733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Proč slepice nesnáší: nejčastější příčiny a jak snášku obnovit

Aktualizováno: 25. 10. 2026. Průvodce vychází z materiálů zemědělských poradenských služeb amerických univerzit (Oregon State University, University of Arizona, University of Kentucky) a z obecně uznávaných zásad chovu drůbeže. Konkrétní léčbu vždy určuje veterinář.

1. Proč slepice nesnáší – v kostce

2. Jak snášení funguje a co ho řídí

Abyste pochopili, proč slepice přestala snášet, pomůže vědět, jak snášení vůbec probíhá. Vznik jednoho vejce trvá přibližně den. Žloutek se uvolní z vaječníku, ve vejcovodu se postupně obalí bílkem, blankami a nakonec skořápkou. Právě tvorba skořápky trvá nejdéle a spotřebuje velké množství vápníku, který slepice bere z krmiva a ze zásob v kostech.

Celý proces spouštějí hormony a ty reagují hlavně na délku dne. Světlo dopadá na citlivé buňky v mozku slepice a signalizuje „je jaro, je čas na potomstvo“. Když se dny krátí, signál slábne a tělo snášku utlumí. Proto slepice v listopadu a prosinci snášejí výrazně méně než v květnu, a to i když jim nic nechybí.

Na snášení se ale podílí i výživa, voda, zdraví a klid. Vysoce užitková nosnice dokáže za rok snést vejce o celkové hmotnosti mnohonásobně vyšší, než je její vlastní hmotnost – podle Oregon State University víc než desetinásobek. Takový výkon je možný jen tehdy, když má tělo všeho dost. Jakmile něco chybí, slepice jako první „ušetří“ právě na vejcích, protože pro její vlastní přežití nejsou nutná.

Pro diagnostiku je proto užitečné rozdělit příčiny do čtyř skupin:

• přirozené – krátký den, přepeřování, věk, kvočnění; nejsou chybou chovatele,
• chovatelské – krmení, voda, stres, teplota, počet hnízd; dají se rychle napravit,
• zdravotní – parazité a nemoci; vyžadují zásah, často veterináře,
• „falešné“ – slepice snáší, ale vejce se ztrácejí; schovaná hnízda, predátoři, zobání vajec.

3. Velká tabulka příčin: jak poznat a co dělat

4. Krátký den a nedostatek světla

Jestli je říjen, listopad nebo prosinec a vaše slepice jsou jinak zdravé, čilé a dobře žerou, je krátký den skoro jistě hlavní příčinou. Podle poradenských služeb amerických univerzit slepice pro plnou snášku potřebují obvykle 14 až 16 hodin světla denně. Když délka dne klesne zhruba pod 12 hodin, snáška se postupně utlumí.

V České republice se den v zimě zkracuje zhruba na osm hodin, v červnu naopak trvá přes šestnáct hodin. Po většinu zimy tak mají slepice světla výrazně méně, než potřebují pro plnou snášku. To je přirozené – v přírodě by také nevyváděly kuřata v lednu.

Jak poznat, že jde o světlo

• snáška klesá postupně, ne ze dne na den,
• týká se celého hejna, ne jedné slepice,
• slepice jsou čilé, žerou a mají hladké peří,
• pokles přišel po podzimní rovnodennosti nebo souběžně s přepeřováním.

Kurník bez oken

Častou chybou je tmavý kurník. I v létě, kdy je venku dlouhý den, může být uvnitř šero. Pokud slepice tráví většinu času v kurníku, světlo z okna je důležité. Okénko by mělo být zabezpečené pletivem proti predátorům a zároveň by nemělo způsobovat průvan.

5. Umělé přisvětlování – výhody a rizika

Komerční chovy svítí, aby slepice snášely celý rok. Na malém dvorku je to otázka volby a názory chovatelů se liší. Žádná varianta není jediná správná, je dobré znát obě strany.

Pokud se rozhodnete svítit

1. Prodlužujte ráno, ne večer. Světlo se rozsvítí před svítáním a zhasne, když už je venku den. Slepice si tak večer přirozeně najdou bidlo za šera. Náhlá tma večer je zastihne mimo hřad.
2. Přidávejte postupně. Například po půlhodině týdně, ne naráz několik hodin. University of Kentucky v programu obnovy po přepeřování popisuje začátek na 10 hodinách a přidávání půl hodiny týdně až k 16 hodinám.
3. Držte pravidelnost. Používejte časový spínač. Podle Oregon State University i jediný vynechaný den rozvrhu může snášce uškodit.
4. Nepřekračujte zhruba 16 hodin. Víc světla už další užitek nepřináší.
5. Bezpečnost na prvním místě. Svítidla do vlhkého a prašného prostředí, kryté kabely, žádné tepelné lampy bez dozoru.
6. Nesviťte během přepeřování. Slepice potřebuje energii na nové peří.

Pokud přisvětlovat nechcete, je to stejně legitimní volba. Mnoho chovatelů dvorkových slepic zimní pauzu vítá s tím, že slepice déle vydrží v dobré kondici. Doma se pak počítá s tím, že vejce v zimě budou vzácnější.

6. Přepeřování

Přepeřování (často se mu říká i pelichání) je každoroční výměna peří. Dospělé slepice přepeřují obvykle jednou za rok, nejčastěji od konce léta do podzimu. Tělo v té době potřebuje velké množství bílkovin na stavbu nových per – peří je z větší části bílkovina – a snášku proto omezí nebo zastaví úplně.

Podle University of Kentucky trvá přepeřování u užitkových hybridů zhruba 4 až 6 týdnů, u starších a dvorkových plemen může trvat 3 až 4 měsíce. Celé hejno nepřepeřuje najednou, takže se období se slabou snáškou natáhne na několik měsíců. Kuřice vylíhnuté na jaře nebo v létě v prvním podzimu obvykle nepřepeřují.

Jak poznat přepeřování

• v kurníku a výběhu je hodně peří,
• slepice má holá místa, nejčastěji na krku, zádech a ocase,
• rostou nová pera, která vypadají jako tenká brčka,
• slepice je citlivější na dotek a může působit unaveně,
• hřebínek bledne a zmenšuje se.

Jak slepici během přepeřování pomoci

• kvalitní kompletní krmná směs, nepřidávat příliš obilí a zbytků,
• klid, žádné přesuny ani zavádění nových slepic,
• nebrat slepice zbytečně do ruky, nová pera jsou prokrvená a citlivá,
• suchý kurník bez průvanu, aby neprochladly,
• kontrola parazitů, ztráta peří může být i příznakem čmelíka nebo všenek.

7. Věk slepice a mladé kuřice

Mladé kuřice

Kuřice začínají snášet obvykle mezi 18. a 22. týdnem věku, některá plemena později. Kuřice může ve 14 až 16 týdnech vypadat dospěle, ale ještě nesnáší. Blížící se snášku poznáte podle hřebínku a laloků – zvětšují se a z bledě růžové přecházejí do sytě červené barvy. Slepice také začne „prozkoumávat“ hnízda a dřepět, když se k ní přiblížíte.

Pokud jste koupili kuřice na podzim, mohou se snáškou počkat až do jara, protože k dospělosti se přidává i krátký den. To je normální.

Starší slepice

Slepice nejvíc snášejí v prvním a druhém roce snášky. Podle University of Arizona snáší mnoho slepic ve třetím a čtvrtém roce už nepravidelně. Oregon State University uvádí, že po dvou až třech letech výkon klesá a přepeřování je častější a delší. Slepice přitom může žít i řadu dalších let – snáší méně, ale stále jí je co dát hejnu.

Jestli je pro vás snáška důležitá, je praktické hejno obnovovat postupně, například každý rok nebo dva přidat několik mladých kuřic. Vyhnete se situaci, kdy celé hejno zestárne najednou.

8. Kvočnění

Kvočna je slepice, která chce sedět na vejcích a vyvést kuřata. Během kvočnění nesnáší. Některá plemena kvočí často (například hedvábničky nebo kočinky), užitkové nosnice téměř nikdy. Podle University of Arizona může kvočnění trvat 3 až 6 týdnů, pokud ho nepřerušíte.

Jak poznat kvočnu

• sedí v hnízdě i přes den a nechce ho opustit,
• když se přiblížíte, ježí peří, syčí, kvoká nebo klove,
• vytrhává si peří z hrudi,
• z hnízda odchází jen krátce, žere a pije méně,
• trus mívá větší a zapáchající.

Co dělat, když kuřata nechcete

1. Sbírejte vejce častěji, aby kvočna neměla na čem sedět.
2. Opakovaně ji z hnízda vyndávejte.
3. Pokud to nepomáhá, oddělte ji na několik dní do samostatného prostoru s krmivem a vodou, bez hnízda a podestýlky. University of Arizona uvádí, že to obvykle trvá 3 až 7 dní.
4. Nikdy kvočnu nenamáčejte do studené vody ani ji jinak netrestejte.

Pokud kuřata chcete, je kvočna nejlepší „líheň“. Dejte jí oplozená vejce a klidné, bezpečné místo.

9. Stres, nová slepice v hejnu a změny

Slepice jsou tvorové zvyku. Každá větší změna je může vyvést z rovnováhy a snáška se na několik dní až týdnů zastaví. Mezi typické stresory patří:

• přestěhování do nového kurníku nebo přeprava,
• nová slepice nebo kohout v hejnu, boje o postavení,
• útok predátora, i neúspěšný,
• psi, kočky a děti, které slepice honí,
• hluk, ohňostroje, stavba v sousedství,
• náhlá změna krmiva,
• přeplněný kurník a málo hnízd.

Nová slepice v hejnu

Slepice mají pevnou hierarchii. Když přidáte nového člena, hejno ji musí přeskupit, což přináší strkanice, klování a stres pro všechny. Snáška může na čas klesnout jak u nových, tak u původních slepic.

1. Karanténa. Nové slepice držte nejprve odděleně, aby se ukázalo, jestli nejsou nemocné nebo nemají parazity. Délku karantény konzultujte s veterinářem; běžně se doporučuje několik týdnů.
2. Seznámení přes pletivo. Několik dní ať se vidí, ale nemohou se poranit.
3. Spojení večer. Nové slepice posaďte na bidlo za šera, ráno je přijetí často klidnější.
4. Víc krmítek a napáječek. Slabší slepice tak nebudou od krmiva odháněny.
5. Úkryty. Přepážky a překážky ve výběhu pomohou slabším utéct.

10. Krmení: bílkoviny, vápník a přílohy

Krmení je nejčastější chovatelská příčina slabé snášky. Typická situace: slepice dostávají hlavně pšenici, kukuřici, staré pečivo a zbytky z kuchyně. Zasytí se, ale chybí jim bílkoviny, vápník, vitamíny a minerály potřebné pro vejce.

Základ: kompletní krmná směs pro nosnice

Krmná směs pro nosnice je sestavená tak, aby pokryla potřeby snášející slepice. Má být základem krmné dávky a slepice ji mají mít k dispozici celý den. Obilí, zelenina a zbytky jsou jen doplněk. Oregon State University doporučuje, aby slepice dostávaly doplňky jen v takovém množství, které spořádají zhruba za 15 minut – jinak nahradí plnohodnotné krmivo.

Bílkoviny

Bílek, žloutek i peří jsou z velké části z bílkovin. Pokud jich slepice nemá dost, snáška klesá, vejce jsou menší a přepeřování se táhne. Bílkovin bývá málo, když se krmí převážně obilím. Konkrétní obsah dusíkatých látek v krmivu uvádí výrobce na etiketě; směs vybírejte podle věku a užitkovosti slepic.

Vápník

Skořápka je téměř celá z uhličitanu vápenatého. Pokud vápník chybí, slepice snáší vejce s tenkou nebo měkkou skořápkou, nebo úplně bez skořápky, a postupně čerpá vápník z vlastních kostí. Doporučuje se nabízet drcené mušle nebo vápenatý grit v samostatné nádobě, ať si slepice berou podle potřeby.

Grit (písek)

Slepice nemají zuby, potravu drtí ve svalnatém žaludku pomocí drobných kamínků. Pokud nemají přístup do výběhu, potřebují grit (písek, drobné kamínky) – jinak hůř tráví obilí a celé zrno.

Náhlá změna krmiva

Přechod na jiné krmivo dělejte postupně v průběhu přibližně týdne, kdy staré a nové krmivo mícháte. Náhlá změna může snášku na čas srazit.

11. Voda – nejpodceňovanější příčina

Vejce je z velké části voda. Slepice, která nemá stálý přístup k čisté vodě, přestane snášet velmi rychle – stačí i krátké období bez vody, zvláště v horku. Typické situace:

• napáječka se v horku vypije dřív, než ji doplníte,
• v zimě voda zamrzne a slepice pít nemohou,
• voda je špinavá, zapáchá nebo je v ní řasa a slepice pijí méně,
• napáječka je jedna a dominantní slepice ostatní odhání.

Co pomáhá

• napáječky dvě nebo víc, ve stínu,
• v zimě ohřívaná podložka nebo napáječka do mrazu, případně teplá voda dvakrát denně,
• čištění napáječek pravidelně, v létě častěji,
• napáječky výš nad zemí, aby do nich slepice nehrabaly podestýlku.

12. Horko a mráz

Horko

Slepice nemají potní žlázy a teplo snášejí hůř než chlad. Ve vedru méně žerou, víc pijí a snáška klesá, vejce mohou mít tenčí skořápku. Přehřátí je navíc nebezpečné pro život.

Jak poznat přehřátí: slepice dýchá otevřeným zobákem, roztahuje křídla od těla, je malátná, sedí ve stínu a nehýbe se.

• zajistěte stín ve výběhu (stromy, plachta, keře),
• kurník větrejte, aby se v něm nehromadilo teplo,
• čerstvá chladná voda několikrát denně,
• v nejteplejší části dne slepice nevyrušujte,
• mělká miska s vodou na ochlazení nohou může pomoci.

Mráz

Většina plemen snáší chlad dobře, pokud je kurník suchý a bez průvanu. Problémem bývá vlhkost a zamrzlá voda. U plemen s velkým hřebínkem mohou omrznout hřebínky a laloky.

• kurník suchý, s podestýlkou, větraný nahoře, ale bez průvanu u bidel,
• nezamrzající voda,
• večer trochu obilí na zahřátí,
• topení v kurníku obvykle není nutné a představuje riziko požáru.

13. Parazité: čmelík kuří a další

Čmelík kuří je drobný roztoč, který přes den žije ve škvírách kurníku, pod bidly a v hnízdech, a v noci vylézá sát krev slepic. Při silném napadení je slepice chudokrevná, oslabená a přestane snášet. Čmelík se nejvíc množí v teplých měsících, ale přežívá i v zimě.

Jak čmelíka poznat

• v noci posviťte baterkou na bidla a do škvír – uvidíte drobné pohybující se tečky, šedé, po nasátí červené,
• přejeďte bílým papírovým ubrouskem pod bidlem – zůstanou na něm krvavé čárky,
• pod bidly a v rozích je „šedý prach“ z roztočů a jejich výkalů,
• slepice nechtějí večer do kurníku nebo nesedí na bidlech,
• hřebínky a laloky jsou bledé,
• slepice nechtějí snášet do hnízd.

Co dělat

1. Vyklidit kurník, odstranit veškerou podestýlku a hnízdní materiál.
2. Důkladně vyčistit škvíry, bidla, spoje a hnízda.
3. Použít přípravek proti čmelíkům určený do chovů drůbeže – výběr konzultujte s veterinářem, protože u slepic, jejichž vejce jíte, záleží na typu přípravku a ochranné lhůtě.
4. Ošetření opakovat podle návodu, protože vajíčka roztočů přežijí první zásah.
5. Do budoucna pravidelné kontroly a hladká bidla, která se dají vyndat a vyčistit.

Další parazité

Všenky (péřovky) žijí na slepici a živí se peřím a kožními šupinami. Poznáte je při prohlídce peří u kloaky a pod křídly. Vnitřní parazité (hlísti) se projevují hubnutím, průjmem a matným peřím. Spolehlivě je odhalí vyšetření trusu – vzorek trusu odneste veterináři, který podle výsledku doporučí případné ošetření.

Svrab nohou způsobuje roztoč, který se zavrtává pod šupiny na nohou. Šupiny jsou zvednuté a nohy vypadají hrubě a zbytněle. Také zde je vhodná konzultace s veterinářem.

14. Nemoci a kdy k veterináři

Pokles snášky bývá často prvním příznakem nemoci. Slepice umí nemoc dlouho skrývat, takže když je na nich vidět, že jsou nemocné, bývá stav už pokročilý. Mezi nemoci, které snášku ovlivňují, patří infekce dýchacích cest, střevní onemocnění, kokcidióza (hlavně u mladých), zánět vejcovodu, zadržené vejce nebo nádory reprodukčních orgánů.

Zvláštní pozornost si zaslouží aviární influenza (ptačí chřipka) a newcastleská choroba. Jsou to nebezpečné nákazy, které podléhají hlášení. Při náhlém úhynu více ptáků nebo prudkém poklesu snášky s dalšími příznaky okamžitě kontaktujte veterináře nebo krajskou veterinární správu. Aktuální informace o ptačí chřipce a opatřeních pro chovatele zveřejňuje Státní veterinární správa.

Kdy k veterináři

Co můžete udělat sami, než přijede veterinář

• nemocnou slepici oddělte do klidného, teplého a suchého místa,
• zajistěte jí vodu a krmivo,
• zapište příznaky, od kdy trvají a kolik slepic se týkají,
• po manipulaci s nemocnou slepicí si umyjte ruce a vyměňte obuv,
• uhynulou slepici uložte do chladu a veterinářovi ji případně předejte k vyšetření.

15. Schovaná hnízda

Někdy slepice snáší, jen ne tam, kde čekáte. Slepice ve volném výběhu si rády najdou vlastní hnízdo v křoví, za dřevem, v kůlně nebo pod schody. Pokud je navíc hnízd v kurníku málo nebo jsou nepříjemná, je to ještě pravděpodobnější.

Jak poznat schované hnízdo

• slepice dopoledne mizí a za chvíli se vrací a kdáká,
• snáška klesla po rozšíření výběhu,
• slepice je zdravá, má sytě červený hřebínek a široký vlhký kloakální otvor.

Co pomáhá

• sledujte slepici po ránu, kam chodí,
• pouštějte slepice do výběhu až dopoledne, kdy většina už snesla – doporučuje to i University of Arizona,
• dejte do hnízda podložku (keramické nebo umělé vejce), které je naučí, kam snášet,
• zajistěte dostatek hnízd – obvykle se doporučuje jedno hnízdo na čtyři až pět slepic,
• hnízda mějte v šeru, s čistou podestýlkou a bez parazitů.

16. Kdo bere vejce: predátoři a slepice, které jí vejce

Predátoři

Vejce rády berou kuny, lasice, potkani, straky, sojky, vrány, ale i ježci nebo psi. Kuna nebo tchoř obvykle vejce vyžerou na místě nebo je odnesou, ptáci vyklovou díru. Potkan vejce odkutálí do nory.

Ochrana: kurník zavírat na noc, pevné pletivo s malými oky (kuna projde velmi malým otvorem), pletivo zapuštěné do země proti podhrabávání, sbírání vajec každý den, krmivo uložené v uzavřených nádobách, aby nelákalo hlodavce.

Slepice, které jí vejce

Zobání vajec je nepříjemný návyk. Většinou začne náhodou – vejce se rozbije, slepice ochutná a zalíbí se jí. Pak se návyk může šířit po hejnu. Přispívá k tomu nedostatek vápníku a bílkovin (tenké skořápky se snadno rozbijí), nuda, přeplnění, světlá hnízda a vzácné sbírání.

Jak poznat a co dělat

1. Hledejte viníka: slepice se žloutkem na zobáku nebo na peří hlavy.
2. Vejce sbírejte často, i dvakrát až třikrát denně.
3. Rozbitá vejce okamžitě odstraňte a hnízdo vyčistěte.
4. Hnízda ztmavte – závěs nebo umístění v šeru.
5. Zkontrolujte vápník a bílkoviny v krmivu.
6. Do hnízd dejte umělá vejce, na kterých si slepice „vylámou zobák“.
7. Zabavte hejno: zavěšená zelenina, hrabání v listí, větší výběh.
8. Pokud návyk trvá u jedné slepice, zvažte její oddělení.

17. Postup krok za krokem

Pokud nevíte, kde začít, projděte tento postup v uvedeném pořadí. Je seřazený od nejčastějších a nejsnáze ověřitelných příčin.

1. Zapište si počet vajec každý den po dobu týdne a porovnejte s předchozími týdny.
2. Zjistěte, jestli jde o celé hejno, nebo o jednu slepici. Celé hejno ukazuje spíš na světlo, krmivo, vodu, stres nebo parazity. Jedna slepice spíš na věk, kvočnění, přepeřování nebo nemoc.
3. Podívejte se do kalendáře. Podzim a zima znamenají krátký den a přepeřování.
4. Prohlédněte slepice. Hřebínek (sytě červený, nebo bledý?), peří, oči, nosní otvory, okolí kloaky, kondici prsní kosti.
5. Zkontrolujte vodu – je čistá a dostupná celý den?
6. Zkontrolujte krmivo – je základem kompletní směs? Nedáváte příliš obilí a zbytků? Je k dispozici vápník a grit?
7. V noci se podívejte na bidla baterkou kvůli čmelíkovi.
8. Vzpomeňte si na změny v posledních týdnech: nová slepice, přesun, predátor, hluk, změna krmiva.
9. Hledejte vejce v okolí kurníku a stopy predátorů nebo rozbitých skořápek.
10. Při příznacích nemoci slepici oddělte a kontaktujte veterináře.
11. Proveďte jednu změnu a sledujte výsledek zhruba dva až tři týdny – snáška nereaguje ze dne na den.

18. Kontrolní seznam pro kurník

19. Modelové příklady s výpočty

Následující příklady jsou ilustrativní. Čísla jsou zjednodušená a slouží k pochopení, jak o problému uvažovat.

Příklad 1: Snáška v listopadu

Paní Jana má 8 slepic ve druhém roce. V červnu sbírala průměrně 6 vajec denně, tedy snáška byla 6 / 8 = 75 %. V listopadu sbírá 1 až 2 vejce denně, tedy zhruba 12 až 25 %. Slepice přepeřují, jsou čilé a dobře žerou. Závěr: krátký den a přepeřování. Není co léčit; stačí kvalitní krmivo a trpělivost. Pokud by chtěla vejce v zimě, může zvážit postupné přisvětlování po skončení přepeřování.

Příklad 2: Kolik hnízd potřebuji

Pan Petr má 14 slepic a 2 hnízda. Při doporučení jedno hnízdo na čtyři slepice potřebuje 14 / 4 = 3,5, tedy 4 hnízda. Slepice se o hnízda přetahují a část snáší do kůlny. Řešení: doplnit dvě hnízda a ve výběhu pouštět slepice až dopoledne.

Příklad 3: Kolik hodin světla chybí

V prosinci trvá v Česku den přibližně 8 hodin. Pro cílových 14 hodin chybí 14 − 8 = 6 hodin. Pokud by chovatel začal přisvětlovat, nesvítí naráz 6 hodin navíc. Při přidávání půl hodiny týdně by se k 14 hodinám dostal zhruba za 12 týdnů (6 / 0,5 = 12). V praxi proto mnoho chovatelů začíná s přisvětlováním už začátkem podzimu, kdy je rozdíl menší, nebo se rozhodne nesvítit.

Příklad 4: Kolik stojí „levné“ krmení

Chovatel krmí 10 slepic jen pšenicí a zbytky. Slepice snesou v jarních měsících dohromady 4 vejce denně. Po přechodu na kompletní směs pro nosnice stoupne snáška na 6 až 7 vajec denně. Za měsíc o 30 dnech to je 60 až 90 vajec navíc. I když je směs dražší než obilí, přínos v podobě vajec bývá vyšší. Konkrétní čísla se liší podle plemene, věku a cen; příklad ukazuje princip. Související informace najdete také v článku Nosnice: chov, krmení, snáška a péče o slepice nosnice.

Příklad 5: Jedna slepice nesnáší

Z 6 slepic snášejí všechny kromě jedné. Ta má bledý hřebínek, sedí načepýřená a má nafouklé měkké břicho. Závěr: nejde o světlo ani krmivo, protože ostatní snášejí. Příznaky ukazují na zdravotní problém v oblasti vejcovodu. Postup: oddělit a zajistit vyšetření u veterináře.

20. Nejčastější chyby chovatelů

• Krmení hlavně obilím a zbytky. Slepice je sytá, ale na vejce jí chybí bílkoviny a vápník.
• Nedostatek vody v zimě. Zamrzlá napáječka dokáže snášku zastavit rychleji než mráz samotný.
• Náhlé přisvětlování o mnoho hodin. Šok pro slepice a riziko zdravotních problémů.
• Nová slepice bez karantény. Zavlečení parazitů nebo nemocí do celého hejna.
• Kontrola čmelíka jen přes den. Přes den je čmelík schovaný; vidět je hlavně v noci.
• Málo hnízd a světlá hnízda. Slepice hledají jiná místa nebo začnou zobat vejce.
• Vejce se sbírají jednou za pár dní. Podporuje kvočnění, zobání i krádeže.
• Několik změn najednou. Nepoznáte, co pomohlo.
• Léčení „na vlastní pěst“. Nevhodné přípravky mohou slepici uškodit a přejít do vajec.
• Netrpělivost. Změna krmiva nebo prostředí se projeví obvykle až za dva až tři týdny.

21. Mýty a fakta

22. Slovníček pojmů

• Snáška – počet snesených vajec za období, často v procentech vůči počtu slepic.
• Nosnice – slepice chovaná pro vejce.
• Kuřice – mladá slepice před začátkem snášky nebo v prvních týdnech snášky.
• Hybrid – užitkový typ nosnice vyšlechtěný pro vysokou snášku.
• Přepeřování – každoroční výměna peří, během níž slepice obvykle nesnáší.
• Kvočna – slepice, která chce sedět na vejcích.
• Čmelík kuří – roztoč, který v noci saje krev drůbeže.
• Grit – drobné kamínky nebo písek pro trávení v žaludku, případně vápenatý grit z mušlí.
• Kompletní krmná směs – krmivo, které samo pokrývá potřeby zvířete.
• Ochranná lhůta – doba po podání léčiva, po kterou se vejce nebo maso nesmí používat k jídlu.
• Zadržené vejce – vejce, které uvázne ve vejcovodu; stav vyžaduje rychlou pomoc.

23. Časté otázky: proč slepice nesnáší

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Oregon State University Extension Service: Why did my chickens stop laying? (PNW 565)
• University of Arizona Cooperative Extension: Nine Common Reasons Your Hens Aren’t Laying
• University of Kentucky Cooperative Extension: Molting in Small Flocks (ASC-236)
• Státní veterinární správa ČR – informace k aviární influenze a hlášení nákaz
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou veterinární péči. Při zdravotních potížích drůbeže se vždy obraťte na veterinárního lékaře.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet