů oproti psům chovaným doma. Dále u toulavých a polodomácích psů v městských oblastech roste riziko přenosu zoonotických onemocnění. Z toho důvodu je nezbytné do zoorehabilitace zapojovat pouze psy, kteří pochází z vhodných podmínek.

Zdravotní stav hraje v přenosu zoonóz také velkou roli. Ve většině případů jsou ale přenašeči zdraví psi. To potvrdila studie autorů Lefebvre et al. (2006), ve které se ukázalo, že u 80 % zdravých terapeutických psů byly izolovány zoonotické bakterie (konkrétně Salmonella spp., Campylobacter spp., Malassezia pachydermatis, Clostridium difficile a multirezistentní Staphylococcus aureus).

Dalším faktorem přenosu zoonóz může být strava. Jedná se především o nové způsoby krmení dnešních psů, zejména veganská nebo BARF strava. Nejenže je tato strava riziková pro nedostatečné pokrytí živin, ale hrozí i přítomnost zoonotických patogenů. V souvislosti s krmením dle konceptu BARF vznikají jisté obavy ohledně přenosu zoonóz. Syrové maso, ať už prodávané pro lidskou spotřebu nebo jako BARF krmivo, může být kontaminováno řadou patogenů. I přes vysokou opatrnost při zpracování syrového masa může dojít ke kontaminaci. K té může dojít z kůže, peří nebo vnitřností během porážky, vykuchání, zpracování nebo balení masa. Vzhledem k tomu, že zmrazení ani sušení mrazem nezničí všechny patogeny, doma připravovaný BARF i komerční BARF představuje určité riziko kontaminace. Zvíře pozře syrovou stravu s patogeny a stává se potenciálním přenašečem zoonotických onemocnění, i když se jeví zdravě. Související informace najdete také v článku Parazitární zoonózy.

Geografická oblast je dalším faktorem, který ovlivňuje přenos zoonóz. Psi z městských oblastí mají také vyšší pravděpodobnost výskytu, jsou totiž více vystavováni přímému kontaktu s ostatními domácími mazlíčky, včetně jejich výkalů. Rozdílná vyspělost zemí je také důležitý faktor prevalence bakterií. Například v Egyptě je hlášen vysoký výskyt salmonely v syrovém krmivu oproti tepelně zpracovaným krmivům.

I sezónnost je charakteristická pro mnoho zoonotických onemocnění. Onemocnění může být ovlivněno klimatickým pásmem, které ovlivňuje střídání onemocnění spojené s počasím. Dle studie autorů Lal et al. (2012) zoonotická onemocnění způsobená bakteriemi Campylobacter spp., Salmonella spp. a E. coli vrcholí v létě a klesají v zimě. Zatímco u bakterie Clostridium difficile je nejvyšší prevalence v zimě. Studie Lamm et al. (2010) prokázala vyšší výskyt bakterie rodu Streptococcus sp. v letních měsících.

Zoonózy ovlivňuje nejen věk zvířete, ale také věk cílového klienta. U psů obecně platí, že největší prevalence zoonotických onemocnění je u štěňat do věku 1 roku a u starých psů. U lidí patří mezi rizikové věkové kategorie malé děti (do 5 let), starší lidé (nad 65 let), lidé s narušeným imunitním systémem a těhotné ženy. Obecně platí, že u dětí (zejména 3 až 5 let) a jedinců s vývojovým postižením nejsou optimální hygienické návyky. Dle studie Damborg et al. (2004) je výskyt Campylobacter jejuni je významně vyšší u zvířat žijících s dětmi do 17 let než u zvířat žijících se staršími lidmi.