733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Chov perliček: odchov, krmení a snáška

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje vycházejí především z publikace Raising Guinea Fowl (University of Kentucky Cooperative Extension, J. Jacob a T. Pescatore). Hodnoty jsou orientační a ve středoevropském podnebí je třeba je přizpůsobit počasí.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Perličky jsou ptáci, kteří na dvoře uslyší všechno dřív než já – a hned to celé vesnici oznámí. V tomhle průvodci se dozvíte, jak je odchovat od malých keet, čím je krmit, jak je naučit vracet se domů a co čekat od jejich snášky i hlasu.

1. Chov perliček v kostce

2. Proč chovat perličky

Domácí perlička je zdomácnělá forma perličky kropenaté. Do dvorů se vracejí hlavně ze tří důvodů: sbírají hmyz, hlídají a mají chutné maso. Publikace Univerzity v Kentucky uvádí, že perličky byly využívány i jako „hlídací zvířata“, například na vrakovištích, kde nocovaly ve stromech a upozorňovaly na vetřelce.

• Hmyz: hlavní složkou jejich potravy je hmyz.
• Hlídání: na cokoli neobvyklého upozorní hlasitým křikem.
• Hlodavci a hadi: hejno podle stejného zdroje dokáže ulovit myši a malé potkany a skupiny perliček byly pozorovány, jak napadly hada.
• Maso: libové, s výraznou chutí.
• Méně škody na zahradě: obvykle nechávají zeleninu a květiny na pokoji a hrabou méně než slepice.

3. Vlastnosti a chování perliček

Perličky nejsou slepice v jiném kabátě. Jsou divočejší, pohyblivější a mají jiné zvyky. Univerzita v Kentucky uvádí, že jsou aktivnější než slepice, chodí dál a létají výš.

• Létání: jsou silné letkyně a dokážou uletět 400–500 stop (asi 120–150 m) najednou, a to už od útlého věku.
• Útěk: přesto dávají přednost běhu, zvlášť když utíkají před predátorem.
• Společenskost: jsou velmi společenské a nesnášejí samotu.
• Nocování: rády hřadují vysoko, ve volném chovu i na stromech.
• Trus: je sušší a méně špinavý než u slepic, pokud nejsou nemocné.

Čak radí

Perličky jsou jako parta dětí na výletě. Pořád spolu, pořád v pohybu a když se jedné něco nelíbí, křičí všechny. Proto nikdy nechovejte jen jednu.

4. Hlas a sousedé

Univerzita v Kentucky popisuje perličky jako obvykle tiché, ale při vyrušení velmi hlasité. Ozývají se při čemkoli neobvyklém, což někteří lidé považují za obtěžující. Jejich varovné volání zároveň upozorní ostatní drůbež na dravce.

Než si perličky pořídíte, zvažte:

• jak blízko bydlí sousedé,
• zda vám nevadí křik při každém příchodu návštěvy,
• že perličky přecházejí přes hranice pozemku.

Univerzita v Kentucky výslovně doporučuje ověřit si místní předpisy, protože perličky běžně přecházejí přes hranice pozemků. U nás jde hlavně o obecní vyhlášky a sousedské vztahy. Zda obec chov drůbeže v zastavěném území nějak omezuje, zjistíte na obecním úřadě.

5. Perličky, hmyz a klíšťata

Podle Univerzity v Kentucky je hlavní potravou perliček hmyz: komáři, klíšťata, brouci, kobylky, cvrčci, mouchy i slimáci. Uvádí se, že v některých oblastech byly perličky využívány ke snížení výskytu klíšťat a tím rizika lymeské boreliózy.

Je fér dodat, že perličky klíšťata ze zahrady úplně neodstraní. Sníží jejich počet tam, kde se pohybují, ale klíšťata se mohou stále vyskytovat ve vysoké trávě a na okrajích pozemku. Ochranu sebe, psů a koček proto nezanedbávejte.

Jak perličky povzbudit ke sběru hmyzu

Univerzita v Kentucky uvádí, že omezení krmiva perličky motivuje ke sběru hmyzu. Krmivo ale úplně nevynechávejte, zvlášť v době snášky a v zimě, kdy hmyz chybí.

Pozor na včely

Perličky žerou i včely, a proto mohou být problémem v blízkosti včelínů. Pokud chováte včely vy nebo soused, je to důvod k opatrnosti.

6. Pořízení a začlenění do dvora

Perličky můžete pořídit jako keety, tedy mláďata, nebo jako dospělé ptáky. Mláďata se snáz naučí, kde je domov. Dospělé perličky mají sklon odcházet.

Univerzita v Kentucky doporučuje nově koupené dospělé perličky nejprve jeden až dva týdny držet zavřené. Potom pustit ven jen jednu a po několika dnech druhou. Ostatní zůstávají uvnitř a ta venku se k nim vrací. Teprve když se volné perličky spolehlivě vracejí, pouštějte další.

Kolik perliček

Perličky jsou společenské a samotu nesnášejí. Chovejte proto alespoň malou skupinu. Pro chov s líhnutím Univerzita v Kentucky uvádí poměr jednoho kohouta na čtyři až pět slepic.

7. Přístřešek, bidla a výběh

Univerzita v Kentucky doporučuje nejméně 2–3 čtverečné stopy (asi 0,2–0,3 m²) podlahy v přístřešku na jednu perličku a bidla, protože perličky rády hřadují. Pokud mají být trvale uzavřené, výběh musí být zakrytý, jinak perličky odletí.

Bidla

Perličky hřadují raději výš než slepice. Bidla umístěte ve větší výšce, ale s možností bezpečného seskoku a s dostatečnou vzdáleností od stropu.

Volný výběh

Perličky jsou nejspokojenější ve volném výběhu. Pokud je pouštíte volně, počítejte s tím, že budou chodit i za plot. Zakrytý výběh je jistější, ale musí být dostatečně velký.

8. Jak naučit perličky vracet se domů

Nejčastější stížností chovatelů je, že perličky nocují na stromech a snášejí do skrytých hnízd. Pár zásad pomůže:

1. Odchovávejte perličky od keet na místě, kde mají zůstat.
2. Než je poprvé pustíte, nechte je několik týdnů v přístřešku a malém výběhu, aby si zvykly.
3. Krmte je večer v přístřešku. Krmivo slouží jako lákadlo.
4. Pouštějte ven postupně, ne celé hejno najednou.
5. Používejte stále stejný zvuk nebo zavolání při krmení.
6. Dospělé perličky nechte uvnitř do poledne, aby snesly vejce v přístřešku.

Univerzita v Kentucky výslovně doporučuje držet slepice perliček v přístřešku do poledne, aby snášely uvnitř a ne do skrytých hnízd venku.

Čak radí

Moje rada zní: večerní krmení vždy v kurníku. Perličky jsou chytré a rychle pochopí, že kdo přijde domů, dostane dobrotu. Kdo zůstane na stromě, nedostane nic.

9. Krmení dospělých perliček

Univerzita v Kentucky uvádí, že po osmém týdnu stačí běžná směs pro nosnice s asi 16 % bílkovin. Doporučuje sypkou směs nebo drť, granule nejsou pro perličky doporučeny. Perličky mají mít k dispozici grit a volně ústřicové skořápky jako zdroj vápníku.

• kompletní krmná směs pro nosnice ve formě sypké směsi nebo drti,
• grit,
• drcené ústřicové skořápky nebo jiný zdroj vápníku v době snášky,
• hmyz a zeleň z výběhu,
• čistá voda.

Medikovaná krmiva

Univerzita v Kentucky výslovně uvádí, že kokcidiostatika jako Coban (monensin) jsou pro perličky toxická a že se jim medikovaná krmiva nemají dávat. To je zásadní, pokud perličky krmíte stejnou směsí jako slepice nebo kuřata. Vždy čtěte etiketu.

10. Snáška a vejce

Podle Univerzity v Kentucky perličky obvykle začínají snášet v dubnu nebo v květnu. Dobrá slepice snáší v době snášky asi jedno vejce denně a za rok přes 100 vajec. Vejce váží kolem 40 g, slepičí kolem 60 g.

Perliččí vejce mají silnou skořápku. Univerzita v Kentucky uvádí, že kvůli ní lze oplodnění prosvícením zjistit až kolem desátého dne inkubace.

Skrytá hnízda

Perličky rády snášejí do skrytých míst ve vysoké trávě. Proto se doporučuje držet je dopoledne v přístřešku. Pokud najdete skryté hnízdo, sbírejte vejce opatrně, abyste perličky nevyplašili.

11. Líhnutí perliček

Inkubace perliččích vajec trvá podle Univerzity v Kentucky 26–28 dní. Perličky jako kvočny moc spolehlivé nejsou. Podle stejného zdroje zasednou většinou až ve chvíli, kdy je v hnízdě kolem 30 vajec.

Častěji se perliččí vejce líhnou v líhni nebo pod slepicí kvočnou. Zakrslá slepice zasedne podle Univerzity v Kentucky 10–15 perliččích vajec, slepice velkého plemene 25–30.

Obecné zásady líhnutí v líhni najdete v našem článku o líhnutí kuřat. U perliček myslete na delší inkubaci a pozdější prosvícení.

12. Odchov keet: teplota a prostředí

Mláďata perliček se nazývají keety. Univerzita v Kentucky doporučuje 95 °F (35 °C) po první dva týdny a potom snižovat o 5 °F (asi 2,75 °C) týdně.

Klíčová je vlhkost. Keety jsou podle Univerzity v Kentucky první dva týdny velmi citlivé na vlhko. Napáječka proto musí být taková, ve které se nemohou namočit ani utopit. Do žlábku lze dát oblázky nebo kuličky, aby se zmenšila hloubka vody.

Keety jsou malé a hbité a dokážou utéct malou škvírou. Odchovna musí být dobře uzavřená a s jemným pletivem.

13. Krmení keet

Keety potřebují víc bílkovin než kuřata. Univerzita v Kentucky doporučuje:

Pokud neseženete startér přímo pro perličky, hledejte krmivo s odpovídajícím obsahem bílkovin a poraďte se s výrobcem nebo veterinářem. Vždy zkontrolujte, že neobsahuje kokcidiostatikum, které je pro perličky nebezpečné.

Krmivo podávejte jako sypkou směs nebo drť, granule Univerzita v Kentucky nedoporučuje. Od začátku přidávejte jemný grit.

Čak radí

Keety jsou mrňaví žrouti bílkovin. Kuřecí startér jim nestačí, potřebují něco výživnějšího. A hlavně bez léčiv – to si u perliček hlídám nejvíc.

14. Jak rozlišit kohouta a slepici

Univerzita v Kentucky uvádí, že u mladých perliček je určení pohlaví velmi těžké. Nejspolehlivějším znakem je hlas. Slepice se ozývá dvouslabičným voláním, které kohouti nevydávají. Většina slepic začne volat v 6–8 týdnech, některé ale mnohem později.

Kohouti mají větší přilbu a laloky. U dospělých ptáků je rozdíl patrný, u mladých méně.

15. Soužití se slepicemi

Univerzita v Kentucky upozorňuje, že kohouti perliček by neměli trvale bydlet s kohouty slepic, protože je odhánějí od krmiva a vody. Společné ustájení je podle zdroje přijatelné u perliček ve volném výběhu, které jsou zavírané jen na noc, nebo krátkodobě v nouzi, například při sněhové bouři.

Pokud chováte perličky a slepice společně:

• mějte víc krmítek a napáječek na různých místech,
• zajistěte dost místa na bidlech,
• nedávejte medikované krmivo pro slepice či kuřata,
• sledujte, zda perličky slepice neodhánějí.

16. Perličky na maso

Univerzita v Kentucky uvádí, že perličky jsou připravené k porážce ve 14–16 týdnech. Jatečné kusy mají živou hmotnost 1,75–2,5 lb (asi 0,8–1,1 kg), dospělé perličky 3,0–3,5 lb (asi 1,4–1,6 kg). Maso má podle stejného zdroje asi 134 kcal na 100 g, což je mezi drůbeží druhá nejnižší hodnota po krůtě (109 kcal).

O porážce a zpracování píšeme v samostatném článku o škubání a zpracování drůbeže.

17. Zdraví a prevence

Perličky jsou obecně otužilé, ale potřebují suché zázemí, čistou vodu a krmivo bez nevhodných léčiv. Univerzita v Kentucky upozorňuje, že trus perliček je normálně sušší než slepičí. Změna jeho vzhledu tedy může být signálem nemoci.

Léčiva a jejich dávkování určuje vždy veterinář. U perliček je to zvlášť důležité kvůli citlivosti na některé látky.

18. Predátoři a bezpečnost

Ve volném výběhu jsou perličky ohrožené liškami, kunami, psy a dravci. Univerzita v Kentucky uvádí, že dávají přednost útěku během. Na noc je proto zavírejte, i když by raději spaly na stromech. Nejvíc ohrožené jsou keety a sedící slepice ve skrytých hnízdech.

19. Úřady a ptačí chřipka

Vyhláška č. 136/2004 Sb. k plemenářskému zákonu č. 154/2000 Sb. výslovně řadí perličky mezi druhy, jejichž chov tvoří hospodářství s chovem drůbeže. Povinnost registrace a případné výjimky pro drobné chovatele si ověřte u Českomoravské společnosti chovatelů nebo krajské veterinární správy.

Při zvýšeném riziku ptačí chřipky může Státní veterinární správa vyhlásit zákaz chovu pod širým nebem. U volně chovaných perliček to znamená mít připravený krytý prostor, kam je lze zavřít. Sledujte aktuální informace SVS.

20. Roční kalendář

21. Nejčastější chyby

1. Pořízení jedné nebo dvou perliček bez ohledu na jejich společenskost.
2. Puštění dospělých nových perliček ven hned první den.
3. Medikované krmivo pro kuřata nebo brojlery.
4. Startér s nízkým obsahem bílkovin pro keety.
5. Mělká napáječka, ve které se keety namočí.
6. Granule místo sypké směsi nebo drti.
7. Perličky venku přes noc.
8. Chov blízko včelína.
9. Podcenění hlučnosti vůči sousedům.

22. Mýty a fakta

23. Slovníček pojmů

• Keet: mládě perličky.
• Přilba: rohovitý výrůstek na hlavě perličky.
• Laloky: kožní výrůstky pod zobákem.
• Kokcidiostatikum: přísada proti kokcidióze, některé jsou pro perličky toxické.
• Grit: nerozpustný písek pro svalnatý žaludek.
• Prosvícení: kontrola vývoje zárodku ve vejci proti světlu.

24. Časté otázky o chovu perliček

Shrnutí

Čak radí

Perličky vám dvůr oživí a ohlídají ho lépe než leckterý zvonek. Krmné směsi, grit a další potřeby pro drůbež můžete najít i v nabídce Časkrmení. A až uslyšíte jejich první varovný křik, vzpomeňte si na mě – určitě jsem to nebyl já.

Zdroje a právní předpisy

• University of Kentucky Cooperative Extension, J. Jacob a T. Pescatore: Raising Guinea Fowl (ASC-209), 2013
• Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon, a vyhláška č. 136/2004 Sb. (vymezení hospodářství s chovem drůbeže)
• VFU Brno, studijní materiál k evidenci hospodářských zvířat
• Státní veterinární správa ČR, informace k ptačí chřipce

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterináře. Při onemocnění perliček se obraťte na veterinárního lékaře.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Mohlo by vás také zajímat

• Chov bažantů: legislativa, voliéra, krmení
• Kachňata: péče, teplota, krmení a voda
• Housata: péče, teplota, krmení a pastva
• Kurník, voliéra a klec pro křepelky: rozměry, výška, podestýlka a zima
• Chov křepelek japonských: prostor, krmení, snáška a líhnutí